Vstup Finska a Švédska do NATO schválila drtivá většina členských zemí aliance do měsíce, čtyři z nich dokonce v den žádosti. Na opačném pólu jsou Maďarsko a Turecko, které schválily vstup Finska minulý týden a se Švédskem pořád otálejí. Maďarsko dokonce do obou zemí nechalo vyjet zvláštní delegaci, která měla posoudit, zda je jejich přistoupení žádoucí. Za torpédováním rozšíření NATO je v případě Maďarska boj o evropské peníze a taky starobylý turkický původ Maďarů.
Švédsko a Finsko loni v reakci na ruskou agresi na Ukrajině opustily dlouhodobou neutralitu a požádaly o vstup do Severoatlantické aliance. K tomu ale potřebují souhlas všech současných členských zemí. U drtivé většiny států šlo o formalitu, včetně České republiky, která přistoupení prohlasovala loni v létě.
Laskavost nečekejte
Maďarský parlament měl jednat o vstupu Švédska a Finska už loni na podzim, hlasování ale několikrát odložil s odkazem na to, že ještě „probíhá společenská debata.“ Letos v únoru poslanecký klub vládní strany Fidesz sdělil, že premiér Orbán už zákonodárce požádal o ratifikaci, uvnitř klubu jsou však rozdílné názory a kolem tématu vznikla „vážná diskuze.“ Následně do obou zemí vyrazila maďarská parlamentní delegace. Poté vláda oznámila, že o vstupu každé země bude hlasovat zvlášť.
Zákon o ratifikaci ležel v maďarském parlamentu přes 250 dní, což je Orbánova vládnutí unikát. Jak napsal maďarský web Telex, z 2 300 zákonů od roku 2010 jich jen 14 čekalo na schválení déle. Díky ústavní většině Orbánova strana běžně schvaluje zákony během několika dnů od podání návrhu.
Mezitím ještě Maďarsko adresovalo Seveřanům několik verbálních mikro-agresí. Ministr zahraničí Péter Szijjártó se na začátku března setkal se švédským protějškem Tobiasem Billströmem, načež řekl: „Jak od nás země může očekávat laskavost, když její politici pořád a opakovaně šíří lži o Maďarsku?“ Narážel tím mimo jiné na slova švédského premiéra z předloňska: „Velký úkol pro EU i nadále je aby zastavila procesy v Maďarsku, vyvíjela tlak na maďarskou vládu a podpořila sílící opozici.“
Orbán zkrátka celou věc postavil tak, že ratifikace vstupu do NATO není samozřejmost a že od Maďarska jde o jakýsi projev dobré vůle. Zlom nakonec přišel minulý čtvrtek, kdy Maďarsko (ve stejný den jako Turecko) oznámilo, že schválí přistoupení Finska, což budapešťský parlament vzápětí odhlasoval.
Konec Erasmu a stop na dotace
A proč vůbec Maďarsku stálo za to Švédy a Finy tak dlouho zdržovat? Zřejmě jednak proto, že má pořád spor s Evropskou unií ohledně peněz z Plánu obnovy. To je program, který EU založila na podporu ekonomiky po covidu už v roce 2020. Kvůli nedostatečným protikorupčním opatřením se však zatím pořád netýká Maďarska, jako jediné země EU.
Nedávno navíc Evropská komise vyřadila maďarské univerzity z programu studijních výjezdů Erasmus. Důvodem je nedávná reforma vysokých škol, při které maďarská vláda vyvedla velkou část univerzit z vlastnictví státu a převedla je na speciální nadace. EU na tomto procesu vadí, že v představenstvech nadací sedí politici z vládní strany, což narušuje nezávislost škol.
Pro Orbána tím pádem každé hlasování, kde má Maďarsko možnost veta, znamená manévrovací prostor pro vyjednání různých ústupků. Něco podobného dělá i při schvalování protiruských sankcí.
Turkická rodina
Další rozměr věci je pak vztah Maďarska s Tureckem a věčné maďarské „hledání příbuzných“. Maďaři jsou totiž dle některých teorií příbuzní s turkickými národy, ačkoli oficiálně patří do ugrofinské skupiny. Maďarština a finština ale nemají žádnou společnou slovní zásobu, proto vzájemnou spojitost Maďaři tolik neprožívají. To s Tureckem je to trochu jinak. Část slov v maďarštině má společný základ s turečtinou, jelikož právě přes dnešní Turecko kdysi Maďaři přicházeli do Evropy.
Proto v posledních letech Maďarsko rozvíjí vztahy se zeměmi Turkické rady. Jejími členy jsou Turecko, Ázerbájdžán, Kazachstán, Kyrgyzstán a Uzbekistán. Maďarsko se v roce 2018 stalo pozorovatelským státem, dalším pozorovatelem je Turkmenistán. „S turkickými národy nás pojí příbuzenství, sdílené tradice, jazykové podobnosti i historické vazby,“ řekl tehdy k turkické družbě předseda maďarského parlamentu László Kövér.
Letos v únoru se summitu turkické rady v uzbeckém Samarkandu osobně zúčastnil Viktor Orbán. Krátce předtím se setkal s tureckým prezidentem Erdoganem ke 100. Výročí novodobých maďarsko-tureckých vztahů. Příští rok plánují obě země slavit jako společný rok turecko-maďarské kultury. Před pár lety dokonce Maďarsko navrhovalo uspořádat společné zasedání Visegrádské čtyřky a Turkické rady.
A jak to všechno souvisí se Švédy a Finy v NATO? Turecko zatím odmítá schválit švédský vstup kvůli kurdským organizacím, které ve Švédsku působí a podporují nezávislý kurdský stát. Orbán již loni v létě řekl, že výhradami Turecka se NATO musí zabývat. Ratifikaci vstupu do NATO tak používá dvojím způsobem – jednak jako vyjednávací páku na EU, jednak jako utvrzení exotické turkické družby. Ugrofinské vztahy jsou až na druhé koleji.
