Vážený pane profesore, můj dotaz se týká Vaší výborné analýzy „woke“ syndromu v nedávném Reflexu. Slyšel jsem názor, že „woke“ ideologie, a hlavně její DEI (diversity, equity, inclusion) větev je jakousi novodobou metastázou marxismu. Tam, kde Marx viděl polaritu buržoazie vs. proletariát a kde hlavním jmenovatelem byla třída, tam je dnes vlivem „woke“ ideologie místo proletariátu nějaká menšina (LGBTI+, black, Palestinian, Indigenous), která automaticky „trpí“ utlačováním zlou většinou, tedy jakousi „buržoazií“ (Západ, lidi, co mají status a peníze, bílý muž etc.). „Woke“ ideologie ale není konzistentní. Židé – kteří mají mnohdy větší status a víc peněz – se nehodí do role utlačovaných, a tak jsou paradoxně bráni jakousi „buržoazií“, přestože byli, jsou a asi vždy budou snad nejvíce perzekvovaná menšina v historii. Jiří z Kanady
Pojďme si tedy to srovnání woke ideologie s marxismem shrnout, přestože se tím možná neobratně poněkud pleteme filozofům do řemesla. Částečnou omluvou za nedostatečný vhled do problému mi budiž to, že se mi podařilo vyhnout večerní univerzitě marxismu-leninismu, takzvanému VUML, takže jsem na rozdíl od mnoha vrstevníků marxistický nedovzdělanec. I povinnou zkoušku z marxismu-leninismu a z dějin dělnického hnutí jsme na medicíně skládali memorováním stručných výstižných odpovědí na zkušební otázky, jež nám na diktafon namluvil pronásledovaný „opoziční“ historik a filozof Břetislav Daněk. Byla to velmi efektní pomůcka k úspěšnému zdolání této části medicínského studia, až na jedinou otázku: význam Leninova díla. Unavený filozof na ni odpověděl pouhými třemi slovy: „No jistě ohromný.“ To bohužel některým kolegům k absolvování zkoušky nestačilo, takže navzdory jinak konzistentnímu „nabrífování“ uspěli až na opakovaný pokus.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
