Prezident Petr Pavel

Prezident Petr Pavel Zdroj: ČTK/Petrášek Radek

Prezident Petr Pavel v Senátu (2.8.2023)
Prezident Petr Pavel v Senátu (2.8.2023)
Prezident Petr Pavel v Senátu (2.8.2023)
Prezident Petr Pavel v Senátu (2.8.2023)
Prezident Petr Pavel v Senátu (2.8.2023)
6
Fotogalerie

Pavel Páral: Záhadné penzijní zlobení prezidenta Pavla

Prezident Petr Pavel poprvé zazlobil vládu a je legitimní klást si otázku, proč to udělal. Jeho otálení s podpisem novely zákona o důchodovém pojištění, která významně přitvrzuje podmínky získání předčasného důchodu a mění pravidla pro valorizace, a dokonce hrozba vetem se vnějšímu pozorovateli zdály dost obtížné k pochopení.

Stalo se tak na poslední chvíli, když už novela měla začít platit a bez jakékoli signalizace, že má prezident s tímto zákonem nějaký větší problém. A času na to měl dost.

Že se zákon nezdál jeho poradcům dokonalý, je pochopitelné. Ekonom a důchodový expert by ho sestavil asi trochu jinak. V něčem tvrději a v něčem by byl asi benevolentnější, ale v tomto případě jde o výsostně politický zásah do legislativy, na němž musí být kromě nějaké odbornosti i politická shoda. Není to technokratická norma. Výhrady k tomu, že navržená podoba valorizací může být v některých situacích horší než dosavadní model, a připomínky, že by valorizace penzí při vysoké inflaci měly více kopírovat vývoj příjmů ostatních lidí, jsou sice logické, ale asi se nenajde politik, který by veřejně připustil, že při vysoké inflaci bude reálná hodnota penzí klesat tak, jak třeba loni poklesly průměrné mzdy o sedm a půl procenta.

 

Podobně v případě kritiky příliš rychlého zavedení přísnějších podmínek pro odchod do předčasné penze je třeba brát v úvahu politickou realitu, kdy je kvůli díře v rozpočtu třeba minimalizovat úprk lidí do důchodu za výhodnějších podmínek, což jsme zažili již loni a není radno to opakovat. Premiér Fiala se proto k prezidentovu postoji celkem logicky ozval s připomínkou, že každý měsíc zdržení stojí miliardy.

Především ale jde v obou případech o záležitosti, které by prezident řešit neměl, protože se netýkají ústavnosti zákona ani jeho dopadu na bezpečnost země či mezinárodní pověst, ale jde o výsledky běžného politického rozhodování exekutivy a zákonodárců. Petr Pavel nakonec podepsal a jen oddálil platnost zákona o měsíc. Co to zazlobení mělo znamenat, netušíme.

Že by nějaká signalizace nespokojenosti s tím, jak mu vládní politici před pár dny popravili kandidáta na ústavního soudce Fremra, a varování, aby to u dalších tří, které bude brzy nominovat, raději nezkoušeli, když mají v legislativním procesu konsolidační balíček a spoustu další důležité legislativy? Doufejme, že tohle je jen zlá a nepravdivá spekulace, protože to by bylo až příliš zemanovské.