nahoru
Premium Komentáře

Švédská volební (r)evoluce. Antiimigrační strana pravděpodobně vstoupí do vlády hlavními dveřmi

JAN FINGERLAND 22. září 2022 • 11:00
Jimmi Åkesson drží v rukou příznivé karty
Jimmi Åkesson drží v rukou příznivé karty
• foto: 
Jonathan Nackstrand / AFP / Profimedia

Existují tři Švédska. Imaginární multikulturní ráj. Nebo přeludná země nořící se do násilí pouličních gangů. A pak to skutečné, občas trochu nudné Švédsko. Právě to si teď zvolilo nový parlament – a s ním pravděpodobně i pravicovou vládu.

Největší pozornost poutala skutečnost, že více než pětinu hlasů obdržela dosud ostrakizovaná antiimigrační strana Švédští demokraté (SD), což jedni hodnotili jako zradu tradiční vstřícnosti a jiní coby návrat zdravého rozumu. Úspěch kontroverzní strany je určitě důležitá zpráva, ale vždy je užitečné vidět ji v reálných proporcích.

Jednoznačným vítězem byli sociální demokraté Magdaleny Anderssonové se ziskem více než 30 procent, což je navíc nárůst oproti minulým volbám. Měli bychom tedy spíše mluvit o neúspěchu tradiční liberální pravice, protože strana Umírněných se s 19 procenty umístila až třetí, navíc dvě křesla ztratila.

Jenže ve Švédsku nesoutěží strany, ale bloky, a ten levicový ztratil většinu. Otázka je, zda ten pravicový získal většinu – tedy zda můžeme Švédské demokraty bez problémů přiřadit k tradiční švédské pravici.

Vpravo vlevo

Identita strany Sverigedemokraterna (tedy spíše „demokraté Švédska“) je těžko uchopitelná. U jejích kořenů vskutku stáli neonacisté, a dokonce jeden bývalý příslušník Waffen-SS. Současně podle některých politologů nebyli Švédští demokraté v době svého vzniku v roce 1988 neonacistickou, ale spíše antiimigrační protestní formací.

Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+

Odemkněte si exkluzivní obsah a videa bez reklam na 9 webech.




Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější