Motorista Macinka se už těší do vlády s Babišem. Jejich programy jsou ovšem neslučitelné
Předseda Motoristů Petr Macinka sní o dvoučlenné vládě s hnutím ANO. Považuje ji za optimální řešení, ale nemá jistotu, že se dostane do sněmovny. Jeho představa, že potáhne vládu s populistou Andrejem Babišem doprava, je úsměvná.
„Naší ambicí je být součástí příští vlády,“ říká Macinka v rozhovoru pro web Novinky. „A pokud vnímáme, že s nejvyšší pravděpodobností bude vládu sestavovat hnutí ANO, tak my chceme být ve vládě společně s hnutím ANO. Optimální varianta by byla dvoukoalice ANO a Motoristů sobě.“
Dlouholetý mluvčí Institutu Václava Klause na sebe převzal ošidnou odpovědnost. Stojí v čele dalšího projektu neoficiálně zaštítěného Klausem, jehož dosavadní favorité pokaždé ve volbách vyhořeli. Prolomí bariéru neúspěchu, nebo znovu skončí pod pětiprocentní hranicí potřebnou pro vstup do sněmovny?
Motoristé si věří. Nezopakují trik konkurence bloků SPD a Stačilo!, které vytvořily jakési podivné pseudokoalice, a kandidují sami. Trpí ovšem citelným nedostatkem osobností, za které nelze považovat ani několik zhrzených odpadlíků z jiných stran.
Kontroverzní Turek
Jejich nejznámější a nejkontroverznější postavou je europoslanec Filip Turek, jenž se dosud nerozhodl, zda bude kandidovat. V poslední době se zviditelňuje zálibou v překračování povolené rychlosti na českých dálnicích až o 200 kilometrů v hodině, fyzickým zastrašováním novinářů a podezřelými kontakty s představiteli íránského režimu. U toho posledního se zastavme.
Web Neovlivní.cz zveřejnil informaci, že se Filip Turek a Václav Klaus loni v říjnu sešli s velvyslancem Íránské islámské republiky Bashim. Před nimi byl ambasador v kontaktu s předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou, jež je podle Macinky jeho „nejoblíbenější levičačkou“.
Všichni tři schůzky potvrdili. Netušili, že je monitorují zpravodajské služby, jelikož Írán nedávno uzavřel strategické spojenectví s Ruskou federací. Je to nepříjemné propíchnutí kontaktů především pro pravověrného „trumpistu“ Turka, jelikož Írán je vysoko postavený na seznamu nepřátel Bílého domu.
Po Putinově invazi na Ukrajinu pragmatické sepětí Íránu a Ruska ještě posílilo. Tajné služby mají informace, že se Írán zapojuje do dezinformačních operací v Evropě, pokouší se ovlivňovat volby a pere pro Rusko špinavé peníze. A část české politické scény udržuje s teheránským režimem kontakty. Turek uvádí, že šlo o zdvořilostní návštěvu, ale dluží odpovědi, o čem jedná s představiteli režimu podporujícího teroristické organizace Hamás a Hizballáh.
Na Turkovu kandidaturu naléhá jeho okolí v čele s Macinkou, který už rozděluje křesla v hypotetické Babišově vládě. „Aby se nám podařilo prosadit nějaké věci a zvrátit neblahé trendy, je potřeba zvažovat, jestli by jeho pozice nebyla lepší, pokud by měl šanci dostat se třeba do Rady EU jako ministr vlády.“
Papírová pravice
Programové teze Motoristů jsou ovšem s ANO téměř neslučitelné. Částečně se překrývají jen některá zahraniční a dnes už mainstreamová témata (Green deal, migrace, woke agenda), což vyplývá ze společného členství ve frakci Patrioti pro Evropu.
Samotný Babiš se považuje za „hrdého populistu“. Ve vládě, kde byl premiérem, prosazoval levicovou politiku k obrazu svých voličů, které převzal z tábora ČSSD a KSČM. Na tom nehodlá nic měnit. Dokládá to i současnými návrhy, jež by zrychlily zadlužování státu. Chce regulovat podnikání návratem EET a zvýšit sociální výdaje ve prospěch svých cílových voličských skupin.
ANO podporuje silnou roli státu, který se postará o všechny za cenu masivního přerozdělování. Zatímco okruh Václava Klause patřil k nejhlasitějším představitelům antivaxerského hnutí, Babiš prosazoval druhý extrém – nejtvrdší covidové restrikce s ničivými dopady na podnikatelský sektor a vzdělávací systém.
Nejsou to jediné programové rozpory mezi oběma potenciálními koaličními partnery. Motoristé chtějí opustit „model deformování cen umělými stimuly, dotacemi nebo kvótami“, zatímco Babišovo impérium je největším příjemcem unijních zemědělských dotací a také na domácí půdě je lídrem mezi příjemci dotací a úlev všeho druhu.
Macinka prohlašuje, že současná vláda stojí za „bezprecedentním rozvratem veřejných financí a nejvíc tuto zemi historicky zadlužila“. Naivně se snaží vyvinit Babiše, za jehož vlády se Česká republika zadlužovala nejrychleji v Evropě a nasekala rekordní rozpočtové schodky.
Za vše hovoří pokles deficitu veřejných financí z více než 5 procent HDP v roce 2021 na loňských 2,2 procenta HDP po přijetí konsolidačního balíčku, jakkoli mohl být za jiné konstelace ještě ambicióznější. Rozhodně však nikoli s hnutím ANO.
Motoristé kritizují počet státních zaměstnanců, ale nejvíce jich přibylo za osm let vlády ANO, kdy narostli o 66 tisíc. Prosazují „opravdovou“ důchodovou reformu, ale ANO navzdory slibům žádnou reformu penzí nechce, a naopak hodlá znovu změkčit její parametry.
Rozporů by se našlo víc. Macinka si jich buď nevšiml, jelikož lze pochybovat o jeho kompetenci, nebo se pokouší z voličů dělat hlupáky. Pravděpodobnost, že by se Babišovo hnutí v domácí agendě nechalo táhnout doprava, je iluzorní. Motoristé se považují za jedinou „správnou“ pravici, ale ve skutečnosti jsou jen marketingovým výtahem k moci.
Klaus důvodem vzniku ANO
Největším obloukem prošel vztah k Václavu Klausovi, jenž je pro Motoristy nedotknutelným idolem. V září 2011 napadl Babiš tehdejšího prezidenta Klause, že se kolem něj „vinou korupční sítě“. Prohlásil, že si mu o úplatek řekl Václav Petr blízký Klausovi kvůli prezidentově vetu zákona o biopalivech. Svoje nařčení nedoložil.
V červnu 2017 představil Babiš předvolební knihu „O čem sním, když náhodou spím“, kde označil rozhovor Václava Klause v České televizi za důvod vzniku hnutí ANO.
„Pak se debata stočila ke korupci. Klaus hovořil o tom, že míra korupce v České republice se ničím nevymyká Francii… To opravdu myslí Klaus vážně? To snad není možné… A tehdy jsem si řekl, že je načase s tou situací v zemi něco udělat. Založil jsem hnutí ANO.“
Dnes se kruh uzavírá a klausovci by si rádi padli s babišovci kolem krku. Pokud jim to umožní voliči.
