Martin Bryś: Chodí Kevin okolo aneb Jak ovlivní trhy názorová gymnastika Trumpova bankéře?
Tak jako se opakují ekonomické cykly, vrací se i Kevin Warsh. Trumpův nominant na šéfa americké centrální banky Fed ve vedení této instituce již pracoval před dvaceti lety. Za tu dobu se změnila kondice americké ekonomiky i Warshovy názory. Nikoliv jeho modus operandi.
Fed funguje podobně jako Česká národní banka. Má udržovat stabilitu ekonomiky pomocí instrumentů měnové politiky a dohledem nad bankovními institucemi. V této sféře důsledně platí pravidla akce a reakce a každé rozhodnutí Fedu je třeba vážit s lékárenskou přesností, neboť může fatálně ovlivnit nejen americkou, ale i světovou ekonomiku. Rozhodování Fedu by tedy mělo být z podstaty věci imunní před rozmary politiků. Za Trumpových prezidentství dochází k rekordnímu zadlužování veřejných rozpočtů a na to, kolik budou vládní dluhy stát, má vliv i centrální banka tím, jaké nastaví úrokové sazby. Když budou nízké, bude dluh levný. Laicky řečeno. Zároveň s nízkými úrokovými sazbami hrozí růst inflace, jak ještě v roce 2024 varoval třeba i Kevin Warsh. Od loňska už říká pravý opak, čímž se profiloval jako ideální náhradník za dosavadního šéfa Fedu Jeroma Powella, jemuž v květnu končí mandát a který Trumpovi s nízkými sazbami odmítal vyhovět.
Pan příliš pomalý
Možná nejvíc o budoucím šéfovi Fedu vypoví osud toho končícího. Jerome Powell, kterého do úřadu jmenoval rovněž prezident Donald Trump v roce 2018, je aktuálně vyšetřován ministerstvem spravedlnosti v souvislosti s prodražením rekonstrukce sídla centrální banky. Podle Powella jde o zastrašování a nátlak ze strany Trumpovy administrativy. V nemilost prezidenta upadl poté, co odmítal rychlejší snižování úrokových sazeb. Jakmile Powell ukázal, že je mu svědomí úřadu milejší než Trumpova vůle, spadl tak říkajíc z lopatky. V prezidentově žargonu je od té doby veden jako „Pan příliš pomalý“. Nevyřešená minulost Powella a Trumpa může do značné míry ovlivnit budoucnost Kevina Warshe. Je sice prezidentovým nominantem, stále však musí projít schvalováním v Senátu. Ten, byť v něm republikáni drží většinu, je rozladěn macešským přístupem prezidenta k Powellovi. Republikánský senátor Thom Tillis, jenž je také členem bankovního výboru, se nechal slyšet, že nenechá projít žádného nominanta, dokud se záležitost s Powellem a možným ovlivňováním Fedu uspokojivě nevyřeší.
Nepo baby?
Kevin Warsh se v první lize americké ekonomie objevil v roce 2002, když nastoupil do národní ekonomické rady kabinetu George W. Bushe. Do té doby pracoval v managementu americké investiční banky Morgan Stanley. Jeho nominace do tohoto orgánu pozdvihla obočí mnohých, protože nesplňoval kritéria u takové funkce běžná. Neměl za sebou akademickou kariéru a jeho pozice v bankovnictví byla sice slušná, ale nijak výjimečná, jak vzpomínají jeho tehdejší kolegové. V Bílém domě začal pracovat krátce po svatbě s dcerou majitele kosmetického impéria Estée Lauder Ronalda Laudera. Ten coby celoživotní republikán daroval straně spousty peněz a za vlády Ronalda Reagana si tím vysloužil i místo velvyslance v Rakousku. Z doby, kdy Warsh pracoval v Bushově administrativě, si na něj mnozí další členové ekonomické rady vůbec nepamatují. Podle jiných fungoval hlavně coby poslíček mezi Bílým domem a jednotlivými resorty. Buď jak buď za čtyři roky a další statisíce dolarů darovaných do republikánských fondů se Kevin Warsh stal na nominaci prezidenta Bushe členem rady guvernérů Fed, tedy jedním z těch, kdo ovládají americký dolar a stimulují světové trhy. Těžko kvůli jeho kvalifikaci, jak o tom tehdy psal americký tisk, ale spíš díky rodinným vazbám a schopnosti být k ruce za všech okolností.
Grónská linka
Warshův tchán Ronald Lauder funguje jako pojítko i k nynější vládě a Donaldu Trumpovi. Podle zjištění novinářů Petera Bakera a Susan Glasserové, uveřejněných v jejich společné knize The Divider: Trump in the White House, 2017-2021, to byl právě Lauder, kdo přivedl Trumpa na myšlenku ovládnout Grónsko. Oba se znají už ze školy, což Lauderovi vedle štědrých darů Republikánské straně a Trumpově kampani zajistilo poměrně hladký přístup do Bílého domu. Podle svědectví pamětníků z Trumpovy první administrativy tento nápad přišel záhy po jeho nástupu do úřadu v roce 2017. Bylo to ostatně v době, kdy se prý takovýmito šílenými nápady Oválná pracovna jen hemžila. Většinou šlo o „nerealizovatelné šílenosti“, jež měly odvést Trumpovu pozornost od šíleností, které realizovat lze. Grónskem se pak skoro dva roky zabývala specializovaná pracovní skupina. Když v roce 2019 vyšel plán na světlo, vzbudil kolosální výsměch a rezolutní odmítnutí z dánské strany. Nyní se grónská otázka objevila znovu a mnohem výrazněji, podobně jako Kevin Warsh.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
