Jiří Sezemský: Okamura pokračuje v protiukrajinském tažení. Vláda přikuluje
Andrej Babiš se snažil na sněmu ANO vytvářet dojem, jak je vládní koalice akční a na všem se dokáže dohodnout, jen jí do této selanky házejí vidle zlá média. Kdyby takto vystoupil představitel bývalé pětikoalice, byl by tehdejší opozicí kamenován, že ohrožuje svobodu slova.
Šéf ANO nemůže zakrýt, jak často ustupuje svým koaličním partnerům, kteří uchopili nacionálně populistickou agendu. Zacházejí při tom dál než záměrně velmi obecné programové prohlášení vlády. Pod jeho povrchem se skrývá řada kontroverzních detailů odrážejících vnitřní rozpory.
Xenofobní nenávist
To neplatí jen v zahraniční politice, kde je posun kursu zřetelný, ale i ve vztazích k Ukrajincům, přecházející do xenofobní nenávisti. Týká se nejen uprchlíků před ruským terorem včetně žen a dětí, ale všech ukrajinských občanů pobývajících na našem území. Také v této věci jsou názory koalice rozporuplné a není jasné, co z nich nakonec vzejde. Na šíření protiukrajinských nálad se podílely všechny současné vládní strany, ale po volbách zvedl nejvýše vlajku tábor SPD.
Tomio Okamura kopíruje nulovou toleranci sesterské strany Alternativa pro Německo (AfD), s níž sdílí extrémně nacionalistickou frakci Evropského parlamentu Evropa suverénních národů. Její předsedkyně Alice Weidelová nyní na sněmu AfD napadla vojenskou a finanční podporu Ukrajiny a zaútočila na ukrajinské běžence. „Vrátíme čas zpět, protože tito lidé tu nemají místo. Zachováme naši zemi, naši kulturu, naše tradice a obnovíme pořádek a disciplínu.“
Okamura nezůstává příliš pozadu. Jako jednu z podmínek účasti ve vládě požadoval zásadní revizi všech povolení k pobytu Ukrajinců, aby zůstali jen ti, kteří prokazatelně pracují na místě, kde nelze přijmout českého občana. V tomto gardu pokračuje i po volbách, ačkoli se do vládního programu nevešlo vymezení vůči Ukrajincům, ale obecná formulace o zpřísnění pobytu všech cizinců.
Zpřísnění dočasné ochrany
O tom, že má SPD na mysli hlavně stovky tisíc Ukrajinců, svědčí další aktivity. Okamura podporuje zásadní změnu přístupu k uprchlíkům. „Co se týká revize cizineckého zákona i souboru nařízení v rámci lex Ukrajina 7, bude nutné některé benefity výrazně přehodnotit,“ prohlásil. Podle něj se urychleně připravují legislativní změny, které budou představeny po schválení rozpočtu na rok 2026.
Dočasná ochrana ukrajinských uprchlíků, prodloužená na úrovni EU do března 2027, překáží SPD dlouhodobě. Na jejím právním základě mají Ukrajinci zjednodušený přístup k pobytu, vstupu na pracovní trh a ke službám, ale jen po dobu války. Vlády ji nemohou zcela zrušit, jen upravovat její parametry.
Dočasná ochrana se dnes u nás týká 400 tisíc běženců, hlavně žen a dětí, jimž chce SPD odebrat všechny už tak zpřísněné sociální dávky. Všeobecně se očekává, že Babišova vláda bude k dočasné ochraně rezervovanější stejně jako k prodlužování dlouhodobého pobytu Ukrajinců či jejich přechodu na trvalý pobyt. Tato nejistota se přelévá do podnikatelských sektorů, jež jsou na ukrajinské pracovní síle do značné míry závislé, a zdaleka nejde jen o méně kvalifikované práce.
Ohrožení české ekonomiky
„Jakékoliv omezení počtu pracovníků z Ukrajiny by znamenalo, že se zastaví české stavebnictví, významná část průmyslu, logistika, ale třeba i nemocnice, lázně a domovy důchodců,“ varuje prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Vzhledem k dlouhodobému nedostatku pracovníků na českém trhu práce je přítomnost ukrajinských zaměstnanců pro firmy velmi důležitá. Pokud by mělo dojít k masívnějšímu odlivu ukrajinských pracovníků, mělo by to na českou ekonomiku negativní dopad,“ přidává se viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar.
Podle oficiálních údajů má u nás zaměstnání přibližně 170 tisíc ukrajinských uprchlíků a odvádí z něj pojištění a daně. Statistiky ministerstva práce a sociálních věcí ukazují, že související příjmy státu převyšují rozpočtové výdaje. V loňském třetím čtvrtletí činily příjmy 8,2 miliardy korun proti státním výdajům 3,9 miliardy korun.
Empirické studie navíc zjistily, že vliv přílivu Ukrajinců na nezaměstnanost místních obyvatel je v průměru zanedbatelný nebo nulový. Neexistuje statisticky významný pokles zaměstnanosti Čechů v důsledku zaměstnávání ukrajinských pracovníků. Spíše doplňují nedostatkovou pracovní sílu, než aby nahrazovali české zaměstnance. Podle průzkumu Hospodářské komory většina zaměstnavatelů oceňuje jejich pracovitost a spolehlivost.
Rozpory ANO a SPD
Postoje nejsilnějšího vládního hnutí ANO a bloku SPD se v otázce zaměstnávání cizích státních příslušníků rozcházejí. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček ve své hospodářské strategii zamýšlí pravý opak v souladu s potřebami podnikatelské sféry. Chce zvýšit počet kvalifikovaných zahraničních pracovníků o sto tisíc do roku 2030. Co říká na rozpor s plány SPD?
„Naše hospodářská strategie počítá s tím, že se zrychlí a zjednoduší přijímání zahraničních pracovníků. Ale ďábel je skrytý v detailu…,“ říká neurčitě. Co znamená tento „detail“, už neosvětlil, stejně tak nezpochybnil chystané změny zákonů.
První konkrétní krok, jejž vláda učinila, šel proti zájmům podnikatelské sféry investující na Ukrajině. České firmy dlouhodobě připravovaly projekty pro rekonstrukci šesti nemocnic. Dostaly příslib financování od Evropské komise, což mělo pomoci i domácímu exportu. To se nyní zadrhlo, přičemž tato položka byla součástí rozpočtu ministerstva zahraničí. Očekávat racionální postoje od šéfa resortu, ideologa Petra Macinky, ovšem hraničí s pravděpodobností limitně se blížící nule.
Ve státním rozpočtu chybí jedna miliarda korun, která měla krýt financování vývozních garancí pro zmíněné projekty na Ukrajině. Svaz průmyslu a dopravy se proto obrátil dopisem na premiéra Babiše, protože podpora exportu pro české firmy už byla schválena.
Všechny peníze by se přitom vracely a stát mohl vydělat jen na úrocích 70 miliónů korun. Daňový výnos je očekáván ve výši 580 miliónů korun. Bez garancí však nelze připravené projekty v oboru zdravotnické techniky a dalších segmentech realizovat, přestože je o ně zájem.
Proti českým firmám
Šprajcovala by se vláda, kdyby šlo o investice třeba na Slovensku nebo v Maďarsku? Nebo jde o pokračování ostudné kampaně neposílat Ukrajině ani korunu a nechat finanční pomoc výhradně na Evropské unii, i když se vynaložené prostředky vrchovatě vrátí a ve hře jsou další investiční příležitosti při obnově Ukrajiny? To se ukáže.
Zatím to vypadá, že Okamura pokračuje v xenofobních aktivitách poplatných zájmům Kremlu. Babišova vláda přikuluje, pokud přímo či s menšími korekcemi nerozvíjí jeho odpudivé protiukrajinské tažení.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
