Blafy a lži Zaorálka o Slovensku. Summit Trump-Putin nebude v Bratislavě, Fico byl na konci řady
Bývalý šéf české diplomacie Lubomír Zaorálek byl sice někým pasován na odborníka na zahraniční politiku, ale mnohé jeho výroky jsou smyšlené. Začátkem ledna v CNN Prima News tvrdil, že „ví bezpečně“, že „na Slovensku chystají a připravují návštěvu Donalda Trumpa v únoru“ a že by se tam mohl sejít s ruským diktátorem Vladimirem Putinem a jednat s ním o Ukrajině. Vůbec nic tomu nikdy ale nenasvědčovalo. Zaorálek také tvrdil, že slovenský premiér Fico byl prvním evropským politikem, kterému zavolal Trump po svém zvolení prezidentem. I to je lež.
Že se připravuje schůzka Vladimira Putina s Donaldem Trumpem je známo. Leonid Slutský, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Státní dumy, před několika dny řekl, že by se summit mohl konat v únoru nebo březnu. Přípravy jsou prý v „pokročilé fázi“. To ještě pořád neznamená, že se jednání odehraje ve zmíněných termínech. Samozřejmě se hojně spekuluje, kde by se taková věc mohla uskutečnit. Rozhodnou o tom politické i bezpečnostní podmínky v dané zemi, dále to, zda se jedná o stát, které nemá nějaký větší problém ani s jednou z velmocí, a především by to neměla být země, která je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu. Ten totiž vydal na Putina zatykač. Hned z několika důvodů tomu Slovensko nevyhovuje. Zaorálek ale úporně blafoval podle všeho proto, že fandí premiérovi Ficovi.
Slovensko je členem ICC a podle podepsaných smluv by mělo Putina na svém území zatknout. Sice by tak za výjimečných okolností učinit nemuselo, ale ruský vůdce není hloupý, aby riskoval cestu do podobné země. Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Putina v březnu 2023 v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Kreml a ruská vláda považují zatykač za nepřijatelný a pobuřující.
Z míst, o kterých se spekulovalo, že by mohla být místem summitu Trump-Putin, pouze Švýcarsko (i to je členem ICC) informovalo, že by ruského diktátora zřejmě nezatklo. Nicolas Bideau, vedoucí komunikace tamního ministerstva zahraničních věcí, řekl, že švýcarské úřady mohou udělit výjimky pro mírová jednání. Podle dostupných diplomatických informací z toho ale sešlo.
Nová americká administrativa na rozdíl od českého rozumbrady Zaorálka o Slovensku ani neuvažovala. Navíc situace je u našich sousedů rozbouřená, Fico byl v minulosti silně protiamerický a do takového prostředí by Trump těžko jel. Zda někdo ze Slovenska Zaorálkovi našeptal, že to je jinak, je věc jiná.
Jako místo summitu se nabídlo třeba i Srbsko, ale to je čiré sci-fi. V úvahu nepřicházejí ani obvyklá místa podobných schůzek, jako jsou Helsinky či Vídeň. Zde je překážkou nevítaná osoba Putina. Reálnější bylo Turecko, které není členem Mezinárodního trestního soudu. Ale to prý nechce Kreml, protože Turecko je členem NATO, dodává některé zbraně na Ukrajinu a podílelo se nedávno na vyhnání Rusů ze Sýrie. Přitom Ankara v březnu 2022 hostila po vypuknutí války neúspěšná jednání mezi Ruskem a Ukrajinou.
Kdo tedy zbývá?
Opakovaně se objevují dvě místa, kde by se summit mohl reálně odehrát – Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Důvodů je hned několik.
Jsou to místa, která by to dokázala zajistit na špičkové úrovni. Oba tyto arabské státy mají dobré vztahy jak Ruskem, tak s Amerikou. Pro Trumpa by bylo zajímavé do obou jet, a ještě to spojit s návštěvou Izraele. Saúdská Arábie koketuje s mírovou smlouvou se židovským státem a Emiráty už vztahy s Izraelem normalizovaly. To všechno má rozdíl od Slovenka politickou, diplomatickou i bezpečnostní logiku. A v neposlední řadě, ani jedna ze zmíněných arabských zemí není členem ICC, takže Putin by se ocitl na bezpečné půdě. Zaorálek ví ale své.
Americký prezident Trump se ovšem s ruským masovým vrahem sejde pouze tehdy, kdy bude jasnější, zda existuje možnost dohody o příměří na Ukrajině. O tom rozhodují i samotní Ukrajinci a nic nenasvědčuje, že je to na spadnutí. Ale u Trumpa člověk nikdy neví, co bude zítra.
Vymyšlený Fico
A ještě k lživému tvrzení Zaorálka na CNN Prima News, že Trump po svém zvolení volal jako prvnímu evropskému politikovi Robertu Ficovi.
Po loňském listopadovém zvolení Trumpa volali v prvních dnech na Floridu, kde se tehdy prezident nacházel, zástupci více než sto zemí. S některými politiky americký vůdce mluvil hned, s dalšími později a některým pak zavolal on (ve skutečnosti nejdříve jeho lidé, pak se hovor přepojí), aby zahraniční politiky vyřídil. Šlo to postupně a Fico rozhodně nebyl první v Evropě. Byl hodně vzadu. Mimochodem až za českým premiérem Petrem Fialou, o čemž Zaorálek hloupě pomlčel. A také Fico rozhodně nebyl první v Evropě, komu volala Trumpova nová administrativa.
Zde je rekapitulace prvních volání s Trumpem po jeho zvolení:
Šestého listopadu, tedy den po zvolení (v Evropě kvůli časovému posunu vlastně den zvolení), hovořil Trump podle dostupných informací jako s prvním s izraelským premiérem Netanjahuem. Mezi vůbec prvními byl i francouzský prezident Emmanuel Macron, protože Trump jel v prosinci na první cestu do ciziny po svém zvolení na znovuotevření katedrály Notre Dame do Paříže. Tento den se s ním spojili také Keir Starmer, Giorgia Meloniová a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dále představitelé Saúdské Arábie (tam prý volal Trump), Indie, Jižní Koreje či Kanady. A jako bonbónek byl poslední v ten den na řadě Trumpův věrný spojenec, maďarský premiér Viktor Orbán. Ten pak tvrdil, že mu volal sám Trump. To je možné, protože jsou poslední léta v čilém osobním kontaktu. Nějak mezi tolika evropským vůdci chybí ten Zaorálkův Fico…
Můžeme ale pokračovat s Evropany dál – sedmého listopadu hovořila s Trumpem dánská premiérka Frederiksenová, o tři dny později německý kancléř Scholz a 11. listopadu český premiér Petr Fiala. Ten byl tehdy na návštěvě Ázerbájdžánu, tak hovořil s Trumpem mobilem. Mezitím měl Trump mnoho dalších podobných hovorů a Fico přišel na řadu až 27. listopadu.
Otázkou tedy je, kam Lubomír Zaorálek na své blafy chodí. Ale to tak bývá u stran a politiků, které už nikdo nechce.
