Petr Havel: Jak nám (nejen) Donald Trump může zdražovat potraviny
Jak se v praxi projeví avizované zvýšení cel při vývozu produktů z Evropské unie do USA a následná odvetná opatření na cenách potravin, se ukáže v průběhu tohoto roku. I kdyby se ale možná obchodní válka mezi Evropou a USA nedotkla přímo zemědělských surovin a potravin, na růst jejich cen opatření mít budou.
Cla se totiž logicky projeví v nárůstu cen výrobků, které náklady na výrobu potravin ovlivňují, ať již jsou to nezemědělské suroviny potřebné k jejich výrobě, obaly, nebo zemědělské a potravinářské technologie. Pokud by pak uvalila EU cla na část americké produkce, podražily by nejen dovozy příslušného zboží. Vytvořil by se tím také prostor pro nárůst cen výrobků původem z EU, který by nebrzdila levnější zahraniční konkurence.
Další bariéry obchodu
Mimo cla se ale na růstu cen mohou podílet i jiná opatření, označovaná souhrnně jako „netarifní bariéry obchodu“, které právě EU v minulosti často používala a používá je i v současné době.
Principem takových kroků je přitom zákaz dovozů takového zboží, které nesplňuje standardy EU, například pokud by byly k jeho výrobě použity v Evropě zakázané technologie, hnojiva nebo látky k ochraně zemědělských plodin. Mezi symboly takových zákazů patří třeba potraviny vyrobené z plodin a živočichů vyšlechtěných editací genů (CRISPR) nebo pocházející z chovů, v nichž se používají růstové hormony (mimochodem – v USA a Kanadě je jejich přidávání do krmiv hospodářských zvířat zakázáno od roku 1950). I když takové potraviny nepředstavují pro spotřebitele zdravotní rizika, Unie se jejich dovozům brání zejména ve snaze chránit vlastní zemědělce.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
