Petr Sokol: Polsko a obrození historických křivd ve střední Evropě
V Polsku se posunul postoj vůči Ukrajině a Ukrajincům. Někteří příznivci Kremlu z toho i u nás cítí zadostiučinění a vyvozují značně mylné závěry. Podívejme se, co za kroky nového polského prezidenta reálně stojí.
Karol Nawrocki se v srpnu ujal úřadu hlavy státu a hned začal pěkně zostra uplatňovat své pravomoci, které jsou mnohem silnější než třeba u českého prezidenta. Nawrocki, zvolený v přímé volbě s podporou národně konzervativní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS), zaujal v řadě sousedních států tím, že hodně jeho prvotních rozhodnutí a výroků se zabývalo právě vztahy se sousedy a jejich historií.
Ostřeji proti Ukrajině
Nová hlava státu se například výrazně zaměřila na ukrajinskou otázku. Prezident třeba vetoval zákon, který měl prodloužit dočasnou ochranu Ukrajinců prchajících před válkou do 4. března 2026. Nawrockému se nelíbilo, že polský parlament ovládaný středolevou koalicí premiéra Tuska do zákona nezapracoval pozměňovací návrhy národních konzervativců. Ty například požadovaly, aby nárok na výplatu speciální dávky z polského rozpočtu měli jen ti Ukrajinci, kteří v Polsku pracují nebo podnikají.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
