nahoru

Vladimír Pikora: Globální zpomalení nejvíce zasáhne Evropu. Střední Evropa bude ve velké nerovnováze

Vladimír Pikora 9. prosince 2022 • 18:30
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek
• foto: 
Pixels

Alespoň tak by šlo vnímat poslední prognózy z dílen OECD a Evropské komise. OECD předpokládá, že v roce 2023 se povede Asii. Nejlépe na tom bude Saudská Arábie. Ta letos kvůli dražším energiím poroste o 9,9 % a příští rok o 6,0 %. Druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou bude Indie a třetí Indonésie. Se 4,7 % bude Čína až čtvrtou nejrychleji rostoucí ekonomikou. Naopak nejhůře na tom bude v rámci globálně významných ekonomik Rusko. To letos poklesne o 5,5 % a příští rok o 4,5 %. To je o trochu horší výhled, než nedávno zveřejnil Mezinárodní měnový fond.

A kde jsou západoevropské země? Německo má letos růst o 1,2 % a v příštím roce naopak poklesnout o 0,7 %. Francie letos poroste o 2,6 % a v příštím roce o 0,6 %. Eurozóna jako celek přitom poroste o 0,3 %. Jinými slovy, válka na Ukrajině zasáhne Západ i Rusko. Západ by měl ale trpět méně než Rusko.

Rusku se podařilo vyvolat globální zdražení energií. Inflace se utrhla po celé planetě. V rámci globálně významných zemí bude nejvyšší v Německu se 7,6 %. Naopak nejnižší bude se 2 % v Japonsku.

Evropská komise to vidí podobně. Navíc dává detailnější pohled i na menší země

11. listopadu vyšel výhled evropské komise. Ta čeká pro Německo pokles o 0,6 %. Slabý růst či pokles má mít i Pobaltí a Švédsko. Naopak solidně se povede ostrovům. Irsko má růst o 3,2 % a Malta o 2,8 %. My máme růst o 0,1 % stejně jako Maďarsko. Úplně nejhůř se bude v rámci západní Evropy vést Británii, která poklesne o 0,9 %.

Vláda může ekonomiku léčit výdaji. Tady se ukazuje, že česká vláda rozdává letos méně než země EU. V roce 2023 a 2024 se to však otočí a bude rozdávat naopak více. Vládní výdaje v celé EU vzrostou meziročně o 0,3 %, české vládní výdaje ale podle Evropské komise vzrostou o 0,9 %. V roce 2024 vzrostou české výdaje o 1,3 % a v celé EU jen o 0,8 %.

Evropa z globální ekonomické mapy postupně mizí

Zajímavé je podívat se na potenciální produkt. Tady se ukazuje, jak Evropě ujel vlak. Potenciál se bude v EU v příštích letech zvyšovat pomaleji než v USA. Asie je samotnou kapitolou. Ta roste tak rychle, že nás zastiňuje.

V těchto statistikách naprosto propadá Británie. Pokud můžeme Evropské komisi věřit, tak čistě z pohledu hrubého domácího produktu se brexit nepovedl. Z někdejší globální jedničky je jen stín. Vyklízí pole na všech frontách.

Inflace přibrzdí a nezaměstnanost vzroste. Nebude to ale žádné drama

Inflace bude v EU v příštím roce nejhorší v Maďarsku, kde bude činit 15,7 %. Druhá nejhorší situace bude na Slovensku. Tam ceny porostou o 13,9 %. Třetí nejhorší to bude v Polsku, kde ceny porostou o 13,8 %. Naše inflace kolem 9,5 % bude patřit k těm vyšším. Celá EU zažije růst cen o 7 %, což je mnohem více než v USA a o trochu méně než v Británii.

Nezaměstnanost by podle Evropské komise měla vzrůst. Zatímco pro rok 2022 počítá Komise s českou nezaměstnaností kolem 2,7 %, v roce 2023 počítá s 3,3 %. Přijdeme tak o pozici ekonomiky s nejnižší nezaměstnaností v EU. Nejnižší nezaměstnanost bude totiž v Polsku, když se bude pohybovat kolem 3,0 %. V celé EU mezitím vyskočí nezaměstnanost z 6,2 % na 6,5 %. Strach veřejnosti z velké nezaměstnanosti není tedy namístě. Nezaměstnanost kvůli poklesu ekonomiky tu bude, ale její růst bude jen velmi mírný.

Zajímavé. Těžko se tomu dá věřit, když slyšíme, jaké problémy mají podniky. Já sám věřím pomalému růstu nezaměstnanosti jen díky státní pomoci podnikům, podobně jako za covidu. Tehdy byla ekonomika neuvěřitelně otřesena, ale nezaměstnanost rostla jen zanedbatelně.

Ohromným rizikem je deficit platební bilance spojený s růstem dluhu

Zatímco dluh EU bude pomalu klesat z 86,0 % HDP v roce 2022 na 84,1 % v roce 2024, v ČR půjdeme opačným směrem. Náš dluh vzroste z 42,9 % na 44,5 % HDP. Na první pohled by se tak mohlo zdát, že si můžeme dovolit vyšší dluh, ale já si to nemyslím.

Vysoký dluh ve spojení s vnější nerovnováhou ekonomiky představuje riziko útoku na měnu. Zatímco celá EU bude mít růst přebytku platební bilance, země, které nedávno japonská Nomura varovala před měnovou krizí, mají opravdu velký deficit. Nejhorší situace je v Rumunsku, kde bude v příštím roce deficit platební bilance činit 8,8 % HDP. My máme 6,9 % a Maďarsko 6,3 %. To je skutečně nezdravé. Tady se ukazuje, že máme velkou závislost na energiích a hodně jich poptáváme i za nehorázně vysokou cenu.

Závěr výhledu OECD a Evropské komise

Podle dat OECD a Evropské komise nás čeká těžký rok, Evropa se opět vzdálí čelu globálního pelotonu. Zatímco si líže rány z covidu, už tu je druhý silný zásah. Německo jako dlouhodobý motor evropského růstu se zadře. Jemu blízké středoevropské ekonomiky budou trpět s ním, ale překvapivě o trochu méně. Ten, kdo by logicky čekal vysokou nezaměstnanost, se nedočká. Nezaměstnanost vzroste, ale jen málo. Inflace přibrzdí, ale nebude to tak velké přibrzdění, jak by si mnozí přáli. Rusko bude trpět, ale méně, než mnozí předpokládali.

Velkým rizikem zůstává velká nerovnováha ekonomik střední Evropy. Nejnemocnější se nyní zdá být Maďarsko a Rumunsko.

Autor je hlavní ekonom investiční skupiny CFG

Vladimír Pikora



Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější