Putin zatím odmítá mír, protože Rusové na Ukrajině pomalu postupují. Chtějí mít u jednání lepší karty
Nic nenasvědčuje tomu, že by chtěl ruský führer Vladimir Putin v brzké době jednat o skutečném míru na Ukrajině. Moskva nadále trvá na svých nesmyslných a nepřijatelných požadavcích ohledně ukrajinského území a dalších věcech. Už to konečně pochopil i americký prezident Donald Trump. Navíc Rusové na mnoha místech fronty už rok pomalu postupují. Obsazují oblasti, o kterých mluví od začátku války v únoru 2022. Postupují velmi pomalu, ale pro budoucí jednání to vytváří pro Rusko lepší vstupní podmínky.
Západ při hodnocení války na Ukrajině dost často vyslovuje zbožná přání, která se míjí s realitou. Pořád nevidíme začátek konce Putina a ruská ekonomika přes všechny problémy ještě nekolabuje. A situace na bojišti není pro hrdinsky se bránící Ukrajince příznivá.
Například od začátku letošního roku Rusové pomalu postupují v oblastech, o kterých mluvili už od začátku války v únoru 2022. Americký Institut pro studium války, na který se odkazují média i experti po celém světě, zveřejňuje každý den velmi podrobné zprávy o situaci a ukazuje je na mapách. Snaží se o nezávislé ověřování informací z všemožných zdrojů a nepodléhá ani ruské, ani ukrajinské válečné propagandě. Postup Rusů je vidět na webu Institutu pro studium války na mnoha důležitých úsecích dlouhé fronty již delší dobu. O kousky území se často bojuje týdny i měsíce, proto to na první pohled vypadá, že ruský postup stagnuje. Jistě, není nijak rychlý, ale je trvalý. Vytváří tak předpoklady k tomu, aby Moskva mohla při mírových jednáních opakovat své nehorázné požadavky, které mají vést k definitivnímu odtržení zhruba pětiny (možná to bude i o něco více) ukrajinského území.
Mezitím na okupovaných územích již léta probíhá kompletní změna státního systému – od výměny pasů za ruské přes školství až po vyplácení důchodů a sociálních dávek. Je to vytváření nové reality podle moskevských not. To také ovlivní budoucí mírová jednání. Kdyby například v budoucnosti Kyjev či mezinárodní společenství požadovaly vyhlášení referend, kam chtějí občané okupovaných území patřit, výsledkem hlasování by byl příklon k Rusku. Souvisí to i s odchodem mnoha obyvatel a stěhováním jiných lidí na východ Ukrajiny.
Změnami prochází od zahájení agrese i ruská armáda. Pořád má hodně nedostatků, ale už to není ta dezorganizovaná síla, jaká před třemi a půl lety vtrhla na Ukrajinu. Ruské velení dokázalo reagovat na změny týkající se moderního válčení. Rusové původně zaútočili kombinovaným leteckým a pozemním útokem, poté jsme nějakou dobu viděli zuřivé dělostřelecké přestřelky à la dvacáté století a nyní sledujeme konflikt vedený převážně drony. Obě strany se dokázaly této technologické změně dobře přizpůsobit.
Ruská vláda pak transformovala ekonomiku tak, aby podporovala dlouhodobou konfrontaci. Výdaje na obranu mají v letošním roce představovat 7,7 procenta HDP (to je odhadem kolem 170 miliard dolarů), což je o 12 procent více než v roce 2024. Obranně-průmyslová základna Ruské federace běží na plný výkon. V Rusku zatím nedošlo k ekonomické katastrofě, ale stagflace – tedy kombinace pomalého hospodářského růstu s vysokou inflací – existuje. A bude vyvolávat problémy.
Vladimir Putin také dokáže s použitím brutální síly i umných manipulativních prostředků pracovat s veřejným míněním. Speciální vojenská operace na Ukrajině měla být krátká. To se nestalo. Proto se Kreml oficiálně vyhýbá definování toho, co přesně znamená „vítězství“. Opakuje, že požaduje některá ukrajinská území, změnu „nacistické“ vlády v Kyjevě a že odmítá vstup Ukrajinců do NATO. Kdyby se ruská vojska na Ukrajině ještě o kousek posunula, asi by to Moskva za vítězství brzy prohlásit mohla. Je pravděpodobné, že kromě území, které dnes Rusové okupují, by ještě u těchto linií vznikla nějaká demilitarizovaná zóna, která by statečné ukrajinské bojovníky posunula ještě více do hloubky vlastního území. To by masovému vrahu Putinovi asi stačilo.
Poměrně realisticky situaci zhodnotil před několika dny český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro německé noviny Die Welt. Podle Pavla má Západ „prostředky a karty“ na to, aby Rusko donutil jednat o míru na Ukrajině. „Musíme zachovat vojenskou a finanční pomoc Ukrajině,“ říkal. Jenže současně připustil, že ani veškerá vojenská pomoc nepovede k porážce Ruska na Ukrajině. Jejím cílem by podle prezidenta mělo být „posílení ukrajinských pozic tak, aby neztratila další území“. Podle Pavla donutí Moskvu k jednáním jen další hospodářské sankce. „Opravdu tvrdé sankce třeba na dva měsíce by Rusko přiměly k ústupkům,“ myslí si Pavel. Tvrdší sankce zatím odmítal Donald Trump, ale zdá se, že už o nich uvažuje, protože jeho telefonáty s Putinem k ničemu nevedly.
Tak či tak, Rusko za současného stavu nepotřebuje spěchat k mírovému stolu. Naopak bude dál na ukrajinské obránce tlačit a snažit se získat ještě kus území, aby si vytvořilo lepší výchozí podmínky. Dobrá zpráva to není. Situace zatím nahrává Putinovi.
