Radek Vondráček

Radek Vondráček Zdroj: LADISLAV KŘIVAN / MFDNES + LN / Profimedia

Vláda chce zrušit služební zákon aneb Řídit stát jako firmu

Jiří Sezemský
Diskuze (2)

Ve stínu turbulencí kolem skandálů Petra Macinky a Filipa Turka se odehrávají neméně závažné děje na půdě Poslanecké sněmovny. Vládní mašinérie protlačila do druhého čtení poslanecký návrh zákona o státních zaměstnancích, který ve svém důsledku výrazně usnadňuje a urychluje čistky ve státní správě.

Macinkovy čistky

Dnes platí zákon o státní službě přijatý vládou Bohuslava Sobotky v součinnosti s tehdy proklamativně protikorupčním hnutím ANO. Před jeho účinností od ledna 2015 ovšem provedla masívní čistky a zabetonovala v resortech své lidi. V březnu 2014 bylo v první vlně z ministerstev vymeteno 150 náměstků a ředitelů odborů. Nejagilněji si počínal ministr financí Andrej Babiš, jenž vyměnil 39 z celkového počtu 41 ředitelů odborů a sekcí.

Obměna státního aparátu je možná i dnes a k většímu uvolnění a zpružnění státní správy vedla i poslední novela zákona schválená za vlády Petra Fialy. O tom svědčí chování některých ministrů nové vlády Andreje Babiše, kteří vletěli na své úřady jako uragán.

Ministr zahraničí Macinka avizoval už před vánočními svátky rozsáhlou reorganizaci úřadu, označovanou za nejbrutálnější čistky v historii Česka. Ostrá kritika nezaznívala jen z řad opozice a premiér Babiš oznámil, že chce o změnách v režii Macinkova spolupracovníka Miroslava Sklenáře, bývalého protokoláře prezidenta Miloše Zemana, hovořit na koaliční radě.

Revoluční změna

Koaliční rada proběhla a premiér se už k Macinkovým čistkám nevyjádřil. Na povrch vyšlo něco jiného: iniciativa čtyř koaličních poslanců v čele s Radkem Vondráčkem (ANO) představující skutečnou revoluci ve státní správě. Na rozdíl od několika novel služebního zákona nepřináší dílčí úpravy, ale zásadní systémové změny.

Forma, již volí vládní poslanci, je ovšem radikálním posunem bořícím dosavadní hranice. Vláda spěchá, a proto zvolila poslaneckou iniciativu, která umožní obejít standardní legislativní proces. Jeden z autorů, Libor Vondráček (SPD), nezastírá, že cílem nového zákona o státních zaměstnancích je rychlejší dosazení lidí spojených s nastupující vládní garniturou.

Nový zákon umožňuje rychlejší a jednodušší propouštění státních úředníků, a to i v rámci systemizace. Rozšiřuje důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru. Především se ale mění postavení úředníků. Zákon zavádí pracovní smlouvu státního zaměstnance se státem místo služebního poměru podle služebního zákona.

Tím se postavení státních zaměstnanců blíží soukromoprávnímu systému a zcela popírá smysl původní normy. Zákon o státní službě byl přijat s odůvodněním, aby odpolitizoval státní správu. Koaliční návrh jde opačným směrem. Odpovídá spíše chápání premiéra Babiše řídit stát jako firmu.

Diletantský hazard

„Způsob zpracování a předložení takto zásadního materiálu i materiál samotný hodnotíme jako diletantský hazard s celým systémem státní služby. Takový hazard, směřující pouze k snadnějším a levnějším ‚vyhazovům‘ nepohodlných úředníků, si rozhodně v současnosti jako stát nemůžeme dovolit,“ reagoval předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

Proti navrženému zákonu je i opozice a nejen z toho důvodu, že je u takto závažné normy obcházen standardní legislativní proces s připomínkovým řízením. Podle kritiků je návrh v rozporu s právem Evropské unie, protože míří ke zpolitizování státní správy, kvůli němuž by Česko mohlo přijít o část miliardových dotací. To byl jeden z hlavních důvodů, proč byl služební zákon přijat.

Přímé sankce Evropské unie, kam patří okamžité zastavení dotací nebo penále, nejsou automatické. EU ale disponuje nástroji postupu proti porušení unijního práva. Pokud by nový zákon skutečně znamenal porušení jeho základních zásad o nestranné veřejné správě, Evropská komise by mohla zahájit řízení proti Česku.

Agendy zůstávají

Vládní koalice hovoří o populárních vyhazovech státních úředníků, ale podle think tanku IDEA jich je stabilně kolem 75 tisíc, na samotných ministerstvech asi 22 tisíc. Ušetřit by se dalo slučováním agend, ale to návrh nového zákona neřeší. Ve skutečnosti v poslední dekádě stoupají nároky na státní správu, jelikož narůstá evropská agenda.

Pokud vládní navrhovatelé prohlašují, že se touto změnou uleví centrální byrokracii, nežijí v reálném světě. Skutečným motivem je co nejrychleji získat pozice pro loajální straníky a podporovatele. Je také otázkou, nakolik bude takový model lákavý pro experty ze soukromé sféry, když jim bude s každým pádem vlády hrozit vyhazov.

Za prosazení služebního zákona jako klíčového nástroje v boji proti korupci a politizaci státní správy mohutně lobbovaly protikorupční iniciativy. Rekonstrukce státu se dokonce pokoušela ovlivňovat volby známkováním stran podle toho, jak se stavějí k jejím protikorupčním návrhům. Přijetí služebního zákona stálo na prvním místě.

Kde jsou protikorupční iniciativy?

Aktivisté Rekonstrukce státu, k nimž se přidala Transparency International, tehdy používali klíčový argument, že Česko je poslední zemí EU, která tento zákon neprosadila, a hrozí jí sankce desítek miliard korun. „Buď zákon, nebo peníze,“ varovali.

Dnes vláda otáčí kormidlem zpět. Babišizace státní správy svižně probíhá podle slovenského a maďarského scénáře a protikorupční iniciativy se neozývají. Rekonstrukce státu zanikla a Nadační fond proti korupci excentrického Karla Janečka utlumil činnost. Jediná z nich dnes funguje Transparency International (TI). Mezitím se ovšem změnil i postoj hnutí ANO k protikorupčním iniciativám.

O tom svědčí příklad Transparency International, jež nyní vyzvala otevřeným dopisem premiéra Babiše, aby zveřejnil statut svého svěřenského fondu RSVP TRUST.

„Důvodem jsou přetrvávající pochybnosti týkající se jeho střetu zájmů. Z pohledu TI vše nasvědčuje tomu, že fond není řešením a předseda vlády je nadále ve střetu zájmů ve vztahu ke svým soukromým společnostem a jeho vládnímu angažmá,“ píše Transparency International. Jak reagoval Babiš?

Označil TI za „zkorumpovanou neziskovku“ a dál nehodlal její dopis komentovat. Z toho lze dovodit, jak se staronový premiér dnes staví k protikorupčním iniciativám a jejich vlajkové lodi: služebnímu zákonu. Kašle na ně, i když mu dříve pomáhaly uchopit moc. Vítejte v nových časech.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!

Vstoupit do diskuze (2)