Martin Bartkovský: Udělá Babiš z naší armády tu nejchudší v NATO?
Jsem hrdý na české vojáky. Na kladném vztahu k české armádě nevidím nic špatného. Navzdory rokům, kdy byla česká armáda brutálně podfinancovaná, dokázala vygenerovat špičkové specialisty, kteří jsou pro své schopnosti a dovednosti ceněni po celém světě. V rámci NATO patří k nejlepším. O to hůř se mi skousává fakt, když o nich politici mluví s despektem. A to jak ti američtí, tak především ti naši, domácí. A je úplně jedno, kdo je zrovna u vlády.
Politik rozhoduje, voják koná. Tak je to naprosto v pořádku. Nejsem rozhodně fanouškem toho, aby si armáda dělala úplně všechno, co chce. Je ale mylné si představovat, že k takovým časům někdy došlo. Politické vedení naší země drží naše vojáky na velmi pevném vodítku, a naopak je v jejich konání dost omezuje. A taky je dost málo poslouchá. Jsou to přitom konkrétní muži a ženy v uniformě, kteří ze svých misí přinášejí naprosto klíčové poznatky pro posílení obrany naší země. Jak na to reaguje politická reprezentace? Ve většině případů je ignoruje, v horším jde vyloženě proti jejich doporučením. Pokud se je rozhodne vyslyšet, trvá aplikace nejnovějších technologií několik let. V ukrajinských zákopech se přitom novinky aplikují během pár dnů. „Zaparkované“ vojsko v době „míru“ se nedá srovnávat s armádou nasazenou v ostrém konfliktu, přesto je potřeba tempo rapidně zrychlit, protože se za pár let nepřítel zeptá, co jsme v těch pro Česko klidných časech dělali.
Už několik let beseduji na festivalu Comic-Con před živým publikem s českými vojáky. A to s těmi nejlepšími. Vojenští piloti, výsadkáři, příslušníci speciálních sil. Nejčastěji pak s jednotkou JTAC, což jsou předsunutí letečtí návodčí. Pracovní náplň těchto chlapíků je proplížit se co nejblíže k nepřátelským pozicím, ze země ovládnout vzdušný prostor a koordinovat letecké útoky stíhaček a vrtulníků s velkými i malými drony, dělostřelectvem, balistickými raketami a klidně i se střelami z lodí. Abyste tohle mohli dělat, tak musíte být způsobilý k řízení letového provozu, mít vynikající fyzickou kondici, dokázat se rychle a klidně rozhodovat a oplývat nadprůměrným intelektem. V populaci tahle kritéria splní méně než 10 % lidí. Češi z téhle jednotky patří v rámci NATO k úplné špičce. I tihle lidé pak musí poslouchat blábolení současného premiéra o tom, aby ministr obrany pečoval hlavně o jejich oblečení a batohy.
Zoufale přitom v armádě zaostáváme ve všech ohledech – aplikaci dronů (jak vzdušných, tak těch pozemních), v protiletecké obraně i těžké brigádě. Armádě chybějí lidé, a to jak u profesionálů, tak v aktivních zálohách. Ostudná videa s ministrem obrany, která na chodbách Poslanecké sněmovny točí SPD, i zkazky o škrtání a škrcení armádního rozpočtu nové lidi do uniforem nepřivedou. Stejně jako nejasné vymezení ze strany vlády, na které straně války na Ukrajině vlastně stojíme.
V dřívějších dobách jsme se konejšili větami, že kolaborantské proslovy členů nejmenších vládních stran spolu s nedospělostí členů stran větších ukočíruje svým mikromanagementem Andrej Babiš. A je pravda, že politici hnutí ANO teď ve vládní koalici působí jako ti nejrozumnější. Laťka je ale v tomto případě na zemi. Babiš sám začíná drolit svou pověst prozápadního politika. Jeho oficiální účty na sociálních sítích sdílejí statusy Společnosti na obranu svobody projevu (SOSP), jež se neštítí opakovaně sdílet informace z profilu neČT24, což je přejmenovaný bývalý Sputnik. Čili zahraniční dezinformační médium financované přímo ruskou vládou a režimem Vladimira Putina.
Babiš také hlasitě vyrazil na obranu Natálie Vachatové. Vlastní poradkyně pro svobodu slova, jež ve svém počítači sestavovala zákon na identifikaci zahraničních agentů, který, podle slov Radka Vondráčka, jen pomocí AI přeložili ze zahraničního zdroje. Je to naprostý paskvil, díky němuž by bylo možné penalizovat miliónovými pokutami a bez soudu naprosto každého obyvatele ČR. Přesto s tím premiér nemá problém. A to i navzdory tomu, že z podpory zákona couvají jeho vlastní poslanci. U předsedy vlády tak můžeme pozorovat změnu. V dřívějších dobách se lidí, kteří působili jako reputační riziko, bez milosti zbavil. A to i ze svého nejbližšího okolí. Teď se bývalé členky Trikolory, Svobodných, SOSP a facebookové skupiny Přátelé Ruska v ČR zastává do roztrhání těla. V době psaní tohoto editorialu (pondělní odpoledne) nebyl schopný pogratulovat českým producentům za Oscara pro snímek Pan Nikdo proti Putinovi. Film, který pro „protiruskost“ v minulosti Vachatová kritizovala. Naopak hlasitě mluví o tom, že si nemůžeme dovolit armádní výdaje.
V minulosti jsem patřil k lidem, kteří se snažili Babiše před proruskou nálepkou bránit. Vzhledem k jeho aktivitám při obraně „ruských“ zákonů, vlastních „proruských“ poradkyň a „proruského“ oslabování naší armády až na tu nejchudší v celém NATO to přestávám dělat. Tohle má do počínání demokratického politika západního střihu opravdu daleko. A čím dál jste od Západu, tím blíž máte na Východ.
Text vyšel také jako editorial nového Relfexu.
