Tomáš Vlach: Blízký východ bojuje, Rusko se směje z růstu cen ropy
První rakety mířící na Írán odsunuly do pozadí téma Ukrajina, přitom tamní válka nijak neztratila na intenzitě. Boje v Íránu pak mohou ovlivnit ukrajinské dění více než zásadně a zdá se, že k lepšímu to nebude. Spousta proměnných totiž hraje pro Moskvu a proti Kyjevu, přičemž administrativa Donalda Trumpa komunikuje o íránských záležitostech s Ruskem, které tu, na rozdíl od Ukrajiny, má tradiční vazby. Rusku do karet hraje taky raketový vzestup cen ropy i nedostatek zbraní, munice, a hlavně komponentů, z nichž se vyrábějí.
Příjmy z daně na produkci ropy by se podle výpočtu agentury Reuters mohly za měsíc březen téměř zdvojnásobit. Zatímco v lednu činily 314 miliard rublů, v únoru klesly na 300 miliard rublů a v březnu by měly vynést 590 miliard rublů (zhruba 151 miliard korun), pokud ceny ropy zůstanou v blízkosti nynějších úrovní. Daň z těžby ropy přitom tvoří největší část příjmů ruského rozpočtu, plynoucích z ropy a plynu, které se na celkových příjmech státního rozpočtu podílejí zhruba čtvrtinou.
Omezit ruské obchodování s ropou se snaží sankcemi Evropa a USA. Restrikce ale nejsou plnohodnotné třeba kvůli zájmům některých zemí, jako je Slovensko nebo Maďarsko, navíc Američané povolili nakupovat ruskou ropu již naloženou na tankerech. To vše přinese zcela jistě do ruské státní kasy víc peněz, které podepřou ekonomiku a zčásti nebo úplně skončí v kolonce vojenské výdaje.
Rusko jednat nechce
Pokud se podíváme na charakter ruské války proti Ukrajině, na rozdíl od Íránu vidíme, že žádné moderní zbraně ani drahé technologické inovace Moskva do bojů nevrhá. Výjimkou jsou sofistikované rakety používané v řádech desítek za měsíc na ničení cílů, na nichž armádě záleží. Vše ostatní, drony Šáhid i škála dronů bojových, jsou v podstatě levné věci stejně jako obrněná technika, tanky, letadla Su-25 nebo Su-24, řízené pumy KAB a FAB…
Rusko vede na Ukrajině lowcostovou válku orientovanou na opotřebování Ukrajiny, která se potýká s vážnými problémy se zdroji a musí se spoléhat na půjčky a zahraniční pomoc. I když to už neplatí úplně, protože i Ukrajinci se naučili vyrábět zejména drony různých kategorií a vypracovali se v tomto oboru ke světové špičce.
Útok na Írán také podle manažera zbrojařské firmy, který nechce být jmenován, ještě více než doposud zvedá poptávku po zbraních, zejména po munici. Týká se to i třeba komponentů do střelného prachu, které se vyrábějí i v Česku. „Zákazníky si můžeme vybírat sami, což je paradox. Ale funguje to,“ říká manažer s tím, že primárním odběratelem stále zůstává vlastní armáda, a tak to funguje všude na světě. Munice pro třetí země se shání hůř.
Rusko tak třeba už jen podle toho, jak vlažně přistupuje k mírovým jednáním, doufá že si válku vybojuje silou. Nebo si ještě v budoucnu získá lepší vyjednávací pozici. Každopádně čas hraje pro Kreml a jeho armádu, přičemž válka v Íránu mu výrazně pomáhá.
Naposledy se ukrajinští, ruští a američtí vyjednávači sešli 17. a 18. února v Ženevě, od té doby se žádné třístranné jednání nekonalo. „Toto je situační pauza, z pochopitelných důvodů,“ prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že pauza skončí, až „američtí partneři“ Moskvy budou méně zaměstnáni válkou na Blízkém východě a budou se moci věnovat Ukrajině. To za prvé může trvat ještě docela dlouho a za druhé se Rusko a USA už dohadují v záležitostech kolem Íránu.
Bude summit?
Zatím se baví o tom, zda íránský obohacený uran může být převezen do Moskvy, či nikoli. V budoucnu ale mohou konzultovat i podmínky příměří a to, kdo bude v Íránu vládnout, protože Trumpovo úsilí je zjevně orientováno na změnu režimu v Íránu. A je přitom pravděpodobné, že demokratický režim to nebude, ale opět nějaká forma autoritářství jako po odstranění Nicoláse Madura ve Venezuele.
Vidíme tu například sbližování Bílého domu s běloruským diktátorem Alexandrem Lukašenkem. Americký zmocněnec John Coale předpokládá, že by Lukašenko mohl brzy navštívit USA. Na představu běloruského „baťky“, objímajícího se v Oválné pracovně s Trumpem, lze říct jen to, že dnes se už může stát opravdu cokoliv. Je to totiž právě Lukašenko, od koho se Putin učí falšovat volby (to se v Bělorusku děje zcela nepokrytě) a potírat opozici. Američané sice na Lukašenka tlačí, aby propustil na 1100 tamních vězňů svědomí, za prvé ale není jasné, zda to udělá, za druhé podle aktivistů sedí v zemi za politické činy mnohem více lidí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o dvoustranné setkání s Vladimirem Putinem, podle něj jen tak je možné vyřešit všechny problémy, například územní požadavky Ruska ohledně Donbasu. Jenže do řešení války na Ukrajině chce mluvit i Trump a také si přeje být u toho. V budoucnu se tak můžeme dočkat čehokoliv, třeba dealů mezi Trumpem a Putinem, které postaví Zelenského před hotovou věc. A to může být pro Ukrajinu velmi nepříjemné rozhodování.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
