Bilance končící sněmovny: Rekordní počet mimořádných schůzí, obstrukce, ale i řada nedotažených zákonů
Ve středu dopoledne ukončila Poslanecká sněmovna svoji (zřejmě) poslední schůzi v tomto volebním období. Tedy pokud se v následujících dnech nestane nic mimořádného a nebude potřeba, aby na to dolní parlamentní komora ještě nějak reagovala. Nadchází proto čas pro bilancování a různé analýzy uplynulých čtyř let. Zároveň by neměl zapadnout ani podstatný detail, který je však nejdůležitější. Řada zákonů nedokončila svoje schvalovací kolečko a spadne pod stůl.
Po sociálních sítích už koluje dětinské entrée, na kterém se na poslední schůzi šéfové opozičních stran ANO a SPD Andrej Babiš a Tomio Okamura dožadují vystoupení u řečnického pultíku před jinými poslanci přihlášenými do rozpravy. Oba rozjívené kohouty pak do náležitých mezí usadila předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová. Tato nedůstojná epizoda jako by symbolicky uzavírala čtyřletou sněmovní epochu, kdy se plénum sněmovny často proměňovalo v tribunu (s přilehlým výčepem) na fotbalovém stadionu okresního přeboru.
Pro názornost uveďme několik dat a údajů dokládajících skutečnost, že si řada poslanců v uplynulých čtyřech letech pletla sněmovnu s divadelním jevištěm. Sněmovní schůze trvaly celkem 2234 hodin, nicméně více než čtvrtinu (!) z této doby zabrala debata (rozuměj obstrukce) ještě před tím, než se některý z bodů začal vůbec projednávat. Zákonodárci ponocovali a celkem sedmadvacetkrát si odsouhlasili, že budou jednat i přes půlnoc. V předchozím volebním období 2017 až 2021 se tak stalo pouze čtyřikrát.
Rekordní byl i počet mimořádných schůzí. Těch bylo svoláno 95, což byl téměř dvojnásobek oproti počtu řádných schůzí, kterých bylo 51. Jen pro srovnání: v období 2017 až 2021 bylo svoláno 61 mimořádných schůzí a v období 2013 až 2017 jen 29. Dlužno dodat, že některé mimořádné schůze v končícím období ani neproběhly, protože poslanci neschválili jejich program.
Přestože poslanci strávili ve sněmovně více než 2200 jednacích hodin, na konečném výsledku se tato skutečnost neprojevila v plné výši. Obstrukce a svolávání řady zbytečných schůzí je připravily o čas. Kvůli tomu se nepodařilo dotáhnout do konce schvalování řady norem a zákonů, které tak automaticky spadly pod stůl, a pokud se k nim příští sněmovna opět vrátí, budou muset absolvovat celé legislativní kolečko úplně od znovu.
Některé z nich přitom budily velké vášně a polemiky. Z těch nejviditelnějších šlo například o vznik národního parku na Křivoklátsku nebo zavedení registru ubytovacích zařízení s evidencí údajů o ubytovaných hostech v systému eTurista s oprávněním obcí regulovat krátkodobá ubytování v bytech. Pod stůl spadne i předpis o nových pravomocech společenství obcí, které mohly dostat širší kompetence měnit čas nočního klidu. Do svého finále nedoputovala ani úprava pravidel pro fungování on-line zprostředkovatelských služeb. Na neurčito se odkládá i hojně diskutovaný návrh zakázat prodej a podávání energetických nápojů dětem.
Příští sněmovna už bude co do svého složení jiná. Řada poslanců (včetně samotné předsedkyně Markéty Pekarové Adamové) už nebude kandidovat a zřejmě tu jsou a budou i tací, kteří svůj mandát neobhájí. S těmi všemi se sněmovna rozloučí s nemalým odstupným, na které se jim složí daňoví poplatníci. Jsou s pracovním výkonem svých „zaměstnanců“ spokojeni?
