Příběh nejbohatšího Čecha. Co je zač Michal Strnad a jaké má zájmy
Vstup zbrojařské společnosti Czechoslovak Group (CSG) na amsterdamskou burzu spolu se zahájením obchodování s jejími akciemi na burze v Praze je nepochybně byznysovou událostí začátku roku. Jen těžko ji půjde překonat. Z majitele Michala Strnada tržní ocenění podniku na 32 miliard dolarů, v přepočtu 776 miliard korun, udělalo jednoznačně nejbohatšího Čecha. Ve srovnání s posledními odhady majetku českých miliardářů je tak téměř dvakrát majetnější než Renata Kellnerová se svou PPF, jejíž hodnota se odhaduje zhruba na 370 miliard korun. Po prodeji části svých akcií během začátku obchodování drží Michal Strnad totiž stále téměř 85 procent akcií.
Burzovní úspěch
Vstupem CSG na kapitálový trh se zároveň zrodila největší tuzemská veřejně obchodovatelná společnost. Protože CSG má podle burzy o 130 miliard vyšší hodnotu než dosud jednoznačně největší ČEZ.
Podle agentury Bloomberg je nyní třiatřicetiletý Strnad nejbohatším zbrojařským magnátem na světě. A také třetím nejbohatším člověkem světa ve věku do čtyřiceti let. Před ním se umístili pouze Lukas Walton, vnuk zakladatele amerického obchodního řetězce Walmart Sama Waltona se jměním 49 miliard dolarů, a Mark Mateschitz, jeden z dědiců největšího světového výrobce energetických nápojů Red Bull. Jeho bohatství podle agentury dosahuje 38 miliard dolarů.
A tím superlativy nekončí. Z hlediska výnosu pro CSG jde o třetí nejvýnosnější vstup na burzu na světě od počátku roku 2025. Společnost získala od nových akcionářů celkem 3,8 miliardy eur.
Tržní kapitalizací se nyní česká společnost řadí po bok tak významných evropských zbrojovek, jako je SAAB, výrobce stíhaček Gripen, a Leonardo, vyrábějící vrtulníky, letadla, radary či munici. Vysoká cena Strnadovy společnosti na burze tak překonává i společnosti s vyššími tržbami nebo provozním ziskem EBITDA. Důvodem je především prudký růst, jímž CSG prochází. Podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) je CSG z hlediska ročního růstu tržeb nejrychleji rostoucí evropskou firmou na globálním trhu se zbraněmi.
Loni za první tři čtvrtletí holding meziročně zvýšil tržby o 82,4 procenta na 4,49 miliardy eur (asi 109 miliard korun). Provozní zisk před zdaněním a odečtením úroků (EBIT) vzrostl o 77 procent na 1,1 miliardy eur (zhruba 26,6 miliardy korun). Většinu tržeb, přibližně 3,46 miliardy eur (84 miliard korun), zajistil obranný segment skupiny. Ten zaznamenal hrubý provozní zisk asi 1,03 miliardy eur. Zbrojovka se při úpisu akcií pochlubila navíc objednávkami na další období za čtrnáct miliard eur.
Výdělek pro investory
To je důležité zejména pro investory, kteří nyní nakupují v nadšení slibné akcie z prvotního úpisu, tzv. IPO. Ten je určen hlavně pro velké investory a v případě CSG se ho mohli zúčastnit velcí klienti koordinátorů emise akcií, kterými byly významné banky BNP Paribas, Jefferies, J.P.Morgan či UniCredit. Nakoupili akcie za 25 eur za kus. Jakmile se pak akcie uvedou na burzovní trh, obvykle je začínají prodávat se ziskem, neboť cena vzroste. V případě CSG tak prvotní investoři mohli během prvního dne veřejného obchodování vydělat neuvěřitelných třicet procent, o něž cena akcií vyskočila.
Velká část IPO akcií pak v dalším období roku či dvou pak většinou příliš neroste a nevydělává. Výjimkou jsou akcie firem se zaběhnutým byznysem a vysokou ziskovostí, což platí právě pro CSG. Právě tato skutečnost odůvodňuje vysoký zájem o čerstvě vydané akcie. Firma podle svých údajů počítá v letošním roce s růstem tržeb na sedm a půl miliardy eur a v dalších letech s jejich každoročním patnáctiprocentním zvýšením.
Navíc se zdá zřejmé, že ani s koncem války na Ukrajině nebude vzhledem ke geopolitické situaci zájem o zbrojní produkci upadat. USA hodlají zvýšit rozpočet své armády až o polovinu, na jeden a půl biliónu dolarů, a výdaje porostou i v Evropě. Armádní sklady jsou zejména v evropských zemích po pomoci Ukrajině vyčerpané a budou se několik let doplňovat a počet zbraní zvyšovat. A roky zanedbávané evropské armády zároveň budou modernizovat.
Třiadvacet procent obratu CSG dnes tvoří obchod s Ukrajinou, kterou Strnadova firma podporuje od samého počátku. Sám Strnad však tvrdí, že „tohle číslo vychází z výsledků za prvních devět měsíců roku 2025, ale dál bude procento Ukrajiny klesat. Dneska máme přetlak poptávky nad nabídkou, chybějí výrobní kapacity. Kdybychom na Ukrajinu dodávat nechtěli, nemusíme a kapacity prodáme dalším evropským nebo mimoevropským zákazníkům.“
Firma ze šroťáku
Příběh CSG láká investory i tím, že je trochu jako z amerického snu, nicméně se neobejde ani bez kontroverzních okamžiků. Czechoslovak Group totiž vznikla na šrotišti, když v roce 1995 začal otec Michala Strnada, Jaroslav, obchodovat se šrotem z vyřazené armádní techniky z dob Varšavské smlouvy. Zjistil, že se dá zpeněžit i tak, že se opraví či modernizuje a prodá někam do rozvojových zemí. Založil si na to firmu Excalibur Army a začal po Česku privatizovat vojenské opravárenské závody. Prvním byl tehdy zkrachovalý VOP Přelouč. Strnada staršího ale zajímala i civilní výroba. Už v roce 2010 koupil výrobce brzdových systémů pro kolejová vozidla DAKO-CZ. To byl základ, z něhož postupně rostl holding o šedesáti firmách.
Viditelným se Jaroslav Strnad stal při záchraně a restrukturalizaci kopřivnické automobilky Tatra, která se už na přelomu století dostala do existenčních potíží, dlouho zápasila o přežití a nakonec skončila v konkursu. V konkursní dražbě ji v roce 2013 koupila Excalibur Army spolu s podnikatelem Reném Materou. Společně se jim podařilo sehnat v zahraničí zakázky, tradiční automobilku zachránit a vrátit ji do zisku už o dva roky později.
Vedle toho na zelené louce vznikla firma Tatra Defence Vehicle, která se na základě licence zbrojovky General Dynamics European Land Systems stala výrobcem obrněných vozidel Pandur pro českou armádu, což byla v roce 2017 vůbec první opravdu významná zakázka rodinné firmy pro ministerstvo obrany. To už byla z Excalibur Army přejmenovaná Czechoslovak Group.
Hodně mladý miliardář
O rok později už firmu přebíral syn Michal, a to v pouhých 25 letech. Jaroslav Strnad byl tehdy pětačtyřicátník, tedy v nejlepších letech. Málokdo tak věřil, že jde do podnikatelské penze zcela dobrovolně. Tehdy totiž začalo platit pravidlo, že firmy obchodující s českou armádou musí mít firemní bezpečnostní prověrku, která zahrnuje samozřejmě i prověření majitele společnosti. V médiích se tehdy spekulovalo o tom, že by Strnad starší mohl mít s prověrkou problémy. Důvodem měly být kontakty s podnikatelem ruského původu Alexejem Beljajevem, jenž měl obchodní vazby na ruské oligarchy. Excalibur Army se tak přejmenovala na Czechoslovak Group a sto procent akcií přešlo do vlastnictví syna.
A expanze začala. Michal Strnad začal skupovat fabriky v Česku, ale hlavně po světě. Rozhodující z tohoto pohledu byl nákup hodně velkého a významného amerického výrobce malorážné munice Kinetic Group v roce 2024 v přepočtu za 52 miliard korun. Na burzu tak nyní vstupoval holding s více než 120 firmami zaměřenými zejména na výrobu velkorážní i malorážní munice a vojenské techniky, od obrněných vozidel po radary. Nyní CSG postupuje do oborů s využitím dronů a umělé inteligence. Strnad se hodlá také zaměřit na proudové motory a rakety. V příštích několika měsících chce podnik dokončit jednání o rozšíření spolupráce s americkou vládou při výrobě proudových motorů v rámci projektu protiraketové obrany Golden Dome.
Všechno neklaplo
Ne všechny akviziční nápady Michalu Strnadovi však vyšly. Například neuspěl, když chtěl od Andreje Babiše před dvěma lety koupit Synthesii Pardubice, vyrábějící nitrocelulózu potřebnou při výrobě munice. Ta nakonec skončila v rukou domácího konkurenta Colt CZ.
Už předtím se marně pokoušel také od Agrofertu koupit mediální dům MAFRA, což rovněž neklaplo a vydavatelství získal podnikatel s vazbami na PPF Karel Pražák. Strnadův zájem o média byl ale větší a trvalejší. Za nestandardních okolností totiž podle investigací týdeníku Respekt zřejmě projevoval před dvěma lety zájem o koupi mediální divize Seznam.cz. V době, kdy byla firma Iva Lukačeviče vyšetřována Úřadem pro hospodářskou soutěž a šířily se zvěsti o obřích, až likvidačních pokutách pro internetového giganta, nabídl Strnad podle Respektu odkup Seznamu Zpráv a pomoc se zmíněným vyšetřováním. Situace nakonec vyšuměla a ÚHOS šetření zastavil.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
