Vladimir Putin v KLDR (19. 6. 2024).

Vladimir Putin v KLDR (19. 6. 2024). Zdroj: ČTK / AP / Sputnik

Vladimir Putin zavítal do KLDR a navštívil diktátora Kima (červen 2024)
Vladimir Putin zavítal do KLDR a navštívil diktátora Kima (červen 2024)
Vladimir Putin zavítal do KLDR a navštívil diktátora Kima (červen 2024)
Vladimir Putin zavítal do KLDR a navštívil diktátora Kima (červen 2024)
Vladimir Putin zavítal do KLDR a navštívil diktátora Kima (červen 2024)
16
Fotogalerie

Tomáš Vlach: Putin s Rakeťákem na ose zla. Bratření dvou diktátorů nadále vyhrocuje napětí ve světě

Vladimir Putin podepsal v Pchjongjangu s Kim Čong-unem alias Malým rakeťákem vojenský akt o spolupráci, slíbili si spojenectví proti Západu. Ze všeho čiší až zoufalá snaha najít si v izolaci stejně postiženého kamaráda. Co to přinese světu i ruskému vůdci?

Při sledování návštěvy Vladimira Putina v Severní Koreji jsme odkázáni na gesta a náznaky jako výrazy tváře nebo pečlivé, detailní studium dokumentů, které z jednání vzejdou. Připomíná to někdejší kremlologii snažící se uhádnout z barvy vůdcovy košile jeho úmysly. KLDR je tradičně uzavřenou zemí, odkud neexistuje žádné nezávislé zpravodajství. O zdejším životě, stejně jako o vůdci Kim Čong-unovi toho moc nevíme kromě toho, že vypadá jako komediální postava, ale přitom je to krutý diktátor.

Putin, který se řadu let zdál být pokrokovým vládcem snažícím se změnit Rusko k lepšímu, se Kimovi  v poslední době začíná přibližovat. Samotné Rusko pak má do Severní Koreje ještě daleko, ale možná bude stačit pár let a srovná se to.

Záběry z příletu Putina, který v Pchjongjangu přistál kolem třetí hodiny ráno místního času, působily zpočátku docela lidsky. Oba vůdci se neoblizovali jako kdysi za Brežněva, zběžně se objali a o čemsi se spolu bavili, pak odněkud přiběhl člověk s rudou vlaječkou na saku a jal se usilovně něco vysvětlovat. Pak se oba vůdci sebrali a nastoupili do Putinovy prezidentské limuzíny.

Kolona se pak v doprovodu motocyklistů pohybovala takřka vyprázdněnými ulicemi severokorejské metropole. Záběry na kohortu v pozadí s naplno rozsvícenými pchjongjangskými mrakodrapy (ve čtyři ráno) měla zjevně vzbudit u diváků zdání velkoleposti. Kim Čong-un si v ní libuje, potřebuje ji a od Putinovy návštěvy ji i očekává.

Spojenci pro multipolární svět

Putina doprovázeli ministr obrany Andrej Belousov, šéf diplomacie Sergej Lavrov a představitelé ruské vesmírné agentury Roskosmos. O detailech návštěvy je známo jen málo. Putin s Kimem spolu jednali hodinu a půl za účasti delegací, další půlhodinu pak mezi čtyřma očima. Výsledkem je dohoda o komplexním strategickém partnerství, která by podle ruského prezidenta měla zajistit poskytnutí vzájemné pomoci při ozbrojeném napadení jedné ze stran. Současně však, jak připomíná ruská agentura TASS, „není namířena proti žádné konkrétní zemi“.

„Nepochybuji, že se stane hybnou silou, která urychlí vznik nového multipolárního světa. Časy se změnily. A taky se změnilo postavení KLDR a Ruské federace ve světové geopolitické struktuře,“ komentoval uzavření dohody Kim Čong-un. Ujistil taky Putina o „plné podpoře“ války proti Ukrajině. „Účelem speciální vojenské operace je obrana suverenity a bezpečnostních zájmů,“ prohlásil Kim. Přátelství s Ruskem je podle něj „ve fázi nového rozkvětu“ a „nelze ho srovnávat ani se sovětsko-severokorejskými vztahy v minulém století,“ Putina pak pochválil za to, že dokáže předvídat i události daleké budoucnosti, a označil ho jako největšího přítele severokorejského lidu.

Obě země pak podepsaly memoranda týkající se dalších oblastí, ví se například o sféře zdravotnictví a zdravotnického vzdělávání, praktický význam by pak mohlo mít prohlášení o stavbě silničního mostu přes pohraniční řeku Tuman, a tedy i faktické otevření běžného hraničního přechodu někdy v budoucnu. Zatím mezi dvěma zeměmi vede jen železnice, a když odsud v době striktního uzavření hranic za covidové epidemie odjížděli ruští diplomaté, museli cestovat na šlapací drezíně…

Nevíme samozřejmě, co bylo podepsáno a dohodnuto mimo oficiálně deklarované věci. Dá se ale očekávat, že Severní Korea bude pokračovat v dodávkách munice pro ukrajinskou frontu, protože jak se říká, střeliva není ve válce nikdy dost. Severokorejský, krajně militarizovaný průmysl dokáže právě tento artikl vyrábět ve velkých počtech a dělostřelecké granáty se staly velmi žádanými. Cena jednoho kusu munice ráže 152 mm činí tolik, co v Česku stojí ojetý automobil, a Severokorejci je jsou schopni produkovat v milionech.

Ruský hlad po munici

Od Putina dostal Kim Čong-un luxusní limuzínu Aurus, která má ambici být ruským Rolls-Roycem, čajový servis a admirálský kord. Jeden Aurus sice už severokorejský vůdce dostal při své návštěvě ruského Dálného východu loni v září, v Moskvě ale usoudili, že darováním luxusního auta se nic nezkazí. Kim Čong-un má auta rád a v Moskvě jeho přízeň v tuto chvíli potřebují, aby si ho udrželi jak jako dodavatele munice, tak i coby spojence, který může čeřit vodu na Dálném východě.

Granáty a rakety krátkého doletu jsou to, co Rusko od KLDR hladově žádá. Stopy po použití severokorejské munice zachytili ukrajinští obránci v Charkově. Mezi ruskými vojáky ale příliš oblíbená není kvůli častým selháním, což je problém veškeré munice, u té z KLDR ale bývají problémy až v polovině případů. Jenže v situaci, kdy má fronta i s nově otevřenými úseky u Charkova a linií doteku na hranicích 1200 kilometrů, přičemž Ukrajina už po půlroční pauze zase dostává munici od Západu, je každý granát cenný.

Jsou tu další varianty toho, co může KLDR poskytnout – tanky, děla, obrněná vozidla, všechno ale vesměs sovětské provenience jako prvek „hrubé sily“, kterou si však Rusové umějí vyrobit taky. Zajímavá je pomoc lidskou silou. Ne snad pro válčiště, ale pro nahrazení pracovní síly pro ruské hospodářství. Nedávno například KLDR poslala několik skupin dělníků na okupovaný Donbas, pomáhají tam s rekonstrukcí. Za svou práci dostávají plat i s rizikovými příplatky, v přepočtu něco kolem 18 tisíc korun měsíčně, z čehož však dle zavedené „tradice“ musí odvést část režimu v Pchjongjangu.  

Rusko může na oplátku poskytnout Pchjongjangu to, co má – pro zemi, která je desítky let pod nejtvrdšími mezinárodními sankcemi, je důležité všechno. Zřejmě největší očekávání se ale upírá na zástupce Roskosmosu, kteří by měli pomoci s vývojem raketových technologií a kosmických prostředků, konkrétně špionážních satelitů.

Ustojí to Putin?

Schůzek s Kim Čong-unem si užíval za svého prezidentství i Donald Trump, který Kimovi říkal Malý rakeťák, a dokonce mu nabídl cestu speciálem Air Force One, aby se z Hanoje nemusel vracet do Pchjongjangu svým obrněným vlakem. Jinak ale v úsilí otupit kopí vzájemného napětí pohořel a nedokázal se s ním dohodnout prakticky na ničem. Putin na rozdíl od Trumpa Kim Čong-una k ničemu nenutí, jen nabízí.

Dohoda zavazující obě strany k vzájemné pomoci v případě napadení je skutečně poměrně radikální krok. Hypoteticky si představme, že válka na Ukrajině přeroste do konfliktu Rusko – NATO. Co udělá KLDR, napadne americké jednotky v Jižní Koreji? Nebo přesune své vojáky do Evropy?

Putin navázal bezprecedentní spolupráci se spojencem, který je fanatickým odpůrcem Západu a demokratických hodnot. S tím, jak se nadále odcizuje civilizovanému světu a paktuje se s diktátory stojícími úplně mimo světovou diplomatickou osu, se jim sám přibližuje. A Rusko s ním.

Do budoucna jsou tu tři varianty. Buďto to Putin nemyslí vážně a chtěl jenom svého spojence stimulovat k dodávkám zbraní a munice, za které dostane docela štědře zaplaceno. Nebo to upřímné je a pak bude „osa zla“ posilovat i vystupovat jako konkurence Západu a jeho myšlenek, což je zřejmě i Putinův záměr. Nebo s tím dojde trpělivost někomu z Putinových dosavadních spojenců v Kremlu či mezi oligarchy, který ze zcela zištných příčin (byznys, podnikání, nemovitosti na Západě) iniciuje odstranění ruského vůdce a podaří se mu dotáhnout věci do konce.