Ta zpráva ve víru českých prezidentských předvolebních vášní poněkud zapadla, ale pro naši budoucnost má větší váhu, než kdo bude na Pražském hradě. Italská premiérka Giorgia Meloniová pozvedla prapor proti evropské legislativě, která má od roku 2035 starému kontinentu zakázat auta se spalovacími motory. Jde o izolovaný hlas nebo začátek revoluce proti elektrickým snům bruselských zelených ideologických elit?
„Zákaz spalovacích motorů považuji za hluboce škodlivý pro náš průmysl a ekonomiku,“ prohlásila nedávno na tiskové konferenci italská premiérka Meloniová. Je jasné, že povinný přechod na elektrifikaci po roce 2035 by měl drtivější dopad na Itálii, zemi značek Alfa Romeo, Fiat, Lamborghini, Maserati nebo Ferrari než třeba na Dánsko, Řecko nebo Portugalsko, kde se auta nevyrábějí. Ale je to problém celé propojené evropské ekonomiky. Jak na jednom zasedání evropských orgánů prohlásil italský ministr dopravy Matteo Salvini – „postavení dieselových a benzínových motorů mimo zákon nedává žádný ekonomický, ekologický ani sociální smysl“.
Novodobí inženýři našich budoucích životů ovšem mají jasno. Přišli třeba na to, že statisíce propuštěných vysoce kvalifikovaných zaměstnanců autoprůmyslu (v evropské novořeči se tomuto procesu říká restrukturalizace nebo diverzifikace, nějaké jméno každý najde) podle nich najdou uplatnění jinde, třeba v rostoucím cykloprůmyslu. A možná, že až jednou přijde Brusel i na to, že stamiliony nových evropských cyklistů také poškozují klima (třeba nadměrným pocením, vím já?), přijme novou proticyklistickou legislativu a montéři kol dostanou doporučení rekvalifikovat se do rychle rostoucího průmyslu obuvního. Jistě, to je nadsázka, ale ne až taková.
Století zázraků
Kritikům překotné likvidace tradičního evropského automobilového průmyslu její zastánci blahosklonně vysvětlují, že stačí chvíli počkat a „vše si zase sedne“. „Pořizovací cena díky intenzivnímu výzkumu baterií a dalších součástek bude srovnatelná s cenou aut na fosilní paliva před rokem 2030, nehledě na to, že v té době již bude dostupná celá řada ojetých elektrovozů,“ napsal například věrozvěst bezemisní Evropy, český pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
Je pravda, že na obzoru nových technologických zázraků začalo svítat už dnes. Média například přinesla nedávno zprávu o vynálezu vyhřívaných bezpečnostních pásů, které představil německý technologický gigant ZF. Díky nim se nebudou muset v zimě vyhřívat celá elektroauta, cestující si pouze zapnou zahřívání, zašité do pásů. Okamžitě získají větší pocit tepla a ušetří tak energii v zimě těžce zkoušených baterií. Jejich elektroauto (cena zhruba 1,5 až 2 miliony korun) díky tomu dojede bez nutnosti dobíjení třeba z Prahy až do Brna.
21. století a jeho aplikované vědecké objevy jsou opravdu úžasné.
Blázni se radují, Čína prodává
Všechny zamýšlené a nezamýšlené dopady zelené evropské legislativy na život občanů starého kontinentu zatím neznáme, ale nemusíme být zrovna Mikulášem Peksou, aby některé z nich byly jasné už dnes:
- Osobní automobilová doprava se stane daleko více výsadou bohatých. Střední třída a sociálně slabší obyvatelé se „předzásobí“ auty se spalovacími motory a zkusí na ně dojezdit co nejdéle. Evropský automobilový park bude nakonec připomínat současnou Kubu, kterou brázdí několik desítek let staré americké buicky, chevrolety nebo cadillaky.
- Evropské automobilky opravdu „zeštíhlí“ a stanou se z nich firmy na okraji světového automobilového průmyslu. Už dnes je pravděpodobné, že náš trh bude zaplaven levnějšími čínskými elektromobily, protože tamní autoprůmysl je na prudkém vzestupu a začíná stále více expandovat do světa. Inu, co jsme Číňany naučili, se nám teď vrací jako bumerang. Ale můžeme se utěšovat třeba tím, že zatímco v Číně vyvinou a vyrobí jeden nový model auta, Evropa stihne přijmout deset nových uhlíkových regulací…
- Nedostupnost aut v kombinaci s dalším všeobecným zdražováním základních životních potřeb, které způsobuje evropský plán „Nového zeleného údělu“, vynese na světla ramp antisystémové politiky, kteří se budou snažit využít nespokojenosti širokých sociálních vrstev. Pak už bude ovšem diskuse o pohonu aut zcela nepodstatná.
Naděje umírá poslední
Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton se nedávno také opatrně přidal na stranu kritiků konce spalovacích motorů po roce 2035. Dokonce slíbil, že už v roce 2026 by mohl být zákaz spalovacích motorů díky „klauzuli o přezkumu“ o několik let odložen. Do té doby zbývá ještě relativně dost času na to, aby vznikla koalice politiků a velkých silných automobilek, která vyvine na unijní elity takový tlak, že administrativní likvidace tradičních evropských automobilek bude nejen odložena, ale zcela odvrácena.
Jestli ji povede italská premiérka „Fiat“ Meloniová, francouzský prezident „Peugeot“ Macron, španělský šéf kabinetu „Seat“ Sánchez nebo švédský předseda vlády „Volvo“ Kristersson, není podstatné. Důležité je, aby u toho nechyběl premiér „Škoda“ Fiala.
