Výběr šéfa civilní rozvědky (ÚZSI) Petra Mlejnka dost možná nebyl politicky zrovna nejšikovnějším krokem. Opozice dostala kvůli jeho někdejším kontaktům se zapovězeným podnikatelem Michalem Redlem až příliš snadnou munici. A vláda po souvisejících kauzách hnutí STAN opět něco ztratila na pověsti čističe prostředí, které zaneřádila předchozí garnitura. A do toho se ozvali Piráti…
Konkrétně šéf jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek, který přišel s požadavkem, aby Mlejnkův post obsadil někdo jiný. A v podobném duchu v pondělních večerních zprávách na ČT mluvil i jeho stranický šéf Ivan Bartoš: „V této těžké době je důležité, aby vláda měla důvěru a aby i služby, které pomáhají vládě řešit tu situaci, což je třeba případ civilní rozvědky, měly důvěru veřejnosti.“ Podle něj je potřeba rozptýlit veškeré obavy, což se zatím nestalo.
Piráti sice nehodlají při nadcházejícím hlasování o nedůvěře vládě, které opozice vyvolala mimo jiné právě kvůli jmenování nového šéfa civilní rozvědky, proti svému kabinetu jít. I tak už se jim ale podařilo pár věcí dosáhnout.
Jednak z Mlejnkova jmenování udělali téma, které není jen obvyklým opozičním poštěkáváním. Podařilo se jim také přimět zbytek vládní koalice k jednání o celé záležitosti, s čímž souvisí i další z pirátských úspěchů. Dali o sobě vědět a demonstrovali svoji důležitost. Což se hodí jak ve světle nevalných preferencí v průzkumech veřejného mínění, tak zvláště před nadcházejícími komunálními a senátními volbami.
Téma si vybrali šikovně. Ostatně i od některých dalších představitelů vládní koalice zaznívá vůči jmenování nového šéfa ÚZSI vlažnější postoj. Případně jen neutrální postoj omezující se na podporu Mlejnkova navrhovatele, ministra vnitra a šéfa hnutí STAN Víta Rakušana.
Pro opozici je celá kauza kolem vedení civilní rozvědky pochopitelně vodou na mlýn. Pro vládu se ale stane důležitým testem soudržnosti. Vše by samozřejmě šlo řešit za zavřenými dveřmi, ale to by nesměli ve vládě sedět Piráti. A nejde jen o veřejné proklamace, ale rovnou si k odsuzujícímu prohlášení uspořádají i vnitrostranické referendum. Když už to rozmáznout, tak pořádně.
Jako prvotní problém je samozřejmě možné vidět politicky neprozřetelné jmenování Petra Mlejnka. Vše ale až příliš nápadně připomíná osvědčený postoj „jsme ve vládě, ale dáváme od ní ruce pryč“. V uplynulém období to zkoušeli sociální demokraté (a paradoxně někdy i předáci hnutí ANO), v hlubší polistopadové minulosti pak například lidovci.
Výsledky bývaly smíšené, i role „vládní opozice“ se musí umět a nepřehnat to. Tak teď už jen, jak to zhodnotí zbývající voliči Pirátů.
