Arménsko-ázerbájdžánské vztahy jsou už tradičně mimořádně napjaté. Společnou hranici lemují zákopy, namířené zbraně a minová pole. Přesto tudy v únoru dokázal projít Čech. Alespoň to tvrdí úřady v ázerbájdžánském Baku, které dotyčného ihned uvěznily. Jeho zatím ne příliš jasný příběh se odvíjí na pozadí turbulentní historie celé země.
„Český občan byl zadržen ázerbájdžánskou armádou při pokusu o přechod z Arménie do Ázerbájdžánu. Skutečnost se vyšetřuje,“ tato krátká zpráva se objevila 3. února v servisu ázerbájdžánské tiskové agentury APA. V diskusích na místních a ruských sociálních sítích se pak rozjely poněkud divoké spekulace.
„Zajímavé, že se tak stalo druhý den po skandální návštěvě předsedkyně českého parlamentu,“ píše kanál Návštěva Karabachu na ruské bloggerské platformě Dzen.ru. „Rozhodli se Češi pomstít za chladné přijetí?“ spekuluje kanál a rozvíjí teorii, že český občan měl mít u sebe mapy minových polí, jimiž prošel, než ho na ázerbájdžánské straně chytili. S nevyřčeným dovětkem, že jistě pak musel být nepřátelský diverzant.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová skutečně byla v čele oficiální delegace 1. a 2. února na návštěvě Arménie a Ázerbájdžánu. A zdá se, že v první z uvedených zemí bylo přijetí o trochu srdečnější, což je dáno snahou současné arménské vlády obrátit kurs od Ruska směrem k Západu a předcházet si evropské politiky. Pekarovou Adamovou přijali nejvýše postavení politici – premiér Nikol Pašinjan a prezident Vahagn Chačaturjan. V Ázerbájdžánu to byl kromě parlamentního protějšku „jen“ ministr zahraničí Džejhun Bajramov. I to se stěží dá označit za „chladné přijetí“.
DIVOKÁ HRANICE
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
