Hypotéky už moc nezlevní. Důvodem jsou emisní povolenky a obavy z dalšího zadlužování státu
Statisíce domácností, které v minulých letech financovali své bydlení hypotékou čeká nepříjemná sprcha rostoucích splátek. V letech 2026 a 2027 by mělo být refinancováno téměř devět set miliard hypotéčních úvěrů. Největší část z nich s pětiletou fixací, takže z dob, kdy úroková sazba dosahovala i méně než dvě procenta. Nyní je okolo čtyř a půl procent, tedy na více než dvojnásobku. V praxi to znamená, že měsíční splátka pětimilionové hypotéky z roku 2021 s trváním 25 let stoupne z 21 tisíc na 28 tisíc.
Naděje, že sazby budou nějak významněji dolů se už nějaký čas rozplývají. Podle vyjádření vedení ČNB je snižování sazeb na delší čas u konce. A poslední prognóza centrální banky předpovídá dokonce mírný růst úroků už v příštím roce a možný pokles až na konci roku 2027. Jedním z důvodů jsou chystané emisní povolenky ETS 2, které mají zdražit topení plynem a uhlím i motorová paliva. ČNB spočítala, že dopad povolenek na inflaci je u těchto komodit napřímo 0,9 procenta a další nepřímý dopad přes zdražení dopravy, které se promítne pochopitelně až do maloobchodních cen by činil 0,2 procenta. Dohromady je to opravdu silný inflační impuls, kterému musí ČNB přizpůsobit úrokové sazby.
Centrální banka při výpočtu navíc vycházela z maximální ceny povolenky v cenách roku 2020 ve výši 45 eur, tak jak nám slibovala Evropská komise. Tato cena se ale postupně navyšuje o průměrnou inflaci v EU, která v roce 2024 oproti roku 2020 činila 22,6 procent. Za předpokladu dvou procentní inflace pro další dva roky by výsledná limitní úroveň pro cenu povolenky byla na začátku roku 2027 oproti roku 2020 dosáhla 57 eur.
Jenže je kolem toho ještě hodně nejasností, protože budoucí kontrakty na povolenky v roce 2027, které se již obchodují dosahují na burzách ceny hodně přes osmdesát eur. U takové ceny by byl inflační tlak odpovídajícím způsobem vyšší a vyžadoval i vyšší úrokové sazby.
Na druhou stranu je možné, že vláda začne subvencovat ceny energií, nebo je bude kompenzovat poklesem DPH, či jinými způsoby a pak by byl dopad na cenovou hladinu nižší. Jenže to znamená další díru do rozpočtu.
Nelze přitom přehlédnout, že současné vedení ČNB považuje za klíčové inflační riziko právě vysoké deficity veřejných financí, které porostou kvůli výdajům na zbrojení. O riziku, že by příští vláda po volbách opustila cestu úspor a konsolidace, jak vyplývá z předvolebních slibů zejména opozičních stran, nemluvě.
