Sněm hnutí ANO: Andrej Babiš byl znovu zvolen předsedou. (10. 2. 2023)

Sněm hnutí ANO: Andrej Babiš byl znovu zvolen předsedou. (10. 2. 2023) Zdroj: Blesk:Michal Protivansky/CNC

Sněm hnutí ANO: Andrej Babiš byl znovu zvolen předsedou. (10. 2. 2023)
Sněm hnutí ANO: Andrej Babiš byl znovu zvolen předsedou. (10. 2. 2023)
Sněm hnutí ANO: Andrej Babiš stále předsedou. (10. 2. 2023)
Sněm hnutí ANO: Andrej Babiš stále předsedou. (10. 2. 2023)
Sněm hnutí ANO: Andrej Babiš stále předsedou. (10. 2. 2023)
10
Fotogalerie

Lenka Zlámalová: Babiš už vysál skoro vše, teď nově loví mladé s nejnižším vzděláním

Když Česká televize zveřejnila výsledky posledního průzkumu, který pro ni pravidelně dělá agentura Kantar, byl to šok. Hnutí ANO Andreje Babiše mělo 39 procent. Popíralo to všechny dosavadní představy, že strop a potenciál Babišova spolku je kolem třetiny společnosti. Že dál už se jít nedá. Není kde brát. Ti ostatní jsou pro něj nedosažitelní, protože Andrej Babiš jako mimořádně polarizující figura zhruba dvě třetiny společnosti odpuzuje tak, že jeho volba je pro ně nepředstavitelná. Právě fenomén nepřekonatelného odporu se velmi ostře projevil v prezidentské volbě. Andrej Babiš ji neměl šanci vyhrát, pokud by proti němu nestála osoba vyvolávající odpor ještě ve větší části společnosti.

A teď najednou 39 procent. Plných šest procent nad Babišův potenciál. V Česku má volební právo necelých 8,5 milionu lidí. U posledních voleb do sněmovny jich bylo kolem 5,5 milionu. Volební účast byla tehdy vysokých 65,43 procenta. Těch šest procent, které Andrej Babiš nabral nad svůj dlouhodobý potenciál, je zhruba 330 tisíc lidí.

Povrchní pohled bez znalosti dat říká: aha, takže žádné tvrdé dělení na vládní tábor Česka A a opozičního Česka B (komu by to mohlo připadat neuctivé, může používat Česko X a Y), který dosud dělila velmi tvrdá, téměř neprostupná linie, přes niž voliči až na výjimky fakticky nechodili, už neexistuje. Ti, kdo dali vládním stranám hlas v roce 2021, jsou z jejich výkonu tak znechuceni, že si přes odpor raději vyberou Andreje Babiše.

Nic není větší omyl. Tvrdá linie mezi vládním Českem A a opozičním Českem B podle ředitele Kantaru Pavla Ranochy, který průzkum zpracovává, stále trvá. Jediný přechod přes ni se odehrál loni, kdy ODS odešlo zhruba 80 tisíc voličů k Andreji Babišovi. Dál už to nepokračuje.

Babiš posílil, protože už skoro kompletně vysál všechny menší opoziční strany od Trikolory přes všechny odstíny sociální demokracie, komunisty, Šlachtovu Přísahu i Rajchlovo PRO. Nikdo z nich nemá ani šanci přiblížit se pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Babiš už naopak nebere voliče SPD. Ta se drží na svých devíti procentech. Proti volbám v roce 2021 ztratila pouhá 0,5 procenta. To je na úrovni statistické chyby.

Babiš ale prudce posiluje především proto, že začal velmi úspěšně lovit mezi mladými. Dosud jediná seniorská strana v Evropě, která má v generaci 60 plus přes polovinu voličů, pochopila, že žádné další důchodce už nezíská. Že tady je na stropu. Takže se zaměřila na úplně opačný konec generačního spektra.

Na nejmladší generaci ve věku 18 až 29 let. V té býval Andrej Babiš úplně nejslabší ze všech. „Dlouhodobě tady měl kolem 15 procent. Za covidu dokonce ani ne polovinu. Teď se najednou dostal na dvojnásobek. Jsou těsně pod 30 procent. Mladí se najednou stali jednou z jeho velmi silných generací,“ upozorňuje Pavel Ranocha.

A je to tvrdě rozdělené podle vzdělání. Andrej Babiš, stejně jako v ostatních generacích oslovuje část společnosti s nejnižším vzděláním a nejnižšími příjmy. U mladých je to vidět hodně ostře. Mezi těmi, kdo nemají ani maturitu, má podporu 50 procent. U mladých voličů s maturitou už jen 20 procent a mezi vysokoškoláky jen 5 procent.

Dá se tedy říct, že nejlepší pojistkou proti tomu, stát se voličem Andreje Babiše, je vzdělání.

Pavel Ranocha jako ilustrativní vzorek vybral generaci 24 až 30 let. Aby odfiltroval efekt těch, kteří studují, ale kvůli nízkému věku ještě na maturitní vysvědčení nebo vysokoškolský diplom nestačili dosáhnout. Ale směřují k němu.

V této generaci bez maturity by 48 procent dalo hlas Babišovi. Dalších 26 procent volí SPD. Takže jen tyto dvě opoziční strany byl v té chvíli volilo 74 procent mladých bez maturity. Tři ze čtyř příslušníků této generace. Vládní strany by dostaly hlas 14 procent z nich. Z toho Piráti 6 procent. Žádná jiná strana už v této generaci bez maturity nemá více než čtyři procenta.

U těch, kdo mají maturitní vysvědčení, už jsou voličské preference výrazně jiné. Babiše by volilo 26 procent z nich, ODS 19 procent, stejně jako Piráty. STAN by bral 13 procent hlasů, TOP 09 devět a SPD 6 procent. Osm procent by dalo hlas jiným stranám. Vládní koalice tady má 62 procent hlasů. To je diametrálně odlišný obrázek než u těch, kdo maturitu nemají.

U vysokoškoláků už ANO a SPD fakticky nemá šanci. Piráti berou 30 procent hlasů vysokoškolsky vzdělaných voličů do 29 let. TOP 09,  0DS a STAN po 15 procentech. Strany vládní koalice včetně lidovců mají mezi mladými vysokoškoláky 79 procent hlasů. Andrej Babiš pouhých 10 procent.

Do nejmladší generace 18 až 29 let patří zhruba 15 procent ze všech 8,5 milionu oprávněných voličů. Tedy 1,275 milionů hlasů. Často se tvrdí, že mladí mívají nejnižší volební účast. To ale podle Pavla Ranochy není pravda. V roce 2021 měli u parlamentních voleb účast zhruba na úrovni průměru všech generací, někde kolem 65 procent. Teď se podle posledního výzkumu Kantaru očekává volební účast výrazně nižší. Zhruba 60 procent. Pokud by tedy i v nejmladší generaci šlo volit podobné procento lidí, je to zhruba 765 tisíc hlasů. Pokud je 30 procent z nich připraveno volit Andreje Babiše, je to 229 tisíc hlasů. O 114 tisíc víc, než bral v této generaci u posledních voleb. A více než třetina z těch 330 tisíc nových hlasů, které ho vytáhly na 39 procent.

Můžeme se smát infantilním Tik Tokům a Instagramům, kde Andrej Babiš svěřuje vypasenému kohoutovi Silverovi svou nenávist k ukrajinskému obilí. Ale zjevně to funguje. Stávají se z toho internetové memy. Lidé se tomu smějí a nejméně vzdělaným vrstvám společnosti, které nemají o politiku moc zájem, se tím Andrej Babiš přibližuje.

Na sběr hlasů je to každopádně velmi účinné. Pro vládní strany však nekopírovatelné. Ty míří na úplně jiné vrstvy voličů z nejmladších generací. Ty nejvíce náročné. Jak je zaujmout, o tom by i ony měly velmi výrazně přemýšlet.

Nakonec máme odpověď na dost naléhavou otázku, kam tedy mizí voliči vládních stran, když se nepřesouvají ani k Babišovi, ani Okamurovi. Odpověď je zřejmá: v průzkumech říkají, že nechtějí jít k volbám. Jsou znechuceni výsledky „své“ vlády, ale nevidí alternativu. Tak odpoví, že volit nepůjdou. Proto je také ochota jít volit aktuálně jen 60 procent. O skoro šest procent méně než ve volbách roku 2021. Těch 6 procent, to je 510 tisíc voličů.

Jenže právě u nich se dá očekávat, že až dojde na volby, nakonec hlasovat půjdou, protože je to ten typ lidí, kteří chodí skoro vždycky. A hodí to vládním stranám čistě jen proto, aby se k moci nedostal Andrej Babiš. Bude se opakovat scénář roku 2021. Čeká nás Antibabiš 2.0. Proti tomu šéf hnutí ANO pojede Antifialu. Žijeme v éře, kdy nehlasujeme pro někoho, ale čistě proti někomu.