Pavel Páral: Důvod španělského blackoutu je stále nejasný, ale soláry se z toho nejspíš jen těžko vyvléknou
Výpadek elektrické sítě ve Španělsku a Portugalsku stále nemá dostatečné vysvětlení. První teorií, s kterou přišla některá španělská média, byl kybernetický útok, což se nicméně po pár hodinách ukázalo jako lichá teorie. Takže celkem logicky došlo na obnovitelné zdroje, zejména na španělské soláry.
Je skutečností, že fotovoltaické elektrárny dodávaly před blackoutem do sítě výkon fantastických devatenáct GW, což odpovídalo 77 procentům zatížení. Zatímco klasické řiditelné jaderné a plynové elektrárny jen dvacet procent. Přitom tři ze sedmi jaderných bloků byly zrovna v odstávce. Problém byl podle mnohých expertů v tom, že při takovémto mixu je síť nestabilní a při náhlém vypadnutí některých velikých zdrojů dochází k velkým odchylkám od stabilní frekvence 50 Herzů. To pak způsobuje, že zafungují bezpečností zařízení v dalších zdrojích a odstaví je od sítě, aby nedošlo k jejich poškození.
Vysvětlil to už v pondělí ředitel společnosti Montel Analytics Jean-Paul Harreman. Synchronní výroba elektřiny je proces, při kterém generátory vyrábějí elektřinu konstantní rychlostí tak, aby jejich výstupní frekvence zůstala synchronizována s frekvencí sítě. To obvykle zajišťují konvenční elektrárny včetně jaderných, plynových a uhelných.
Setrvačnost, kterou tyto typy elektráren poskytují, pomáhá síti odolat poruchám, včetně poruch frekvence. Moderní zdroje energie, jako je větrná a solární energie, nejsou synchronní. A jejich vysoký podíl v momentálním energetickém mixu ztěžuje udržování frekvence při mimořádných událostech, jaká se nepochybně stala na Pyrenejském ostrově. Co to bylo a jak krize nastala, zatím nevíme. Každopádně nejmenovaný vedoucí pracovník provozovatele přenosové soustavy Red Electrica řekl energetickému serveru Montel, že k výpadku došlo po dvou prudkých poklesech výkonu na jihozápadě země. Umístění těchto výpadků naznačuje, že postižená výroba by mohla být solární.
Zda to byl skutečně spouštěč blackoutu, sice nevíme, ale je asi celkem jasné, že vysoký podíl solárů zkrátil možnost správcům sítě včas a účinně zasáhnout.
Situaci komplikovalo i to, že Španělko a Portugalsko mají jen omezené energetické propojení se zbytkem Evropy, a tak v kritickém momentu nebylo možné dovézt dostatečné množství energie ze sousední Francie. Naopak kvůli změně frekvence se francouzská síť odpojila, což přispělo k pádu celé sítě na severu Španělska. Kritika nedostatečného propojení pyrenejské soustavy a zbytku Evropy trvá už dlouho a nové vedení se sice staví, ale do dokončení má stále daleko. Experti se přitom nyní přou, zda by silnější toky přes hranice pomohly k odvrácení blackoutu, nebo naopak způsobily jeho dominové šíření dál do Evropy.
Každopádně s jakýmikoli závěry je třeba počkat na výsledky vyšetřování celé události a hlubokou analýzu jejích příčin. Je velmi pravděpodobné, že španělský a portugalský blackout bude muset mít nějaký dopad na provoz sítí v celé Evropě. A bude přitom probíhat diskuse, zda lze naplánovaným tempem dál rozvíjet obnovitelné zdroje bez ohledu na rychlost modernizace dost starých evropských sítí a pomalým nástupem akumulace energie.
