Letecká doprava a letový provoz nad Českou republikou nabírá na síle a postupně začíná umazávat propady způsobené covidem. Nárůst se očekává i letos, a to i přesto, že vysoká inflace a nejisté ekonomické vyhlídky podvazují měšec a tlumí utrácivý apetit stále většímu počtu lidí. Je tedy proto ve hvězdách, kdy se letecká doprava jako celek vrátí skutečně na předcovidovou úroveň a zda se do starých kolejí vrátí i vše kolem, tedy dostatek personálu na letiště, a především zda výrazně ubudou zpožděné lety.
Na úvod pro dokreslení začněme několika statistickými daty. Z nich mimo jiné plyne, že letový provoz nad Českem loni stoupl na 550 194 letů, což bylo o 52 procent více než předloni. ALE jde jen o 64 procent úrovně z posledního předcovidového roku 2019. Pokračujme dále. Letiště Praha v loňském roce odbavilo 10 734 880 cestujících. V roce 2021 to bylo jen 4,4 milionu lidí. Počet vzletů a přistání se loni vyšplhal přes 100 tisíc, přesto je to stále o 35 procent méně než v předcovidovém roce 2019. Pro letošní rok očekává pražské letiště 12,7 milionu odbavených pasažérů.
Z uvedených dat je patrné, že covid napáchal v letecké dopravě – ostatně jako ve všech dalších odvětvích – pořádnou paseku. Návrat na úroveň roku 2019 tedy bude ještě nějakou dobu trvat. Je to logické. Stále ještě nebyly obnoveny všechny linky, kam mohou našinci létat. Pak ale přibyly další vlivy: drahá paliva, která prodražila letenky; inflace, která užírá lidem reálné příjmy či úspory, a pochopitelně zdražování dovolených, ale i všech nákladů spojených s cestováním. Nyní už zkrátka nejsme v létě 2021 či loni, kdy po covidových lockdownech byli lidé jako urvaní ze řetězu a co víc, z nedobrovolného pobytu doma a zavřených obchodů měli v matracích nasysleno velké množství peněz. Nyní už stále více lidí přemýšlí, kolik a za co své peníze utratí.
Nicméně všeobecně se očekává, že letecká doprava bude pokračovat v růstu. Cenu paliv se podařilo dostat pod kontrolu a jednotlivé vlády v letošním roce srovnají do latě i inflaci. Lidé, kteří budou pracovat a udrží si díky svým příjmům i lepší sociální status, tak budou cestovat i nadále.
Letecká doprava si v loňském roce prošla poměrně krušným rokem. Počet letů či přepravených pasažérů jí sice narůstal, ale v systému se objevily obrovské nedostatky. Nejviditelnější byly tři: nedostatek letištního personálu, četná zpoždění a konečně i výrazné pnutí ve vztazích uvnitř společností. Jeho nejčastějšími projevy byly stávky. Samozřejmě nešlo jen o situaci v České republice, týkalo se to většiny míst v Evropě, ale i zámoří.
Během loňského léta zažívali turisté skutečné peklo. Zpoždění letů bylo na denním pořádku. Na mnoha letištích nebyl dostatek personálu, odbavení cestujících vázlo. Rušily se tisíce letů a do toho se ještě hojně stávkovalo. Přesto zájem o leteckou dopravu rapidně rostl. Je to logické. Čím dál více lidí volí pro svoje cesty letadlo, vyšší příjmy lidem umožnily luxusnější destinace, rostl zájem o navštěvování různých destinací v rámci poznávací turistiky.
Dle prognózy má počet odbavených cestujících z pražského letiště růst. Nicméně z Česka lze létat i z dalších míst – například z Brna, Ostravy, Pardubic či Karlových Varů. Zatímco některá se po covidu otřepala, Pardubice se stále nemohou zvednout z prachu a za loňský pocovidový rok vykázaly jen titěrný růst.
Za pár měsíců se opět rozeběhne letošní hlavní turistická sezona a stovky tisíc lidí zamíří do jižních letovisek. Z prognóz lze očekávat, že provoz na letištích ještě více zhoustne. V letecké dopravě se roztočí mnohem vyšší suma peněz než loni nebo předloni. Je proto na místě vyslovit očekávání, že na ekonomické zlepšení jednotlivá letiště i letecké společnosti zareagují posílením personálu a zpružněním odbavovacích procesů. Zkrátka že udělají vše pro to, aby z letových řádů zmizela zpoždění a lidé zbytečně netrávili část svých dovolených v letištních halách.
