Ruský útok dronů na Polsko je lekcí všem „chcimírům“ a budíčkem pro NATO. Bude i pro Trumpa?
Nálet devatenácti ruských dronů na území Polska je nejvážnějším porušením prostoru EU od začátku války na Ukrajině. Odsoudily ho všechny evropské země, jenže to nestačí. Tento incident spouští rychlou reakci NATO posilující své východní křídlo. Bylo načase.
„NATO by mělo Putinovi poslat děkovný dopis za útoky dronů, které vyslal z Moskvy. Tato provokace jasně ukázala, kde leží jedna z největších mezer v obranné linii Severoatlantické aliance,“ píše komentář německého deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Kreml je v závodech ve zbrojení, které sám zahájil, daleko napřed.
Slabina NATO
„Spojenci si byli této slabiny vědomi již před útokem na Polsko. Snahy o její odstranění však postrádaly konečné odhodlání. NATO si to už nemůže dovolit. Putin bude i nadále s rostoucí intenzitou testovat, zda má Aliance skutečně vůli bránit každý čtvereční centimetr svého území – a zda má k tomu potřebné prostředky,“ dodává FAZ.
Ruská provokace, kterou menšina pošetilců infikovaných kremelskou propagandou považuje za omyl - včetně dezorientovaného Donalda Trumpa - je pádnou lekcí všem klávesnicovým „chcimírům“, podle nichž Rusko nikoho v Evropě neohrožuje.
Zároveň nastavuje zrcadlo nebezpečnému hazardérství opozice, která nechce zvyšovat výdaje na obranu. V extrémní poloze prosazuje vystoupení z NATO a EU, což je případ Babišových potenciálních spojenců SPD a Stačilo!.
Je to naopak, pro NATO zazvonil budíček. Nelze o posilování bezpečnosti evropského kontinentu jenom hovořit, ale konat. Zvláště v éře nevypočitatelného amerického prezidenta, jenž každou chvíli mění své názory a stahuje své zájmy z Evropy.
Pochopí Trump Putina?
Trumpovy zdrženlivé výroky svědčí o jediném, že dosud nepochopil agresivní strategii Putinovy diktatury a snaží se ji přehlížet. Tím jen podtrhuje dosavadní fiasko vlastních mírových iniciativ, které paradoxně přes někdy ponižující tyjátry jako na Aljašce nevedly k příměří, ale naopak ke stupňování požadavků Ruska a zesílení jeho vojenských operací. Tentokrát dokonce na území členského státu NATO.
Nálet dronů na Polsko by měl být budíčkem i pro amerického prezidenta, jenž se nemůže donekonečna vymlouvat na svého předchůdce Bidena, který aspoň rozlišoval viníka a oběť a choval se k Zelenskému korektně. Trump může použít drtivé sankce pro ruskou ekonomiku, ale ze záhadných důvodů to nedělá, i když Rusko porušuje jedno ultimátum za druhým. Tím jen dochází k oslabování role Spojených států v globální bezpečnostní architektuře.
Je nejvyšší čas, aby hlava nejmocnějšího státu světa konečně vyjednávala mír z pozice síly, nikoli úslužné devótnosti, pokud je toho vůbec schopna, kromě nepočetných výkřiků na sociálních sítích. O to ráznější je reakce aliance NATO, které došla trpělivost.
Ruská bezohlednost se zvyšuje
„Nešlo o ojedinělý incident. Ruské drony se objevily v minulosti i v Rumunsku, Estonsku či Litvě. Jako obranná aliance jsme připraveni se bránit. Incidenty, jaké se odehrály v Polsku jsou nebezpečné a nepřijatelné. Ruská bezohlednost ve vzduchu podél našeho východního křídla se zvyšuje,“ uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte.
Rutte současně oznámil vznik operace Eastern Sentry (Východní stráž), vojensky posilující východní křídlo NATO. V praxi to znamená vytvoření organizační struktury, do níž budou zapojeny stovky tisíc vojáků zaměřených na ochranu hranic východního křídla Aliance, a nepůjde jen o posílení protivzdušné obrany.
To vše se nikoli náhodou odehrává v době, kdy v Bělorusku poblíž hranic s Polskem a pobaltskými zeměmi začíná cvičení desítek tisíc ruských a běloruských vojáků nazvané příznačně Západ 2025, jehož cílem je vyzkoušet i plánování úderů jadernými zbraněmi a raketami Orešnik.
Odraz náletu dronů u nás
Zatímco vládní strany a Piráti útok ruských dronů jasně odsoudili a vláda chystá vyslání vrtulníkové jednotky, u opozice nejsou postoje jednoznačné. Volání po míru proruských extremistů v blocích SPD a Stačilo!, kde nejloajálnější aktivisté Zaorálek a Konečná viní z odpovědnosti za eskalaci ukrajinskou stranu, je mimo realitu. Z jejich pohledu je mír na Ukrajině dosažitelný pouze absolutní kapitulací anektované země.
Komplikovanější je to s hnutím ANO. Andrej Babiš sice stojí za Poláky a na rozdíl od prezidentské volby by nebránil vyslání vojáků na pomoc napadené zemi NATO po aktivaci článku 5. Jenže to není na pořadu dne a operace Eastern Sentry se článku 5 netýká.
Aspirant na post ministra zahraničí Radek Vondráček naopak nabádá k opatrnosti, dokud se vše kolem incidentu nevyšetří. Tento normalizátor vztahů s Ruskou federací při pověstné cestě do Moskvy v roce 2018 letos na jaře zapochyboval, že Rusko ohrožuje Evropu. Podle něj je vojensky slabé.
Babišovy protimluvy
Andrej Babiš na jedné straně odsuzuje ruskou agresi, ale současně chce zrušit českou muniční iniciativu vysoce oceňovanou ukrajinskou armádou a západními spojenci. Zároveň odmítá postupné zvyšování výdajů na obranu na pět procent HDP v roce 2035 včetně započitatelné civilní infrastruktury.
Šéf ANO v kampani prohlašuje, že by vydával na obranu zákonem daná dvě procenta HDP, ale necítil by se vázán plánem Fialovy vlády zvyšovat výdaje o 0,2 procenta HDP ročně, tedy přesně proti potvrzeným závazkům NATO na popud Donalda Trumpa.
Při pohledu na hypotetické formování koalice ANO, SPD a Stačilo! je pravděpodobnější jiný scénář: Snižování výdajů na obranu proti současnému stavu a odsunutí Česka na evropský okraj po bok potížistů Maďarska a Slovenska. To potvrzují i slova Karla Havlíčka, jenž nepodporuje účast Česka v protiruské „koalici ochotných“, čítající 26 zemí.
Snad i ti nejnaivnější mírotvorci by mohli pochopit, že se obnovuje éra studené války. Hlavním důvodem je Putinův expanzívní imperialismus, jenž se nesmířil se ztrátou vlivu ve východní Evropě po rozpadu sovětského bloku. Nejskalnější „chcimíři“ v roli Putinových užitečných idiotů to nepochopí nikdy a stávají se bezpečnostním rizikem.
