
Petr Sokol: Kontroverzní „Samopalův“ koncert. Jak vypadá Chorvatsko 30 let po válce
Více než půl miliónu diváků navštívilo o prvním červencovém víkendu na záhřebském dostihovém závodišti Hipodrom koncert dnes asi nejpopulárnějšího chorvatského zpěváka Marka Perkoviće, který je všeobecně známý pod přezdívkou Thompson.
Zatímco současná hvězda světové pop-music Ed Sheeran loni na stejné místo přilákal 70 tisíc fanoušků a legendární kapela The Rolling Stones v 90. letech osmdesát tisíc lidí, za hranicemi země málo známý interpret dokázal zorganizovat vystoupení, jež se stalo největším koncertem nejenom v historii Chorvatska, ale zřejmě i na celém světě. Na koncertě bylo přítomno tolik posluchačů, kolik odpovídá 15 procentům všech občanů země. Samozřejmě platí, že Thompson je populární i mezi Chorvaty v sousední Bosně a Hercegovině či v chorvatské diaspoře po celé západní Evropě. I z těchto míst lidé na koncert přijeli, ale pro srovnání uveďme, že návštěvnost akce vzhledem k velikosti Chorvatska odpovídala tomu, kdyby v Praze přišlo na závodiště v Chuchli na nějakého českého zpěváka přes jeden a půl miliónu fanoušků.
Mezi Gottem a Landou
Zejména mimo Chorvatsko byl přitom koncert považován, vzhledem k osobě Marka Perkoviće Thompsona, za kontroverzní. Thompson má sice dnes pomalu popularitu, která by u nás odpovídala Karlu Gottovi, ale zároveň je obsah jeho písní u nás asi nejpodobnější tomu, o čem dříve zpíval Daniel Landa.
Jeho texty ovšem vycházejí z toho, že chorvatské dějiny v posledních desetiletích ovlivnilo zejména to, čemu se v zemi říká vlastenecká válka. Byl to boj za nezávislost Chorvatska na původně komunistické Jugoslávii a následný konflikt mezi Chorvaty a srbskou menšinou, která nechtěla být součástí samostatného Chorvatska a vyhlásila si samostatný stát, jenž se chtěl postupně připojit k Srbsku. To Chorvaté, podobně jako Češi v roce 1918 v případě sudetských Němců, nechtěli připustit. Po čtyřech letech srbské okupace některých svých území v létě 1995 v rámci operace Bouře (chorvatsky Oluja) dobyli území separatistické Republiky Srbská Krajina. Dobytí jejího hlavního města Knin je v Chorvatsku státním svátkem a i letos ho v Chorvatsku zažije mnoho českých turistů, protože se slaví 5. srpna.
Thompson i Zbrojovka
Marko Perković Thompson se osobně zapojil do obou fází války. Nejprve v roce 1991 bránil se zbraní v ruce svou rodnou vesnici, která se nachází v Dalmácii v horách nad Splitem a jmenuje se Čavoglave. Její jméno zná dnes v Chorvatsku skoro každý, protože ho nese i první a možná největší Thompsonův hit. Ještě v době probíhajících bojů v roce 1991 totiž Perković složil a na bojišti nazpíval písničku Četa Čavoglave, jež popisuje obranu vsi místními dobrovolníky. Mimochodem tahle píseň obsahuje i určitou českou stopu, protože se v ní zpívá, že obránci mají střílet „z thompsonu“, což je samopal, který nosil Perković a získal po něm svou válečnou i uměleckou přezdívku, „z kalašnikova“ a „ze zbrojovky“, čímž se myslí tehdejší československá zbraň.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!













