V posledních dnech se hned ve dvou evropských metropolích projevil úbytek sil velkoměstských progresivních politiků. V Praze o primátorský řetěz přišla Česká pirátská strana a v Berlíně se po dlouhé době zadrhl obraz německého hlavního města jako ráje levicových experimentů, údajně směřujících k modernizaci města.
Berlíňané museli minulou neděli k volebním urnám znovu už po roce a půl, protože místní ústavní soud zrušil kvůli zmatkům ve volebních místnostech výsledky voleb ze září 2021. Vynucené opakování voleb opět oživilo pověst města nad Sprévou jako místa, kde diplomaticky řečeno poněkud nefunguje veřejná správa. O tom se sice vtipkuje v celém Německu už od časů, kdy místní vláda nebyla schopná roky dokončit výstavbu nového letiště, ale dosavadní berlínské vedení vidí metropoli nad Sprévou úplně opačně. Posledních sedm let totiž německému hlavnímu města vládne silně levicová koalice sociálních demokratů, zelených a postkomunistů, kteří vznikli transformací bývalé státostrany v komunistické Německé demokratické republice. Tohle uskupení naopak Berlín považuje za jakýsi předvoj a příklad přeměny města na opravdu moderní metropoli.
Město bez aut
Přestože má Berlín v čele už od roku 2001 sociálně demokratické starosty a starostky, v dosud vládnoucí koalici dominovaly nápady zelených, které zde reprezentuje jejich hodně levicové křídlo, a postkomunistů. Zelení se zaměřili hlavně na dopravní experimenty. Přišli třeba s nápadem, aby se v celém městě už brzo muselo všude jezdit jen 30 kilometrů za hodinu. Navíc jejich lídryně a náměstkyně pro dopravu jednostranně rozhodla o zrušení automobilové dopravy na jedné z hlavních tříd v centru města. Napoprvé přeměnu části Friedrichstrasse na ulici jen pro cyklisty ještě zrušil správní soud, ale její druhý pokus, aby se tato živá tepna změnila na pěší zónu, už vyšel. Náměstkyně Bettina Jarasch navíc dlouhodobě bojuje za úplný zákaz vjezdu aut do centra a stála i za vytyčením mnoha nepříliš bezpečných „provizorních cyklostezek“, u nás bychom řekli cyklopruhů, na řadě rušných tříd. Tahle radikální „protiautomobilová“ politika se berlínským zeleným do určité míry vyplatila v centrálních obvodech města, ale postavila proti nim mnoho voličů, kteří bydlí dál od středu Berlína.
Znárodnění bytů
Postkomunisté si zase v dosavadní berlínské vládě za svou vlajkovou loď vybrali nápad na vyvlastnění největšího majitele bytů ve městě – soukromé společnosti Deutsche Wohnen – a dalších „koncernů v oblasti bydlení“. Jaká politická atmosféra ještě donedávna v hlavním městě panovala, potvrzují ostatně výsledky referenda, které v Berlíně proběhlo na podzim 2021 a v němž se většina hlasujících vyjádřila ve prospěch znárodnění.
Silvestrovské kravály
Od časů referenda se ale nálady Berlíňanů dost změnily, jak ukázalo překvapivě výrazné vítězství dosud opozičních křesťanských demokratů (CDU) v nedělních zemských volbách. CDU se vymezovala jak proti revoluci v dopravě, tak proti znárodňování, ale jejím hlavním trumfem se stala otázka bezpečnosti. Berlínem totiž o silvestrovské noci otřásla vlna násilí. Bandy mladíků, s vysokým zastoupením osob migračního původu, tehdy během novoročních oslav masově zaútočily na dohlížející policisty, záchranáře a hasiče nebo zapalovaly auta, a dokonce i autobusy. V téhle souvislosti se berlínská levicová zemská vláda v kampani často dostávala pod tlak kritiky, že právě ona dlouhodobě prosazuje oslabování pravomocí a vybavení policie a místo bezpečnosti se věnuje „moderním experimentům“.
Křesťanští demokraté sice berlínské volby s velkým náskokem vyhráli, ale v místní sněmovně budou nadále čelit převaze rudo-zeleno-rudé aliance. Všechny tři levicové formace sice ve volbách ztratily dost hlasů, ale na případnou většinu jim to stále stačí mimo jiné proto, že z parlamentu vypadli středoví liberálové z FDP. Ať už se berlínští sociální demokraté rozhodnou pro pokračování silně levicového spojenectví, nebo dají přednost velké koalici, je vidět, že vzestup progresivních sil se v německé metropoli nyní zastavil.
