Maďarské tsunami: Ve volbách neprohrál jen Orbán, ale i Kreml, Trump, Fico, Babiš a Macinka
Maďarské volby s napětím sledovala celá Evropa. Jejich výsledek překonal očekávání, což potvrdil debakl Viktora Orbána v jednomandátových obvodech, které si původně ušil na míru. Teď se mu účelové změny volebního zákona vrátily jako bumerang a drtivou porážku utrpěli i jeho podporovatelé.
Úspěch strany Tisza Pétera Magyara, který mu umožní provádět ústavní změny a demontovat orbánismus, byl v Evropě většinově přijat s úlevou. Maďarské volby se staly barometrem, nakolik silný je v Evropské unii ruský vliv. Během kampaně vyplavala komunikace ministra zahraničí Szijjártóa s kremelským protějškem Lavrovem, která měla dohru při schvalování protiruských sankcí.
Putinova myš
Napětí v zemi umocňovaly zprávy, že šestnáct let vládnoucí straně Fidesz pomáhali ruští poradci. Kreml měl v Orbánově režimu svého trojského koně v EU, o něhož za žádnou cenu nechtěl přijít. Jenže maďarský premiér to přepálil. Vsadil vše na protiukrajinskou kartu, strašil zatažením země do války podobně jako Babiš v prezidentské volbě, a některé jeho zoufalé triky hraničily se směšností.
Mezi ně patřila tklivá videa o údajném ohrožení jeho rodiny, vyhlášení stavu pohotovosti maďarské armády, nebo zjevně zinscenovaný pokus o sabotáž na plynovodu Balkan Stream na srbském území. To vše bylo namířeno proti Ukrajině, jenže tyto průhledné mystifikace selhaly.
Maďarské volby neprohrál jen autoritářský orbánismus, ale i jeho evropští i zámořští sympatizanti, kteří se v nebývalé míře zmobilizovali. Mezi nimi dominuje Kreml, který přišel o kolaborantský zdroj informací z Evropské unie a poslušného lokaje při blokování či zdržování pomoci Ukrajině a protiruských sankcí.
V přepisu loňského telefonátu s Putinem, který zveřejnila agentura Bloomberg, Orbán nabízel ruskému prezidentovi všestrannou pomoc a citoval maďarskou bajku, ve kterém myš pomáhá lvovi. „Mnoho sil v Evropě, mnoho sil v Bruselu by si nepřálo, aby Orbán znovu vyhrál volby,“ uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Trumpův polibek smrti?
Porážku utrpěl i Donald Trump, který na Orbána sázel jako na beranidlo rozbíjející jednotu Evropy, kterou dnešní americká administrativa z celé duše nenávidí. Dokonce by se dalo říct, že současná podpora Trumpa a viceprezidenta J. D. Vance byla pro Orbána polibkem smrti.
Veřejná podpora Trumpa na domácí půdě je po vojenské operaci na Blízkém východě na rekordně nízké úrovni a nepomáhají mu ani pomatené výroky, že Spojené státy opustí NATO. Ke zbavení Trumpova prezidentství už vyzývají i jeho někdejší skalní podporovatelé z okruhu MAGA, kteří mu pomohli k moci.
U nás už nevypočitatelného Trumpa hájí jen největší ideologičtí fanatici typu Petra Macinky a Filipa Turka, kteří dosud nesundali trumpovské červené kšiltovky a kašlou na české národní zájmy. Jinak by museli tušit, že Trumpovy kroky jdou s výjimkou zvýšených výdajů na obranu v protisměru se zájmy České republiky.
Nejneuvěřitelnější propagační etudu přednesl J. D. Vance, který kvůli tomu zajel krátce před volbami do Budapešti. Nejprve obvinil „bruselské byrokraty“ z „ostudného vměšování“ do maďarských voleb, aby se do nich vzápětí nehorázným způsobem vměšoval sám tím, že vyzval Maďary k volbě Orbána.
Pomocník ve válce s Ukrajinou?
Pokud Vance současně prohlásil, že nejvíce Spojeným státům pomohl s řešením války na Ukrajině Orbán, který momentálně jako jediný blokuje půjčku Ukrajině ve výši 90 miliard eur, což by mohlo už brzy způsobit její bankrot, nabízí se otázka, zda není při smyslech jen Trump, jak se stále více traduje, ale i jeho blízké okolí.
Orbána podpořili krátce před volbami i Robert Fico, který nemá nejlepší vztahy s Magyarem, a Andrej Babiš. Český premiér vyslovil přesvědčení, že „Viktor Orbán vždy chránil maďarské občany a maďarské národní zájmy. V bouřlivých časech je volba stability a osvědčeného vedení důležitější než kdy dřív“.
Zklamání po volbách neskrýval ministr zahraničí Petr Macinka, který před volbami vykreslil Orbána jako světoznámého umělce Michelangela, který se rodí jednou za 500 let. „Michelangelo“ dostal pořádný výprask a Macinka s diplomacií sobě vlastní konstatoval, že česká vláda přišla o spojence.
Vlastně má pravdu, protože Magyar si bude pamatovat, kdo šel na evropské půdě proti němu a otevřeně zasahoval do maďarských voleb. I proto zdůraznil, že jeho první zahraniční cesta povede do Polska, potom do Rakouska a do Bruselu.
Jelikož je Tisza na unijní půdě součástí největší frakce Evropské lidové strany, je zjevné, že oslabili Orbánovi a Babišovi Patrioti pro Evropu. Magyar sice vyšel z Fideszu a bude do určité míry kopírovat jeho politiku, ale lze vyslovit předpoklad, že bude racionálnější a přístupnější k některým klíčovým rozhodnutím, než Putinova loutka Orbán.
Výrazná většina maďarských voličů už měla Orbána plné zuby a vystavila mu stopku i z toho důvodu, že poslal maďarskou ekonomiku na samotné dno Evropské unie.
Masivní podpora panoptika zahraničních sympatizantů sehrála jen mizivou roli, pokud nebyla kontraproduktivní. Nacionální populismus utrpěl těžkou ránu a příští rok bude na řadě Robert Fico.
