Turek je spasitel i prokletí Motoristů. Třeba jednou skončí, jako Jana Bobošíková
Kdo by čekal, že po obsazení postu ministra životního prostředí náhradním kandidátem bude od Filipa Turka na příští čtyři roky klid, mýlil by se. Turek má totiž specifickou DNA, voliče umí získat i ztratit. Ještě letos uvidíme, jak se s jeho schopnostmi rozhodnou Motoristé pracovat, a hodně to napoví i o rámci jeho politické kariéry.
Petr Macinka měl bezpochyby pravdu, když označil Filipa Turka za ikonickou postavu Motoristů. Je to skutečně on, byť nikdy nebyl jejich členem, kdo Motoristy dostal do politiky. V dnešní době, která by se pro mnohé dala popsat jako období influencerské demokracie, politický úspěch jinak marginálních, prázdných skořápek posilují zapamatovatelná fazóna a velký dosah na sociálních sítích, to byl Turek, kdo dokázal Motoristům zajistit potřebné hlasy. V momentě, kdy po dlouhém napínání oznámil, že bude kandidovat do Poslanecké sněmovny, šly preference Motoristů nahoru. Nejlepší výsledky pak zaznamenali ve Středočeském kraji, kde Turek vedl kandidátku.
Zároveň je tento jeho dar i prokletím. Ve volbách někdy funguje protest, vzdor či neurvalost. Jakmile už je po všem a protestní hnutí se stane vládní silou, volič očekává docela jiný přístup. V případě Motoristů se to potvrdilo velmi záhy, neboť táhlý spor s prezidentem o jmenování Turka ministrem mnohé odradil. Jistě na tom mohl mít svůj díl i fakt, že přes 60 % voličů Motoristů volilo v poslední prezidentské volbě Petra Pavla, nadále mu věří 41 % z nich. Zřejmě se také projevilo to, že ačkoliv se Motoristé v kampani tvářili jako někdo, kdo „ohlídá Babiše“, konečné znění programového prohlášení, třeba ve věci koncesionářských poplatků, EET nebo později předlužený rozpočet, ukázaly, že na nic takového nestačí. Tak či onak, byl to Turek, kdo plnil titulní strany novin, a dnes jsou Motoristé v preferencích cca dvě procenta dole oproti volebnímu zisku, zatímco většina stran zůstává na svém.
Volební žolík
Otázka pro Motoristy teď zní: Co s Turkem dál? Pokud mají dostatečně vybudovaný sebezáchovný pud a pomýšlejí na politickou existenci delší než jedno volební období, měli by se snažit najít svou osobitost i v něčem jiném než jen v Turkovi. Zároveň u nich probíhají úvahy v tom duchu, že by byla škoda nevyužít Turkův potenciál, který se hodí ve volbách, ale je fakticky škodlivý v politice.
Letos nás čekají komunální a senátní volby. Už se spekuluje, že by Turek (a on sám to zatím nevylučuje), mohl vést kandidátku do pražského zastupitelstva. Tam je při objektivním zhodnocení situace takřka bez šance. Zisk Motoristů v Praze byl v podzimních parlamentních volbách nejhorší v celé republice.
Ze senátních obvodů, jež se letos volí, by Turkovi nejvíc seděl obvod Kolín, kde Motoristé na podzim získali 8,02 % hlasů, což je jeden z jejich nelepších výsledků v zemi. Zatím nevíme, jestli bude svůj mandát obhajovat dosavadní senátor v tomto obvodu Pavel Kárník (STAN). Naposledy tu ale zvítězil s 15 197 hlasy, což je jen pro ilustraci třikrát více, než nyní získali Motoristé.
Pak jsou tu ještě prezidentské volby 2028. Filip Turek se v minulosti mnohokrát tvářil, že je to jeho vysněná funkce. Navíc by si to tentokrát mohl „rozdat“ se svým rivalem Petrem Pavlem osobně. K tomu je nutno podotknout, že aby někdo mohl pomýšlet na prezidentský úřad, musí pokud možno vykazovat nižší míru kontroverze a oslovit širší spektrum společnosti. Naposledy na to dojel Andrej Babiš. Podle lednového průzkumu CVVM Turkovi nevěří přes 70 % lidí, zatímco Petr Pavel má důvěru 62 %. V únoru zjišťovala agentura NMS šance osobností v prezidentské volbě. Turka by pozitivně vidělo 19 % voličů, zatímco Petra Pavla 54 %. V tuto chvíli jsou tedy jeho naděje jasně mizivé.
Ale třeba se jeho ego třese natolik, že to zkusí. Tím by Turkův osud za té správné konstelace mohl nabrat kontury života Jany Bobošíkové. Její urputnost, se kterou jde od neúspěchu k neúspěchu v pokusech o získání jakékoliv volené funkce, je možná obdivuhodná, leč pro většinu lidí již dávno směšná.
O Motoristech jsme mluvili i v nové epizodě politického podcastu Reflexu Padni komu padni. Celé díly si můžete předplatit na platformě Opinio.
