Ukrajina – bod zlomu, část čtvrtá: Drony spustily revoluci ve válčení, boje ze sci-fi filmů jsou realita
Zapomeňte na válku, jak jste ji viděli ve filmech a jak ji ještě dnes někdy vidíte v televizním zpravodajství. Konflikt na Ukrajině přinesl díky masivnímu využití moderních technologií, konkrétně dronů, revoluci ve válčení. Co začalo jako válka s drony, se stalo válkou dronů. Ty se od roku 2023 staly nejdůležitější zbraní na bojišti východní Evropy. Díky své často nízké ceně, rychlosti a přesnosti do značné míry nahrazují tradiční zbraně, jako jsou tanky, obrněná vozidla a také dělostřelectvo, letadla i lodě. Rusům se pomocí dronů daří postupovat při pomalém dobývání ukrajinského území a Ukrajinci se zase s jejich pomocí dokážou bránit a také zasahovat vzdálené cíle v Rusku, zejména rafinerie či vojenská letiště.
Jak si takové nové válčiště s drony představit? Je to někdy skutečně podobné tomu, co jsme kdysi viděli ve sci-fi filmech a četli v dobrodružných románech. Třeba, že na cíl útočí celé roje bezpilotních strojů. Ukrajina i Rusko totiž v posledních dvou-třech letech neustále vylepšují hardware, software a taktiku v používání dronů. Válka se proto mění závratnou rychlostí. Například nasazení dronů učinilo téměř veškerý pohyb vojsk na Ukrajině viditelným, tedy zranitelným. Cokoli, co se pohybuje v blízkosti fronty, může být zasaženo a zničeno během několika minut. Protože mnoho tradičních zbraní je z tohoto pohledu zastaralých, drony stále častěji bojují proti jiným dronům. I se stále častějším využíváním umělé inteligence. Nikde jinde na světě se jako na Ukrajině ještě nestalo, že by se v rámci toho obě strany konfliktu postupně přibližovaly k automatizovanému válčení.
Například průzkumné, sledovací i úderné drony se staly na Ukrajině všudypřítomnými, proto se ruské i ukrajinské síly za denního světla pohybují daleko méně než předtím. Nebo se kvůli možným útokům dronů přesouvají v malých skupinách, postupně se k nim připojují další nepočetné jednotky a reálné obsazení území pak netrvá dny a týdny, ale spíše měsíce. Z tohoto důvodu pracuje zhruba 3000 ukrajinských vojáků nepřetržitě na obsluze průzkumných dronů na celé délce frontové linie, která má kolem 1200 kilometrů. U toho jedna zajímavost. Průzkumné drony jsou často čínské výroby, jsou upravené, protože původně měly sloužit pro civilní účely a jmenují se DJI Mavic. Vyrábí je čínská firma SZ DJI Technology, která je největším producentem na světovém trhu pro spotřebitele. A tyto čínské výrobky používají ve válce na Ukrajině obě strany konfliktu.
Jaké to má dopady
Jedním z konkrétních příkladů revoluce ve válčení jsou letošní snahy o ovládnutí přístavního město Cherson, které leží na jihu Ukrajiny.
Cherson je podle Ukrajinců první město na městě, které je obléháno drony a tyto moderní zbraně zde také provozují odporné „lidské safari“, při kterém zabíjejí jak vojáky, tak civilisty. Ukrajinské úřady podle webu Kyiv Insider kvůli neúnavným útokům dronů ruské armády 26. srpna dočasně uzavřely jedinou bezpečnou zásobovací trasu do města – dálnici M-14 na trase Cherson-Mykolajiv. Rusové podle dostupných informací používají kolem 30 až 80 dronů každý den, aby vytvořili vzdušnou blokádu, narušují dopravu, zásobování, evakuace civilistů i vojáků (dokonce i zraněných osob v označených vozech), ale vypalují také pole v okolí Chersonu. Chtějí zničit základní fungování města a donutit ho ke kapitulaci. Přitom Cherson byl pod ruskou okupací už od března do listopadu 2022. Pak odtud Ukrajinci agresora vytlačili. V červnu 2023 bylo město částečně zaplaveno, když Rusové odstřelili nedalekou Kachovskou přehradu.
Podobnou taktiku, jako v Chersonu a jeho okolí, ale používají Rusové i jinde, například v Doněcké nebo Charkovské oblasti. Kvůli tomu se jim podařilo rozšířit frontové linie a dostávají se s drony i pět či dokonce třicet kilometrů daleko za ukrajinskou obranu. Omezují tím zásobování ukrajinské armády (na některých místech Ukrajinci přestali používat auta se zásobami a nosí je sami) a omezují potřebnou rotaci ukrajinských jednotek. To někdy nakonec vede k prolomení ukrajinské obrany. Příkladem je okolí strategicky důležitého města Pokrovsk v Doněcké oblasti. Ukrajinská vláda tam od 16. července dočasně zakázala civilistům používat úseky dálnice T0514, která je důležitým dopravním bodem, který se táhne rovnoběžně s frontovou linií a jde k ukrajinskému pevnostnímu pásu v Doněcké oblasti, napojuje se na vojensky důležitý logistický uzel v Kramatorsku a spojuje dál silnice se zbývajícími důležitými body na Pokrovském směru. Dálnice T0514 vede 20 až 50 kilometrů od současné aktivní frontové linie, což naznačuje, že ruské síly výrazně zlepšily své taktické schopnosti v oblasti bezpilotních letounů a mohou ohrozit ukrajinské dopravní body daleko hlouběji v týlu než dříve. Vedoucí ukrajinské Doněcké oblastní správy Vadym Filaškin oznámil, že ruské bezpilotní letouny „plně kontrolují“ dálnici T0514 a další blíže neurčené silnice, což podle hojně ve světě citovaného Institute for the Study of War naznačuje, že ruské síly zde zavedly kontrolu palby. Tedy schopnost odepřít ukrajinským silám používání některých silnic, aniž by je fyzicky obsadily.
Ruské bezpilotní letouny také umožňují pomalý postup ruské pěchoty v zalesněném terénu ve směru na města Lyman a Siversk. Rusové toho dosáhli pomocí dronů s optickými vlákny, jejichž dolet se jim podařilo prodloužit až na dvacet kilometrů. Pokrytí stromy dříve nepřátelským stranám ztěžovalo provoz dronů, protože stromy ruší rádiové signály. Jenže nová generace dronů s optickými vlákny je odolná proti elektronickému boji, tedy rušení, a tím se dron stává „nezjistitelný“. Přitom v roce 2024 v reakci na rostoucí hrozbu dronů obě válčící strany značně investovaly právě do systémů elektronického boje. Jenže nyní je dron s optickými vlákny na pokraji toho, aby tento vývoj učinil zastaralým.
Ruské i ukrajinské síly také zlepšily své schopnosti přesného úderu vybavením průzkumných a úderných bezpilotních letounů středního doletu schopnostmi umělé inteligence a delší výdrží nábojů.
Vyrovnaný souboj
Zajímavé je, že s drony nějakou dobu velmi umně pracovali především Ukrajinci, ale Rusové postupně své „zaostávání“ v této oblasti vyrovnali.
Dramaticky se rovněž zvyšuje produkce dronů jak v Ukrajině, tak v Rusku. V případě levných strojů (dají se vyrobit třeba za i za 500 či několik tisíc dolarů) se jedná už o statisíce, podle některých informací o miliony kusů ročně. U drahých dronů (mohou stát statisíce dolarů i daleko více) to budou podle jejich specifikace stovky či tisíce kusů za rok 2025.
Ukrajinské útoky dronů tak podle odhadů nyní představují 90 procent zničených ruských tanků a obrněných vozidel a 80 procent ruských obětí. U ruských útoků na ukrajinskou armádu je to podobné.
Mění se charakter válek
Co na Ukrajině začalo jako válka s drony, se stalo válkou dronů. Ještě před dvěma lety byla síla ukrajinské brigády posuzována především podle jejího inventáře tanků, obrněných transportérů a dělostřelectva dodaných Západem. Od roku 2023 se však drony staly nejdůležitější zbraní na bojišti. Díky své nízké ceně, rychlosti a přesnosti do značné míry nahradily tradiční zbraně, včetně protitankových střel, minometů, tanků, dělostřelectva a letadel.
Drony, a to nejenom na Ukrajině (masově je v boji používá také Izrael, Írán, Turecko a další státy pak v konfliktech například v Africe), převrátily staré způsoby vedení války naruby. Vojenská doktrína, taktika a organizace už nikdy nebudou stejné. Armády na celém světě budou muset přepracovat své doktríny a výcvik tak, aby odrážely realitu bojů na bojišti ovládaném drony. Musejí se u toho naučit více využívat možnosti umělé inteligence a dalších moderních technologií.
Exprezidenta Miloše Zemana nemusíme mít rádi, protože některé věci neudělal dobře, ovšem v případě dronů to byl skutečný vizionář. Bývalý prognostik se v případě dronů naprosto trefil. Například už v roce 2014 řekl, že „je potřeba peníze vynakládat na dobré investice“ a dodal: „Trvám v diskusích s ministrem obrany na tom, abychom spíše kupovali drony než tanky, abychom se orientovali na moderní vojenskou techniku.“
Zeman měl pravdu, ale nebyl vyslyšen. Mohli jsme být v tomto případě o hodně dál. Válka na Ukrajině k většímu využití dronů ale donutí i Česko a další státy NATO. Kdo zaváhá, bude mít problém.
