Už za rok půjdou Američané volit svého dalšího prezidenta a zatím vše naznačuje, že to vlastně ani nový prezident nebude. Na základě primárek se totiž o Bílý dům opět utkají jeho stávající nájemník Joe Biden za levicové demokraty a exprezident Donald Trump za pravicové republikány. To, že půjde o „rematch“ jejich souboje z roku 2020, není pro mnoho Američanů tím největším problémem. Ten tvoří možná spíše to, že oběma pravděpodobným kandidátům bude v době voleb dohromady už 160 let. Tak někteří hledají jinou cestu.
Panuje obava, že Joe Biden už nemusí být příliš schopný úřad vykonávat, a Donald Trump je zase podle mnohých schopný téměř všeho, aby se do něj vrátil. V zámoří i proto sílí snahy o hledání třetí alternativy. Ta už déle než půl století neměla v amerických prezidentských volbách valnou šanci, protože politické kolbiště plně opanovaly dvě velké strany. Jejich hegemonii významně narušil jen v roce 1992 nezávislý kandidát a podnikatel Ross Perot, jakýsi Pratrump. Ten si sice připsal skoro 19 procent hlasů, ale stejně nezískal jediného prezidentského volitele, protože nevyhrál v žádném státě.
Bez nálepek
Přesto se jeho postupem nyní částečně inspirovala současná iniciativa No Labels, což můžeme přeložit asi jako „bez nálepek“. Nálepkou se tady myslí hlavně stranická příslušnost, ale i nekompromisní a stále se prohlubující rozdělení současné americké politiky na dva hodně nesmiřitelné politické světy. Iniciátoři hnutí No Labels ho chtějí překonat a vytvořit nestranickou „středovou“ alternativou pro prezidentské volby. Hledají proto umírněné kandidáty z obou velkých stran, kteří by mohli vytvořit kandidátský tandem ucházející se o pozici prezidenta a viceprezidenta.
Do hry chtějí s vlastními kandidáty vstoupit někdy v březnu příštího roku, až proběhne první větší vlna primárek, v nichž si republikáni i demokraté postupně v jednotlivých státech vybírají prezidentského kandidáta. Zatím nemluví o žádných konkrétních jménech, ale ve spekulacích se nejčastěji skloňují jména „zlobivého“ demokratického senátora Joe Manchina ze Západní Virginie nebo bývalých republikánských guvernérů Larryho Hogana z Marylandu a Jona Huntsmana z Utahu. S někým takovým No Labels původně chtěli vyhrát volby za použití středových hlasů z obou táborů.
Aspoň plichtu
Teď ke konci října ale změnili taktiku a chtějí svou nominací minimálně přispět k tomu, že ani Biden, ani Trump nezískají potřebných 270 volitelů a volbu bude muset rozhodnout dolní komora Kongresu – Sněmovna reprezentantů, která bude hlasovat po státech. Podle iniciátorů skupiny No Labels pak poslanci určitě zvolí někoho jiného než Trumpa či Bidena. Kvůli tomu teď příznivci iniciativy svádí bitvy v mnoha státech, aby se tam kandidát No Labels vůbec dostal na kandidátku, protože pro to platí striktní podmínky.
I soudní cestou jim v tom brání hlavně Bidenovi demokraté, kteří se bojí, že celá akce povede v první řadě k nezvolení jejich kandidáta. Někteří demokraté jsou dokonce přesvědčení, že za celou aktivitou stojí někteří velcí republikánští sponzoři, aby pomohli Trumpovu zvolení. Průzkumy totiž ukazují, že „beználepkový“ třetí kandidát by uškodil více právě Bidenovi, který má v souboji s „divokým“ Trumpem na své straně více umírněných voličů. V rámci nové strategie chce nyní iniciativa No Labels nominovat republikána jako prezidentského kandidáta (a demokrata „jen“ jako viceprezidenta), protože tím lépe dosáhne na cíl „zremízovat“ volby a posunout je do Sněmovny. K tomu ovšem potřebuje vyhrát aspoň jeden celý stát Unie.
Třetí Kennedy
V poslední době jsou ovšem No Labels u Američanů, kteří sledují politiku, trochu zatlačeni do pozadí jiným možným třetím kandidátem. Není jím nikdo jiný než příslušník slavné politické dynastie Kennedyů. O úřad prezidenta se chce jako nezávislý totiž ucházet synovec slavného prezidenta J. F. Kennedyho a syn jeho bratra Roberta – Robert F. Kennedy junior.
Právník specializující se na životní prostředí nejprve v prezidentských volbách vstoupil do bitvy, o níž musel vědět, že ji nevyhraje. Pokusil se totiž jako zatím jediný reálný soupeř v demokratických primárkách vzdorovat Joe Bidenovi. Upozornil tím na sebe, ale ještě před samotným startem primárek, které přijdou na řadu až na počátku příštího roku, z nich vycouval. Současně oznámil, že bude kandidovat jako úplně nezávislý.
Jeho první čísla v průzkumech jsou překvapivě dobrá. V hypotetickém trojsouboji by podle aktuálních průzkumů bral mezi 13 a 19 procenty. Na rozdíl od Bidena a Trumpa má navíc v americké populaci více podporovatelů než odpůrců. To nemusí vydržet, ale určitě mu to dává šanci překonat Perotův nezávislý rekord z roku 1992.
Velkou otázkou je, komu další Kennedy v prezidentských volbách vezme hlasy. Jako bývalý demokrat a příslušník slavné progresivní rodiny by měl zalovit hlavně mezi voliči Joe Bidena. Jeho politické názory jsou ovšem částečně orientovány zvláštním způsobem, který ho může pro změnu dělat atraktivním pro některé trumpovské republikány. Jde o zálibu v konspiračních teoriích nebo o jeho odmítání očkování či přesvědčení, že covid-19 posloužil hlavně miliardářům. Zatím na něj nepřekvapivě útočí více Trumpův tábor, který se teď může přetrhnout ve zdůrazňovaní, že R. F. Kennedy jr. je hlavně levicový progresivista. Objevují se ale i úvahy, že historicky třetí Kennedy v prezidentských volbách postupuje tak, aby v závěru mohl být Trumpovou volbou jako jeho kandidát na viceprezidenta.
Každopádně i díky němu bude nadcházející americký volební rok hodně zajímavý.
