Vladimír Mertlík: Svobodná Evropa jako nástroj propagandy? Co na sebe práskl europoslanec Zahradil
„Volá hlas svobodného Československa, rozhlasová stanice Svobodná Evropa,“ ozvalo se z mnichovského studia Rádia Svobodná Evropa (RFE) 1. května roku 1951, čímž zahájilo vysílání v češtině. Pro Čechy i Slováky bylo za komoušské diktatury nejen jedním z mála objektivních zdrojů i nadějí, že se to jednou obrátí k lepšímu. Charakteristické praskání a pískání komoušských rušiček, které vysílání RFE provázelo, spiklenecky spojovalo opozici slušných lidí vědomím, že „v tom“ nejsou sami.
Svobodná Evropa byla mezi prvními, kdo hlasem legendárního ředitele české redakce Pavla Pecháčka vysílal z osvobozujícího se Československa a kdo byl v chaosu prvních měsíců svobody majákem pravdy. Přenos sídla RFE do Prahy je vyznamenáním a projevem důvěry ve schopnost české společnosti být garantem šíření demokracie do zemí, kde na svůj Listopad ´89 teprve čekají. Krok Trumpovy administrativy, která chtěla zastavit financování stanic Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) proto vzbudil u české veřejnosti údiv i negativní reakci. Ne ale u všech vrstev a jedinců, čímž se hodnocení Trumpova kroku stalo lakmusovým papírkem charakteru jeho nositelů a barvy politického dresu.
Platí to zejména v případě dlouholetého europoslance a ex místopředsedy ODS, který se důrazně postavil proti myšlence Svobodnou Evropu zachránit, jak glosuje Lubomír Stejskal na webu blogosvět. Je signifikantní, že páně Zahradilův text na FB převzal pod titulem „Tsunami morálního kýče se opět valí českou kotlinkou“ web Institutu Václava Klause. Autor přiznává: „Ano, poslouchali jsme ty stanice všichni a bylo to skvělé,“ avšak přidává zrádné „ale“! Argumentuje tím, že „mediální svět funguje úplně jinak než za studené války, která byla z dnešního pohledu dobou technologického pravěku“ a tvrdí, že „nikdo dnes přece seriózně nevyzývá k »záchraně« psacích strojů či cyklostylových kopírek, na nichž se opisovaly a rozmnožovaly výtisky samizdatových publikací, výzev a petic“.
Z uvedeného nesmyslu vyplývá, že důvody Jana Zahradila, proč se ze zaprděného konzervativce stal Johankou z Arku v boji proti záchraně RFE/RL pomocí evropských peněz, jsou jinde než v technologiích. Vše na sebe práskne sám, když říká: „Po čem se vlastně volá? Aby se značky RFE/RL nějak zmocnila EU a pod záminkou boje s „dezinfo“ ji přetvořila v kvazistátní eurorozhlas, financovaný z evropského rozpočtu, nějaký další propagandistický nástroj?“
„Výraz „další propagandistický nástroj“ jsem slýchal od nejodpornějších komunistických propagandistů, z jejichž nenávistných řečí se člověku dělalo zle,“ píše Lubomír Stejskal na svém webu s dodatkem: „A dnes od nikoli nevýznamného demokratického politika. Ani v nejhorším snu mě nenapadlo, že se něčeho takového po listopadu 89 dožiju.“
Kdepak, šídlo – tím méně kryptokomouše – v pytli neutajíš! Záchrana RFE/RL je ale splátka dluhu a naše morální povinnost pomoci všem, kdo pomoc potřebují, jako jsme ji kdysi potřebovali my. Pokud Jan Zahradil přiznává, že jako soukromá osoba „využil dřívějších kontaktů a zavolal pár rozumnějším a dalším politikům europoslancům (čti dalším ruským švábům) z evropských zemí, aby si na to dali pozor“, je třeba si dát pozor hlavně na něj!
Zvláštní zpráva: Jan Zahradil opouští po 34 letech řady ODS, aby se nasápal do dresu Motoristů, B teamu Václava Klause. „A to se vyplatí!“ zvolal by nebožtík Horst Fuchs, guru reklamy na vše možné, co vykoná i nemožné. Fialova koalice může slavit, aniž hnula prstem. Poté co Václav Klaus, v politických kruzích s pověstí účinného DDT na likvidaci vznikajících politických subjektů, zneškodnil svou přízní božskou Janu Bobošíkovou, zvanou Bobo, „svobodného“ Petra Macha, vlastního syna i několik dalších zoufalců, kteří nestojí za zmínku, jsou na řadě Motoristé.
Vládní koalice Fialovy bídy se snaží vytvářet humbuk kolem návštěvy Andreje Babiše v Centru sociálních služeb v Bohumíně, které se stará o mentálně handicapované. Petra Chalupová, ředitelka zařízení, odmítla, že by se jednalo o předvolební kampaň, neboť Andrej Babiš s klienty centra pouze prošel dílny, kam docházejí klienti těžko umístitelní na trhu práce, a klienty pozdravil. Vzniklo několik společných fotografií, na kterých je Andrej Babiš ve 3. řadě šestý zleva, Aleš Juchelka ve 4. řadě první zleva, který k fotu své smějící se a hrdé tváře napsal: „Na návštěvě v terapeutické dílně v Centru sociálních služeb v Bohumíně jsem viděl šikovné ruce, slyšel smích a cítil hrdost těch, kteří překonávají překážky s odvahou a tvůrčí silou.“
Podle Chalupové se centrum snaží být nepolitické, a proto má svědomí čisté. Kdo šéfa hnutí ANO do zařízení pozval, neodpověděla, ale domnívá se, že některý z klientů prostřednictvím internetových sítí. Babiš podle ní neměl možnost klienty ovlivnit, protože většina z nich nemá volební právo, i když každá mřenka se počítá. Klienti se podle Chalupové na Andreje Babiše moc těšili, proto ošetřující lékaři prý snadno minimalizovali nepříznivé dopady jeho návštěvy. Babiš na otázky novinářů o průběhu návštěvy centra konstatoval, že v ničem nevybočila z rámce jiných setkání s voliči hnutí ANO, a označil ji za inspirující pro budoucí činnost jeho vlády po vítězných volbách.
„Územní otázky jsou největším problémem při řešení konfliktu na Ukrajině,“ řekl Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff. No teda! Kdo by to byl řek, co? Doposud kolovaly pověsti, že hlavním úskalím uzavření Trumpova míru do 24 hodin je osobní animozita mezi Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, který údajně měl říct o Putinově mámě, že neumí bruslit!
„Jsou to rusky mluvící regiony, konala se tam referenda, kde drtivá většina lidí ukázala, že chce být pod ruskou správou. Domnívám se, že to je klíčová otázka konfliktu,“ řekl Witkoff.
„Rusové tato území de facto ovládají. Otázka je, zda svět uzná, že to jsou ruská území. Skončí to? Může (ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj politicky přežít, když to uzná? To je ústřední téma konfliktu,“ dodal vyslanec. Otázku mexického deníku La Jornada na budoucí statut jižních oblastí Texasu a Kalifornie: „Jsou to španělsky mluvící regiony, pokud by se tam konala referenda, drtivá většina lidí by ukázala, že chce být pod mexickou správou. Američané tato území de facto ovládají, ale je otázka, zda svět uzná, že to jsou americká území. Skončí to? Může (americký prezident Donald Trump) politicky přežít, když to uzná? To je ústřední téma konfliktu,“ odbyl Witkoff odseknutím: „No comment!“
Vzápětí však Witkoff řekl, že považuje za nutné uspořádat na Ukrajině prezidentské volby: „Shodli se na tom. Volby budou. Zelenskyj se snaží dělat vše možné. Je ve velmi, velmi obtížné pozici, stojí ale proti jaderné velmoci. Proti státu, který má čtyřikrát více obyvatel než ten jeho, a tak by měl vědět, že může být rozdrcen!“ Holt mírotvůrce!
Závěrem poznámka předem pro naše ruské šváby, pokud tvrdí, že Volodymyr Zelenskyj je nelegitimní prezident Ukrajiny, protože v daném termínu neproběhly volby. Podívejte se, blbečkové, do dějepisu 4. obecné a hledejte, kdy byl zvolen náš Prezident Obnovitel či Budovatel Edvard Beneš. Naposledy 1935 odporným volebním incestem s tehdejšími komouši a nácky, aby pouhé tři roky nato zbaběle prchnul do teplíčka „zrádného Albionu“, jak volal básník. Pak už vždy jen sám sebe jmenoval.
