Nepodceňovat krajánky. Hlasy ze zahraničí mohou ovlivnit výsledky voleb i podobu budoucí vlády
Předvolební kampaň brzy vstoupí do své další, řekněme žhavější fáze. Všichni vlastně už jen čekají, až prezident republiky Petr Pavel vyhlásí termín voleb. Nicméně jednotlivé strany již mají vesměs jasno o svých lídrech či podobě svých krajských kandidátek. Do veřejného prostoru proudí stále více dát z rozličných průzkumů veřejného mínění a všichni přepočítávají procenta na mandáty. Tyto přepočty jsou však předčasné a ošidné zároveň. Nepočítají totiž s hlasy krajánků ze zahraničí, tedy s korespondenční volbou, která letos bude mít svoji premiéru. Přitom právě tyto hlasy mohou zásadně ovlivnit konečné výsledky voleb včetně podoby koaličního půdorysu příští vlády.
Na úvod si zrekapitulujme fakta z podzimu 2021. Před čtyřmi lety přišlo ze zahraničí celkem 13184 platných hlasů, které byly všechny započítány do Ústeckého kraje. Právě tento region losem určila Státní volební komise. Pomyslné mandáty za tyto hlasy od krajánků braly jen koalice, které následně sestavily vládu. Nejúspěšnější totiž byla koalice Pirátů a Starostů, které od Čechů žijících v zahraničí přišlo dohromady přes 50 procent hlasů. Druhá se umístila koalice Spolu s více než 34 procenty. Hnutí ANO těsně nedosáhlo na pět procent a na čtvrtém místě se umístila SPD s 2,19 procenta. Podrženo sečteno, Babišovcům a extremistům Češi v zahraničí nefandí.
Letos však přichází velká změna. Parlament přijal korespondenční volbu, která zcela nepochybně počet došlých hlasů ze zahraničí mnohonásobně navýší. Optimisté hovoří, že se může jednat až o stovky tisíc hlasů. Tento optimismus nesdílím, ale domnívám se, že se klidně může jednat o 70 až 100 tisíc hlasů. A to není málo. Notabene v systému, kde se mandáty přidělují podle výsledků v jednotlivých krajích.
Zatímco před čtyřmi lety všechny hlasy krajánků připadly Ústeckému kraji, letos to bude jiné. Hlasy z ciziny se totiž rozdělí a připočtou se ke čtyřem největším krajům, do kterých strany na svých kandidátních listinách nominují více než 30 kandidátů. „Státní volební komise vylosuje do 7 dnů od vyhlášení voleb pro každou oblast v zahraničí volební kraj, kterému jsou podřazeny zvláštní volební okrsky z dané oblasti v zahraničí,“ stojí v zákoně. Může se tak například stát, že země, kde lze předpokládat vysokou volební účast (USA, Kanada, západní Evropa) významně ovlivní výsledek v konkrétním kraji, do něhož bude nalosovaná. Může se klidně jednat i o jednotky procent odevzdaných hlasů a to není v lidnatých krajích málo.
Přičtené zahraniční hlasy tak ovlivní výsledek v těchto krajích a dost dobře mohou promluvit do podoby rozdělených mandátů. Zároveň připočtení hlasů ze zahraničí zcela jistě ovlivní i situaci malých stran a hnutí, které lavírují na hraně volitelnosti. Těm díky tomu může uniknout celostátní hranice 5 procent a i v případě její překročení v některých krajích tak mohou vyjít naprázdno.
Je předčasné dělat účty anebo sestavovat budoucí koalice na základě současných průzkumů veřejného mínění. Ale s hlasy ze zahraničí je potřeba počítat jako s faktem a bude-li volební účast ze zahraničí násobnější, než byla před čtyřmi lety (a vše nasvědčuje tomu, že bude), může to ovlivnit v těchto čtyřech krajích rozdělení mandátů a to negativně vůči ANO, SPD či extremistům. Ve hře tedy může být klidně i osm poslaneckých křesel, o které se změní rozdělení poměr rozdělených mandátů mezi SPOLU a STAN na straně jedné a ANO, SPD a dalšími na opačném břehu. Výsledkem tak může i přes Babišovo velké vítězství být skutečnost, že ke sněmovní většina mu nebude stačit jeden koaliční partner, ale bude potřebovat dva. Zároveň se může stát, že některá ze stran lavírující či překračující 5 procent se do příští sněmovny nedostane (vzpomeňme na Přísahu či ČSSD v roce 2021) a konečný výsledek zamotá hlavu nejen volebním analytikům, ale i lídrům jednotlivých stran a hnutí, kteří již spřádající plány na příští vládu.
