Utopený tank a tajemný Američan v Bělorusku. Litva truchlí za oběti a mezitím se množí konspirace
Tragédie amerického obrněnce, který se v Litvě utopil v bažině i se čtyřmi americkými vojáky, vyvolává různé spekulace a konspirace. Skutečnost se ale zdá být prostá – šlo o neštěstí, jaká se bohužel při intenzivním výcviku stávají. Pro Litvu jde ale o citlivou záležitost na začátku nepředvídatelné éry Donalda Trumpa, kdy Američany na svém území potřebuje.
Hory písku, lesy a bažiny – tak vypadá výcvikový prostor poblíž litevské obce Pabradé, který se objevil ve zpravodajských headlines v souvislosti s tragédií amerického obrněnce Hercules M88A2. Pro vojáky je ideálním cvičištěm, kde si mohou naostro vyzkoušet různé zbraně včetně dělostřelectva a tanků. Rozloha prostoru dovoluje nacvičovat různé operace včetně ostré střelby nejen tupě „dopředu“ jako na běžné střelnici, ale z rozdílných míst různými směry. Vojáci si toho cení, simuluje to válečné situace, ale přináší to i více rizika.
Kromě toho je prostor v Pabradé náročný na orientaci, což je však pro vojenský výcvik žádoucí. Vede jím množství cest, kde lze imitovat různé variace situací. Na druhou stranu tu lze zabloudit, je možné se dostat i do bažinatého terénu a to se zřejmě stalo osudným i posádce obrněného vozidla.
„Americká armáda vyšetřuje okolnosti neštěstí. Jakmile budou k dispozici nové informace, zveřejníme je,“ uvedlo velení sil USA v Evropě a Africe (USAREUR) v prohlášení. O tom, co se stalo, zda vojáci během cvičení 25. března v časných ranních hodinách zabloudili či si chtěli zkrátit cestu, lze jen spekulovat. Se sedmdesátitunovým vozidlem ale neměli šanci, dostali se do vody, propadli se do pětimetrové hloubky a utopili se. Vyprošťování trvalo sedm dní, přičemž musela být nasazena dvě těžká záchranná vozidla a buldozer. „Jsem nesmírně hrdý na celý náš tým, jak usilovně pátral po našich vojácích a snažil se jim pomocit“ citují armádní webové stránky velitele USAREUR Christophera Donahua.
„Odstrašující“ vojenská mise
Prostor v Pabradé slouží třem do jisté míry samostatným vojenským silám. Cvičí tu čtyřtisícový kontingent Mise předsunuté přítomnosti NATO pod vedením německého Bundeswehru, kam patří také kromě Belgičanů, Norů, Chorvatů, Nizozemců a Lucemburčanů také čeští vojáci. Dělostřelce z posádky v Jincích tam nedávno vystřídala liberecká protichemická jednotka.
Újezd také využívají litevští vojáci z elitní divize Iron Wolf (Železný Vlk, nese název po vlastenecké paramilitární organizaci z předválečných dob) a poté asi tisíc Američanů z 1. brigády 3. pěší divize. Ti jsou rozmístěni převážně v pabradském campu Herkus v rámci operace Atlantic Resolve reagující na ruskou rozpínavost po válce na Donbase v roce 2014. V této pobaltské zemi jsou Američané zhruba pět let s tanky M1Abrams, obrněnci Bradley a další technikou, mezi niž patří i nezbytná vyprošťovací vozidla. Všechny tyto kontingenty si výcvik organizují samostatně a mají i společné manévry s cílem ukázat Rusku, že jsou efektivní vojenskou silou, a odradit jej od toho, aby si v Pobaltí cokoli začalo. A to se zatím daří.
Zvláštnost prostoru v Pabradé je v jeho blízkosti od běloruské hranice a to zavdalo zpočátku příčinu ke spekulacím, že vojáci dezertovali či byli uneseni nebo zabiti ruským komandem. Úvahy ještě podnítila zpráva o Američanovi, který v době pátrání po vojácích přejel nelegálně v prázdném železničním vagóně do Běloruska. Ukázalo se však, že to nemá žádnou souvislost, dotyčný se pohyboval po Litvě jako turista a pohraničníci ho kontrolovali na různých místech včetně hranice s Ruskem.
Jeho úmysly známé nejsou, dotyčný by ale měl být deportován zpět do Litvy, a vyvázl tak se štěstím, protože v Bělorusku je možné se dostat za ilegální přechod hranice i do vězení. Dá se ale čekat, že spojování případu mrtvých vojáků či různé jiné konspirační teorie se budou šířit dál a Rusko bude přikládat ruku k dílu, protože tento způsob šíření informačního chaosu je jeho stylem.
Padlí v neviditelné válce
Pro Litvu přišel incident v té nejméně vhodné době, kdy Bílý dům pod taktovkou Donalda Trumpa a Elona Muska přehodnocuje zahraničněpolitické priority země. Přitom základnu v Pabradé by Litevci rádi viděli jako stálou americkou přítomnost. Od léta se staví i další základna pro mezinárodní síly NATO ve vojenském prostoru Rūdninkai asi 20 kilometrů jižně od metropole Vilniusu. Státní rozpočet přijde v přepočtu na 25 miliard korun a do roku 2027 by měla základna ubytovat až čtyři tisíce německých vojáků.
To vše spolu s masivním investováním do obrany v hodnotě více než pět procent HDP, povinnou vojenskou službou, paramilitárními silami i silnou armádou má Litvě zajistit obranu před Ruskem. Pobaltské země z něj i na základě historické zkušenosti mají asi největší strach a právě Litva je v obraně podle dosavadních indicií nejdůkladnější.
Smrt čtyř Američanů je velkou tragédií, podobné věci se ale při vojenském výcviku, pokud co nejvíce imituje válečné podmínky (a o to právě jde), stávají. Americká armáda k tomu i tak přistupuje a nedělá z věci takovou tragédii, aby například zakazovala cvičit dál, jako se to děje jinde. Přitom oběti nenechává bez povšimnutí, vyšel o nich například velký článek na webu oblíbeného vojenského deníku Stars and Stripes. A nebyly to první oběti, v Litvě v minulosti zemřel i německý voják, řada bojovníků mezinárodních kontingentů utrpěla při výcviku zranění.
Cílem zahraniční vojenské přítomnosti v Pobaltí je především odstrašení a k tomu směřuje i intenzivní cvičení vojáků. Jde tak o padlé, kteří položili své životy v neviditelné „odstrašovací“ válce, která by mohla být mnohem horší, kdyby na východní hranici NATO spojenecké jednotky nebyly.
