Levicoví aktivističtí studenti vysokých škol vyhlásili v době výročí listopadové revoluce (tvrdí, že prý nebyly naplněny její cíle) stávku kvůli klimatu. Objevila se u toho i úplně nesmyslná hesla. Třeba: „Zničený klima, Fialova vina.“ Aktivisté také odmítají kapitalismus a hovoří o potřebě nastolení společného vlastnictví. Pokud po něčem takovém, co připomíná utopický socialismus, touží, měli by ze škol odejít a založit si komunu, kde se mohou mezi sebou dělit, o co chtějí. Hovoří z nich velká neznalost, protože kapitalismus za něčí „pos..ný život“ nemůže.
Začněme u hesla „Zničený klima, Fialova vina“. Zajímalo by mě, kdo něco takového vymyslel. Premiér samozřejmě nese zodpovědnost za mnohé problémy a jeho vládě se nedaří řešit zejména některé ekonomické věci, ale že by stávající předseda vlády mohl za „zničený klima“, je samozřejmě nonsens a blud.
Klimatičtí demonstranti také při stávce, ale i jindy avizují, že odmítají kapitalismus. „My chceme postkapitalistickou ekonomiku, která dá větší prostor komunitní ekonomice a státu. Trhy by měly být lokálnější a hlavní roli by na nich mělo opět hrát zboží a služby naplňující skutečné potřeby lidí…“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí stávky za klima Anna Maurin. Jaké jsou skutečné potřeby lidí, to Maurin nesdělila. Ani nemohla, protože u každého jsou jiné. Pokud se tím myslí, že „skutečné potřeby lidí“ bude určovat roztěkaná levicová mládež, jejíž životní zkušenosti jsou zatím minimální, tak jak se říkalo „Pán Bůh s námi a zlý pryč“.
Protestující ke klimatické hysterii přibalili i mnoho dalších ideologických průpovídek. Třeba se objevilo téma „nastolení společného vlastnictví“. Čeho společné vlastnictví by to mělo být? Bytů, domů, výrobních závodů, zemědělských farem, stožárů na přenos mobilního signálu nebo snad lidí? Jak by to mohlo fungovat, si už vyzkoušely některé státy a společnosti v minulosti. Také jsme to zažili v socialistickém Československu. Vždy to zkrachovalo nebo končilo u nezměrných lidských tragédií a někde dokonce u genocid. To chce skutečně někdo opakovat?
A co s tím kapitalismem?
Ten má jistě mnoho chyb, jako každé jiné zřízení. Když se ale propojí s demokracií a svobodou, jak je to běžné v naší euroatlantické civilizaci, je to nejlepší zřízení, jaké jsme zažili. Když se naopak více a více v řízení našich životů angažuje stát (můžeme mu říkat i Velký Bratr, ale netuším, zda dnešní studenti znají skvělý antiutopický román 1984 George Orwella), jak to chtějí klimatičtí aktivisté, tak ekonomika začne skomírat, je dušena dalšími a dalšími regulacemi a omezeními. Jako kdyby jich už teď nebylo dost. Dám u toho mladým demonstrantům jeden příklad z reálného života „v hnusném kapitalismu“, který by chtěli zrušit. Tyká se jich samotných. V roce 2022 činily u nás roční spotřební výdaje domácností podle Českého statistického úřadu 181 tisíc korun na osobu. Z toho ale pouhých 0,6 procenta šlo na vzdělávání a 3,3 procenta na zajištění zdraví. Je to takový socialismus v kapitalismu. Pokud někdo volá po změně, ať začne u sebe, neboť by to ekonomice výrazně pomohlo. Mohlo by se začít placením určitého školného na vysokých školách. Hned by bylo víc peněz na platy učitelů.
Další příklad se týká vývoje českého kapitalismu a životního prostředí, o které aktivistům tolik jde. Ano, o přírodu i klima se starejme, pečujme o ně pozorně, ale s rozmyslem. Pokud u toho převládne neznalost vývoje společnosti i hospodářství a věci jsou vytrhávány ze souvislostí, jak se to právě děje, tak nás mohou čekat krušné časy, protože velmi rychlé zavedení „zelené ekonomiky“ bude nesmírně drahé a životní úroveň občanů to nezvýší. Ostatně to už vidíme teď na cenách elektřiny.
Podívejme se, pokud data klimatičtí aktivisté neznají, například na vypouštěné emise skleníkových plynů na našem území. V roce 1990 dosáhly 201 milionů tun, v roce 2021 to bylo 119 milionů tun. Cesta snižování je trvalá a je to dobrý výsledek a společné dílo vlád, firem i občanů. Všichni se snažili, aby se situace v tomto směru zlepšila, protože „před kapitalismem“ byla v Československu katastrofální. K tomu doporučuji klimaaktivistům podrobnější studium toho, co se dělo. Emise nejvíce klesly, a to o celou čtvrtinu, v 90. letech, kdy zde doslova bujela česká podoba kapitalismu. Od revoluce celkově klesly emise při výrobě elektřiny a tepla na českém území o zhruba 30 procent, z průmyslu o necelých 60 procent, vzrostly naopak u dopravy. Emise u nás přitom klesají dál a situace se mění i v celé Evropě zejména v tom, kdo ty emise produkuje. Podle oficiálních čísel Eurostatu měly v prvním čtvrtletí letošního roku největší podíl na emisích v Evropské unii domácnosti (podíl 24 %), následoval zpracovatelský průmysl (20 %), energetika (19 %), zemědělství (13 %) a doprava (10 %). Když se podíváme na tyto podíly, tak by se aktivisté měli honem a daleko více zaměřit na svůj vlastní život a neblábolit, že „zničený klima je Fialova vina“. Jinak bych musel předpokládat, že nikde nebydlí, doma nesvítí a netopí, že chodí nazí (i výroba oblečení znečišťuje ovzduší), že na Erasmus do ciziny chodí pěšky, že jejich rodiny nepoužívají automobily, že jejich počítače pohání vepřové sádlo a mobily dobíjejí plamenem ze svíčky. Pokud ne, ať své protesty zaměří i proti sobě.
Jo, a ten kapitalismus si nechme, jinak budou ty u mladých aktivistů tolik oblíbené mobily nedostatkovým zbožím a sociální sítě, pomocí kterých se svolávají na demonstrace, ovládnou socialistické regulace a s protesty bude šmytec.
Text vyšel také jako úvodník nového Reflexu, který si můžete zakoupit v našem Ikiosku >>>
