Název tohoto textu je citátem filozofa Bertranda Russella (1872–1970). Tato strohá definice se netýká jen těch velkých válek mezi zeměmi, nebo dokonce válek světových, týká se i těch malých každodenních válek mezi lidmi, ale i těch, které občas vedeme sami v sobě. Pýcha je hříchem (neřestí) na rozdíl od pokory, kterou považujeme za ctnost. Pokora je lékem na pýchu. Mezi zdravým sebevědomím a nezdravou pýchou je velmi těsná hranice. Pýcha plodí zlo, dokáže si osedlat zbytnělá ega. Pýcha se opírá o nadhodnocení vlastní osoby, je to povýšenost, namyšlenost, zpupnost, ale také bezohlednost.
Dějiny lidstva jsou mimo jiné i přehlídkou pyšných, mocichtivých vládců a diktátorů. Pyšný člověk touží po tom, ostatní ponižovat, hledá si nepřátele, aby mohl demonstrovat svoji skutečnou či domnělou sílu. Pyšní lidé bývají nezralými osobnostmi, často si projevy agresivní pýchy kompenzují staré bolesti a mindráky. Projevují se jako sociopati. Postrádají empatii, tedy schopnost se vcítit do druhých. Pocity ostatních je nezajímají a neberou na ně ohled. Mívají dokonce potěšení z toho, že mohou někoho využít a pak mu ublížit.
Od nepaměti se utkávají dobré mravy a ctnosti s libovůlí bezohledných sobců. Pyšní sociopati mohou být i velmi úspěšní. Vyhrávat dokážou i pomocí lstí a faulů. Nemají žádné zábrany. Běda společnostem a komunitám, které dají těmto predátorům zelenou v pošetilé naději, že se svezou s jejich údajným leadershipem a tahem na branku. Predátoři dříve nebo později pozřou i ty, kteří jim sloužili a pomáhali jim. Zkáza, která doprovází konce těchto nenasytných samozvaných bossů, bývá devastující, a to nejen materiálně. Dokážou ničit klima doby a také naději. Spoléhat na vládu tvrdé ruky silného vůdce znamená vzdávat se nejen svých svobod, ale i základních občanských práv.
Vidíme to v dnešním Rusku, kde se stal Putin novodobým carem, který kráčí ve šlépějích nejen Stalina, ale i Ivana Hrozného. Všichni tři mají společné to, že nevěřili nikomu, svoje oponenty či případné konkurenty likvidovali. Všichni tři trpěli poruchou osobnosti, za každou cenu prosazovali svoje osobní, chamtivé zájmy. V případě odporu či nezdaru nastupoval vztek a agrese. Putin beze zbytku využívá svůj vyděračský potenciál. Opírá se o svoje siloviky, kteří mají podobný grunt jako on. Na každého mají složku. Putin svět vydírá přes ropu a plyn, ale také díky jadernému vojenskému arzenálu. Putin je už teď zajímavým studijním materiálem. V roce 2000 vyšla kniha rozhovorů s Putinem pod názvem „Z první ruky“. Putin v ní vzpomíná i na své dětství. V této pasáži je také jeho vzpomínka na to, jak jako malý kluk pomocí klacíku lovil krysu. Byl tehdy překvapený, že krysa zahnaná do kouta se začala bránit a přešla do protiútoku.
Ruské uvažování je jiné a vždycky bylo. Někdy marně hledáme logiku tam, kde žádná není. Stojí nás to i čas a energii. V dnešním nejistém světě není jenom Rusko, máme zde mocnou komunistickou Čínu, nevyzpytatelný Írán, ale i v mnoha dalších zemích najdeme místní diktátory. V té skutečné i pomyslné přetlačované je ještě hodně neznámých veličin, přičemž jisté je pouze to, že nic není jisté. Otázek je více než odpovědí. Naší Evropě bych radil méně schůzí, rokování a summitů a o to více reálných skutků. Ono totiž hrozí, že nás ta hra na „verbální jednotu a deklarovanou odhodlanost“ může vyautovat. Budeme možná „radostně zelení“, ale bezvýznamní.
Na války se díváme denně v přímém přenosu a jako bychom si na to už zvykli. „Válka je vůl“, což je slavná píseň brněnské skupiny Synkopy 61. A je jedno, že někdo válku nazývá speciální operací. Pruský generál a vojenský teoretik Carl von Clausewitz (1780–1831) řekl, že válka je pokračováním politiky jinými prostředky. Je to stav organizovaného násilí jako prostředku k prosazování politických, ideologických, náboženských či ekonomických cílů. V dnešním globalizovaném světě mají i lokální války celosvětový potenciál, což beze zbytku platí pro ruskou agresi na Ukrajině i pro oprávněnou reakci Izraele na barbarský útok teroristické organizace Hamás, která používá za živé štíty nejen obyvatele Gazy, ale i rukojmí z Izraele. Je to ukázka krutosti bez pravidel, která nebere na nikoho ohledy. Válka je vždy hrozná, hlavně proto, že v ní umírají lidé a často ti nevinní.
„Jestli lidstvo neskoncuje s válkou, skoncuje válka s lidstvem.“ J. F. Kennedy (1917–1963)
