V souvislosti s trestní kauzou ohledně možných daňových podvodů společnosti FAU, s. r. o., byl k podání svědectví předvolán také Andrej Babiš a svou výpovědí si možná zavařil, neboť je nyní prošetřováno, zda se nedopustil křivého svědectví.
Tímto se tak znovu dostala do povědomí nahrávka z roku 2017, kterou na sociálních sítích zveřejnil profil Skupina Šuman, kde zřejmě Andrej Babiš vulgárním způsobem popisuje, jak došlo k ekonomické likvidaci společnosti FAU, s. r. o., a možná také uvádí důvod proč.
Daleko podstatnější však je, zda tato nahrávka ve spojení s novými důkazy již nezakládá povinnost orgánům činným v trestním řízení k prošetření, zda Andrej Babiš nezneužil svého postavení ministra financí tím, že (možná) ovlivňoval výkon státní moci ve svůj prospěch, respektive ve prospěch Agrofertu.
Co lze vyvodit z nahrávky?
Takové jednání by totiž bylo trestným činem zneužití pravomoci úřední osoby. Dotčená nahrávka přitom právě takové podezření dle mého názoru jednoznačně budí, neboť Andrej Babiš na ní uvádí:
„To FAU Přerov, to de do piče. Zase shoda náhod. Já jsem zprivatizoval Prechezu roku 97 a oni před privatizací vyčlenili, prodali tu vlečku nějaký firmě. Takže vlečka v mojí chemičce patří týmto zmrdům. No a ty naši klekli na tu FAU Přerov, takže to je v insolvenci, obstavené účty, vagóny, ještě vlastně Slovnaft a všechno...“
K pochopení výše uvedené nahrávky je třeba doplnění kontextu. Celní správa tehdy vůči společnosti FAU, s. r. o., vydala dva zajišťovací příkazy, které společně s příkazy vydanými finančním ředitelstvím zněly na částku kolem 400 milionů korun, a to s okamžitou vykonatelností.
Bez jakékoliv možnosti obrany tedy byla zahájena exekuce, která vedla k faktické ekonomické likvidaci společnosti FAU, s. r. o., (jak zřejmě Babiš řekl na nahrávce, šlo to do piče). Té tak nebylo nic platné, že následně soudy shledaly vydané zajišťovací příkazy za nezákonné.
Když to nejde po dobrém, tak to půjde po zlém
Nahrávka tedy budí dojem, že orgány celní a finanční správy nejednaly nezávisle, ale mohly jednat na pokyn tehdejšího ministra financí Andreje Babiše, který je označuje na nahrávce za „naše“. V kontextu toho, co se tehdy událo, vyvstává důvodné podezření, že Babišovi vadilo vlastnictví vlečky v “jeho chemičce” společností FAU, s. r. o.
„Jeho lidi“ se tedy pokusili jednat po dobrém a tuto vlečku koupit, čemuž nasvědčuje vyjádření bývalého společníka a jednatele společnosti FAU, s. r. o., Vojtěcha Csabiho, který Seznam Zprávám řekl:
„Nedlouho před tím, než na nás zaklekli, za námi přišli z vedení Prechezy a chtěli vlečku koupit. My jsme ji ale prodat nechtěli, pak jsme začali mít problémy.“
Nahrávka pak nasvědčuje tomu, že když to po dobrém nešlo, mohl Babiš zneužít svého mocenského postavení a blíže neurčeným způsobem zajistit, aby orgány státní správy (dle nahrávky naši) FAU, s. r. o., (dle nahrávky ty zmrdy) potrestaly (dle nahrávky na ně zaklekli), a to vydáním zajišťovacích příkazů, které byly pro danou společnost likvidační.
Postup podle svědků nebyl standardní
Není to však jen samotná nahrávka, která tomuto nasvědčuje, ale přidávají se rovněž nová svědectví celníků v aktuálně živé kauze proti společnosti FAU, s. r. o.
Bývalý celník Dalibor Kubín totiž měl dle Seznam Zpráv u soudu vypovědět, že:
„Ten pokyn k vydání toho zajišťovacího příkazu jsem dostal telefonicky předchozí den od ředitele celního úřadu, bylo to v odpoledních hodinách, byl jsem v Kauflandu.“
Tyto příkazy měl přitom „dle rozkazu“ vydat hned druhý den ráno. Takový postup přitom ani dle něj nebyl v praxi vůbec běžný. Rovněž vypověděl, že na důvody tohoto postupu se neptal a pouze plnil příkazy jako správný podřízený. To samozřejmě vyvolává otázku, zda dal někdo pokyn nadřízenému celníka Kubína k takovému postupu, a pokud ano, kdo to byl a proč.
V kontextu nahrávky je zde podezření, zda pokyn pro tento postup nevzešel právě od Andreje Babiše z výše uvedených důvodů. Tento pokyn šel pak systémem subordinace níže a níže, až doputoval právě k panu Kubínovi, který jej bez otázek poslušně splnil.
K tomu pak v rámci rozhovoru pro Seznam Zprávy doplňuje kontext Milan Poulíček (nadřízený celníka Kubína), který uvedl, že takový pokyn on sám dal, nicméně údajně neměl na výběr, jinak hrozilo, že přijdou o peníze na spotřební dani. Nicméně uvedl, že věcně neměli důvod příkaz vydávat.
Seznam Zprávy pak rovněž uvádějí, že disponují informacemi, které potvrzují, že Andrej Babiš se měl na situaci kolem FAU, s. r. o., pana Poulíčka dotazovat a zajímat se o ni z pozice ministra financí, což měl pan Poulíček Sezam Zprávám rovněž potvrdit. Zda však Andrej Babiš také dával konkrétní pokyny k postupu finanční a celní správě, z dostupných zdrojů zatím zřejmé není.
Policie či státní zastupitelství by mělo začít věc prošetřovat
Samotná nahrávka však ve spojení s novým svědectvím svědka Kubína již dostatečně zakládá přinejmenším důvodné podezření, že k tomuto dojít mohlo, a je proto na místě, aby orgány činné v trestním řízení konaly a minimálně prověřily, co se vlastně událo. Tuto povinnost mají ze zákona, neboť mají povinnost stíhat všechny trestné činy, o kterých se dozví, stejně jako mají povinnost učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin.
Na tahu je tedy nyní Policie ČR a potažmo státní zastupitelství, neboť tyto nové informace v kontextu s dřívější nahrávkou zakládají důvodné podezření, že se Andrej Babiš mohl dopustit trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby (ministra financí) tím, že (možná) úkoloval celní a finanční správu tak, aby zlikvidovala FAU, s. r. o., čímž by získal prospěch Agrofert.
Slovy zákona by tedy překročil svou pravomoc ministra financí v úmyslu způsobit jinému (FAU, s. r. o.) škodu nebo jinou závažnou újmu anebo opatřit sobě nebo jinému (Agrofertu) neoprávněný prospěch.
Za takové jednání přitom v základní skutkové podstatě hrozí trest odnětí svobody až na pět let a zákaz činnosti. V případě Andreje Babiše by se tak jednalo o zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy.
Nečasová za zneužití státní moci dostala zákaz činnosti a tříletou podmínku
Babiš by přitom nebyl první takto postiženou tzv. úřední osobou. Z nedávné minulosti lze vzpomenout např. na kauzu paní Nečasové a zneužití Vojenského zpravodajství k soukromým účelům, konkrétně sledování premiérovy tehdejší manželky Radky s cílem získání informací o její předpokládané nevěře a uspíšení rozvodu tehdejšího premiéra.
Za úkolování zpravodajců k soukromým účelům si Nečasová vysloužila tříletou podmínku a desetiletý zákaz působení ve vedoucích funkcích státní správy. Potenciální likvidace ekonomického konkurenta však oproti špehování premiérovy manželky může být minimálně co do následků značně závažnější, a v případě odsouzení by tak mohl jistě hrozit i nepodmíněný trest odnětí svobody.
Autor je advokát právní kanceláře Kučera & Associates
