Premiér Babiš nepřesvědčil. Chce spojovat zemi, kterou sám rozděluje a bude v tom pokračovat
Premiér Andrej Babiš má za sebou novoroční projev. Pokusil se nastavit vlídnější tvář a spojovat rozdělenou zemi. Jak je ale jeho zvykem, bylo to jen marketingové divadlo. O tom svědčí jeho dosavadní chování i destruktivní rozjezd vládní koalice.
Staronový premiér nevystoupil na Nový rok s projevem v televizi, ale na svých sociálních sítích. Je to součást širší strategie. Dává tím najevo svůj dlouhodobý odtažitý vztah k tradičním médiím. Prohlašuje, že „pravdu“ se jeho voliči dozvědí jen na jeho uživatelských profilech. Nezvyklé aranžmá však nepůsobilo příliš věrohodně.
Přerod Šavla v Havla?
Neosobní dojem Babišova vystoupení umocnila jeho toporná forma připomínající produkt umělé inteligence. Předvedl křečovitý výstup bez emocí, energie a drajvu, jen frázovité a už vůbec ne uvěřitelné litanie.
„Uděláme všechno pro to, aby se rozdělená země začala sjednocovat. Často slyšíte, že nám jde o odplatu nebo vyřizování účtů. Není to pravda, my se nechceme dívat zpátky, chceme řešit problémy, které lidí trápí dnes a připravit lepší budoucnost pro naše děti,“ říká Babiš.
Zní to skvěle. Sjednoťme se a udělejme tlustou čáru za minulostí. Jde nám jen o dobro pro lidi. Proč ty věčné nesváry? Jenomže je podstatné, kdo to říká, a co tím sleduje. Pokud to říká populista, jenž se už čtrnáct let nevybíravě vymezuje proti tradičním stranám, a který dnes chce bezuzdně zadlužovat zemi a kvůli plošným čistkám zrušit služební zákon, nelze mu tento přerod Šavla v Havla uvěřit.
Babiš si dodnes stěžuje na politiku „antibabiše“ a mezitím celé čtyři roky provozoval tvrdou „antifialovskou“ kampaň už od té doby, kdy řešila energetickou krizi po ruské invazi. Tehdejší opozice mohla projevit státotvornost, jenže místo toho napadala vládu, že ničí zemi, je údajně příliš proukrajinská a kašle na české občany. Okruh ANO se připojil k vyvolávání strachu a šíření dezinformací, že česká ekonomika zkolabuje, a v tomto módu vydržel až do voleb.
Byl by to krásný svět, kdyby se vládě povedlo jako mávnutím kouzelného proutku ze „zničené“ a „spálené“ země, jak dosud ANO a jeho satelity označovaly Českou republiku, učinit „nejlepší místo na planetě“. Je to jen chiméra sloužící k odvedení pozornosti od problémů ve vládní koalici.
Nenávistná SPD
Pokud premiér hovoří o sjednocování, měl by začít u svých partnerů a umravnit jejich výstřelky. Téhož dne, kdy pronesl svůj „smířlivý“ projev, zaútočil předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura na Ukrajince. Znovu odporně a lživě, jak má ve zvyku.
„Nelze za peníze, které patří českým důchodcům nebo zdravotně postiženým občanům a rodinám s dětmi, nakupovat zbraně a posílat je k udržování naprosto nesmyslné války. Nelze peníze našich občanů rozdávat cizím občanům jen proto, že to chce proválečná propaganda,“ prohlásil třetí nejvyšší ústavní činitel.
Na Ukrajincích stát naopak vydělává, takže jde jen o pokračování xenofobní kampaně SPD nahrávající zájmům Kremlu. Okamurovci se zradikalizovali po extempore ministra obrany Jaromíra Zůny, který má zakázáno mluvit o zahraniční politice, a pravděpodobně o něm už mnoho neuslyšíme.
Premiér tyto nenávistné útoky přehlíží. Navíc to vidí podobně, jen ne tak otevřeně jako Okamura. V projevu znovu zdůraznil, že si přeje mír, aniž zmínil, kde to drhne. „Politici nemají strašit válkou, jejich odpovědností je, aby války skončily. Odmítám tezi, že mír je slabost, spravedlivý a udržitelný mír je povinnost vůči našim dětem a jejich budoucnosti.“
Prázdné fráze
Totéž říká už nejméně tři roky. Napadal kvůli údajnému válečnému štváčství nejen Fialovu vládu, ale i svého soupeře Petra Pavla v prezidentské kampani. Konec války stále není přes četná jednání v dohledu. Každý soudný člověk vidí, že hlavní viník sedí v Kremlu. Dokonce si vymýšlí obludné a snadno vyvratitelné lži o útoku ukrajinských dronů na jeho haciendu.
Dnes je Babiš premiér. Pokud chce mír, proč nezavolá Putinovi, ať s těmi zvěrstvy přestane? Proč aspoň nepodpoří úsilí evropských spojenců, kteří se Zelenským zkorigovali do přijatelnější podoby původní Trumpův plán totálně poplatný zájmům Kremlu? Nebo neví, co má podpořit? Je to jen pověstné dunění prázdného sudu.
Šéf ANO by si měl poslechnout skutečného státníka, prezidenta Volodymyra Zelenského. „Co chce Ukrajina? Mír? Ano. Za každou cenu? Ne. Chceme konec války, ale ne konec Ukrajiny.“ To snad dokáže pochopit každý, pokud zrovna nekolaboruje s Říší zla.
Putin dává opakovně najevo, že jeho cílem je podmanit si celou Ukrajinu, obnovit původní východní sféru vlivu, včetně České republiky. Babiš k tomu mlčí, i když je to celoevropské téma číslo jedna. Zároveň vyzývá k národní hrdosti a chce vyhlásit Den české vlajky.
Kdo je skutečný vlastenec?
Nechápe, že skutečné vlastenectví a hrdost na vlastní zemi není v gestech zprofanovaných antisystémovými pseudovlastenci, ale v činech. Skutečnými vlastenci bránícími s nasazením vlastních životů svou zemi jsou ukrajinští vojáci, kteří si zaslouží podporu, dokud to bude potřeba, nikoli okamurovské vrážení kudly do zad.
Je možné být hrdý na zemi, v jejímž čele dnes stojí postavy s kolaborantskou mentalitou, nevídanou v polistopadové historii? Je možné být hrdý na premiéra s nevyřešeným gigantickým střetem zájmů, jenž se přes imunitu vyhýbá trestní odpovědnosti? Na premiéra, jenž na prvním summitu EU ostudně podrazil spojence? Odmítnutím garancí za půjčku Ukrajině rázem zařadil naši zemi po bok proruských kverulantů Fica a Orbána. Někomu se to líbí, ale mnozí jiní se za jeho zbabělost stydí.
Dnes přijíždí jako sjednotitel na bílém koni a žádá jakešovský klid na práci. Sjednocování rozdělené společnosti je sisyfovská práce v mnoha zemích světa. Proklamace nestačí. Babiš a jeho toxický tým svým destruktivním chováním k zakopávání příkopů nepřispěje, naopak je prohloubí.
