
Sezemský: Kult osobnosti, úniky ze spisů a miláček médií. Lenka Bradáčová povýšila. Časy se mění?
O odchodu nejvyššího státního zástupce Igora Stříže se spekulovalo už loni na jaře, než v červenci vstoupila v platnost novela zákona o státním zastupitelství. Stanovuje sedmileté funkční období a ztěžuje vládě výměnu nejvyššího státního zástupce.
Očekávaná změna
Stříž, jemuž končil mandát v roce 2028, oznámil rezignaci z osobních a rodinných důvodů počátkem ledna a vláda vzápětí jednomyslně schválila na jeho místo pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou. Blesková a hladká rychlost výměny, jež se odehraje na přelomu března a dubna, svědčí o tom, že šlo o očekávaný manévr. Co mu předcházelo?
Stříž to měl nahnuté od nástupu Fialovy vlády, částečně se opakuje historie. Jmenovala ho Babišova vláda v červenci 2021 krátce před volbami, když z „osobních důvodů“ rezignoval Pavel Zeman. Prosadila ho ministryně spravedlnosti Marie Benešová.
Stříž patřil do okruhu olomouckých vrchních státních zástupců kolem Iva Ištvana, jemuž deset let dělal náměstka. Benešová měla s ištvanovci vstřícné vztahy, zatímco s Bradáčovou se nesnášela. Stříže, jenž byl do té doby prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce, musel schválit premiér Babiš. Pavla Zemana považoval za součást „polistopadového kartelu“, jelikož vrátil do hry dosud neukončenou dotační větev Čapího hnízda. Nakonec ho zřejmě Stříž přesvědčil, že se nemá čeho obávat, jinak by neprošel.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!













