Trumpova diplomacie: Světová obchodní válka by o řády překonala nesnáze, které způsobuje konflikt na Ukrajině
Kdyby katastrofální schůzku prezidentů Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského v Bílém domě režíroval Quentin Tarantino, byla by celá Oválná pracovna postříkaná krví. Naštěstí tak zlé to není. Je ale jasné, že americká zahraniční politika se hodila do módu hop nebo trop. Může to přinést skvělé výsledky i smrtící propadáky.
Pokud se někdo domníval, že Donald Trump po návratu do Bílého domu poleví ve své rétorice a nebude alespoň v zahraniční politice tak radikální, mýlil se. Prezident u toho nekosí jen nepřátele a soupeře, ale i spojence. Je těžké to vydýchat, natož pochopit. Jeho slova z 20. ledna z inauguračního projevu platí stoprocentně. „Během každého jednotlivého dne Trumpovy administrativy, velmi jednoduše, dám Ameriku na první místo,“ řekl tehdy. S tím se politikům i některým médiím po celém světě pracuje těžce, hlavním důvodem nesnází je ale nepředvídatelnost. A také je jasné, že v příštích letech bude americkou zahraniční politiku lemovat i nátlak, vydírání, výhrůžky a hádky. To jsme viděli při jednání s ukrajinským prezidentem Zelenským, kde se to bohužel odehrálo před kamerami, což je pro delikátní diplomatická jednání o válce a míru ta nejhorší varianta. Blběji zaranžovat to už nešlo.
Domnívám se, že americká zahraniční politika bude připomínat podnikání a obchody (ty dvě věci Trump miluje) start-upu. Všechno bude velmi rychlé a pružné, jenže jen něco vystřelí k úspěchu.
Americká jízda
Nátlakové metody v zahraniční politice v rozsahu, s jakým úřaduje Trump a jeho boys, jsou nebývalé. Změní to chod světa i proto, že v tom Amerika rozhodně není sama. Podobné jednání, i když v různých variantách, můžeme vidět u všech současných kulturistů světové politiky – u Si Ťin-pchinga, Vladimira Putina, Naréndry Módího, Recepa Tayyipa Erdoğana, Benjamina Netanjahua, ájatolláha Chameneího či Kim Čong-una.
K tomu připočítejme, že obvyklé popisy globálního uspořádání již neplatí. Mezinárodní systém není ani unipolární, ani bipolární, ani multipolární. Jeden chce svět podle Trumpa, druhý podle Putina a třetí podle mandarínského despoty Siho.
Katastrofální schůzka Zelenského s Trumpem a americkým viceprezidentem J. D. Vancem v Bílém domě 28. února vedla také ke krutému okamžiku pravdy pro západní alianci. Zpochybnila (lépe řečeno potvrdila, co jsme tušili) některé základní předpoklady, na nichž stojí transatlantické vztahy od druhé světové války. V mnoha evropských metropolích a vládních úřadech proto zavládla panika. Někdo hovoří o konci Západu v podobě, v jaké jsme ho znali. Další vytrubují, že Trump je ruský agent a Putinův spojenec. A že má v úmyslu podkopat přežití Ukrajiny jako suverénní a svobodné země.
Příběh je však, zejména v tom posledním případě, složitější.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
