Petr Sokol: Nejen Blízký východ a Ukrajina. Ve světě se válčí stále více
Při pohledu na zprávy z celého světa se zdá, že na zeměkouli narůstá počet konfliktů. Jenže ono nejde jen o nějaký pocit či mediální realitu. Počet válečných konfliktů i soubojů o geopolitickou orientaci států a celých regionů v poslední době opravdu viditelně narůstá. Ukrajina, Izrael, Gaza, ale nově i třeba Sýrie jsou jen špičkou ledovce.
Tuto skutečnost potvrdilo i letošní vydání Globálního mírového indexu (GPI), podle něhož v červnu ve světě probíhalo 56 konfliktů, do nichž bylo zapojeno 92 států. Vzhledem k tomu, že na světě je něco málo přes dvě stovky států, to znamená, že skoro každá druhá země světa dnes v nějaké podobě válčí. V tomto indexu zveřejněná čísla navíc ukazují, že svět čelí nejvíce konfliktům od druhé světové války. Podle počtu obětí byl navíc už loňský rok nejnásilnějším za poslední tři dekády a dopad ozbrojených konfliktů na mezinárodní situaci byl nejhorší od konce studené války.
Syrský příklad
Reklamou na rostoucí počet konfliktů ve světě může být i současná situace v Sýrii. Svět si zvykl, že zdejší občanská válka, která v této většinově arabské zemi vypukla v březnu 2011 v rámci tzv. arabského jara, přešla nejpozději v roce 2018 do stavu, jemuž se říká zmražený konflikt. Tehdy byl v zemi fakticky poražen Islámský stát a klíčová města opět začal kontrolovat režim Bašára Asada. Ten ale za to, že fakticky přežil krvavou občanskou válku (z dnešního pohledu její první fázi), vděčil dvěma zahraničním mocnostem, jež mu vojensky zásadně pomohly. Bez Ruska a Íránu by se tento socialistický a zároveň nábožensky ší’itský (konkrétně alavitský) režim nemohl udržet.
Proxy válka
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
