nahoru

Benešová hájí Ištvana. Spojují je účelový přístup k právu a nahrávání zájmům ANO

Jiří Sezemský 19. července 2022 • 12:00
Benešová hájí Ištvana. Spojují je účelový přístup k právu a nahrávání zájmům ANO
foto: Foto Blesk - Tonda Tran, Martin Sekanina

K olomouckým vrchním žalobcům, kritizujícím analýzu resortu spravedlnosti, se přidala Marie Benešová. Rovněž odmítá ostré hodnocení práce Iva Ištvana. Vedou ji k tomu subjektivní důvody, vyplývající z obdobně účelového výkladu práva, ale i osobní preference.

„Situace na olomouckém vrchním státním zastupitelství není dobrá. Výsledek analýzy je neuspokojivý, místy až znepokojující,“ uvedl ministr spravedlnosti Pavel Blažek, když představoval závěry auditu vrchních státních zastupitelství v Praze a Olomouci za uplynulou dekádu.

Zdrcující analýza

Analýza eviduje v Olomouci neúměrně vysoké požadavky na náhrady škody přesahující půl miliardy korun za nezákonná trestní stíhání. Z celkové soudně rozhodnuté sumy tu byly vyplaceny dvě třetiny odškodnění. Dále zjistila bezdůvodně vysoký počet vedoucích pracovníků a žalostný stav hospodaření. Olomoučtí žalobci vykázali v porovnání s pražskými kolegy výrazně vyšší provozní výdaje a téměř žádné úspory.

„Kvalita činnosti státního zastupitelství se neměří redakčními pochvalami a články v médiích, ale úspěšností žalobců před soudy s minimalizací neoprávněně stíhaných a skandalizovaných osob,“ uzavřel Blažek. Od nového vrchního žalobce Radima Daňhela, jenž přišel do úřadu zvenku, očekává reorganizaci a personální změny.

Působení ištvanovců bylo v justičních kruzích pověstné. O jejich postupech a výkladech práva jdou legendy. Spojení vrchních žalobců s ÚOOZ Roberta Šlachty bylo tragické. Vymyšlené kauzy, nezákonnosti, ničení životů nevinných, organizované úniky vybraným novinářům…

Ištvanova advokátka

Ivo Ištvan a jeho náměstek Pavel Komár, kteří rezignovali na svoje posty, se proti analýze ostře ohradili. Podpořila je bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová, jež chovala k olomouckým žalobcům otevřenou náklonnost.

„My jsme nejvíce zproštěných věcí zaznamenali naopak v Praze. A také nejvíc případů, kdy se platila náhrada škody. Za půl roku, co na ministerstvu nejsem, se přitom těžko něco zlepšilo ve prospěch Prahy,“ namítá Benešová, neskrývající osobní averzi vůči pražské vrchní žalobkyni Lence Bradáčové.

Podle Benešové jsou výsledky analýzy účelové, protože Blažek prý stále nemůže olomouckým žalobcům zapomenout razii na Úřadu vlády. V tom je jeho předchůdkyně konzistentní, bez ohledu obě „konkurenční“ statistiky.

Chapadla chobotnice

„Arbitrem kvality jeho práce bude ve finále soud,“ řekla Benešová na adresu Ištvana v červenci 2013. Tehdy se poprvé ujímala funkce ministryně spravedlnosti v Zemanově kabinetu, jenž předtím přijal olomouckého žalobce na Hradě.

Na základě jeho ujištění, že budou následovat další skandální odhalení, jmenoval Zeman ministry bez parlamentních dohod, ačkoli existovala stojedničková většina. Když později přiznal svůj omyl, bylo už pozdě. Obří akce stovek policistů a po zuby ozbrojených zakuklenců nesplnila vyvolaná očekávání a přiměřenost nasazených prostředků.

„V době, kdy pan Ištvan organizoval akci na Úřadu vlády, tak jsem ho podpořil, protože jsem vycházel z údajů jeho tiskové konference, kde oznámil, že je na stopě obrovské chobotnice, která chapadly prorůstá do ekonomických i politických struktur. Byla z toho šílená ostuda. Žádnou chobotnici se nepodařilo odhalit,“ svěřil se Zeman před třemi lety.

Mezitím prorostla do státní správy chobotnice majitele Agrofertu. Pojistil si miliardové penězovody do svých firem. To už Zemana ani Ištvana nezajímalo. Prezident s Babišem úzce kooperoval a Ištvan těžil z úzkých vazeb na Benešovou, jež se v té době podruhé ujala ministerského křesla.

Velké oči

„Tam máme různé názory. Vysvětluju mu, že Ištvan to vyhrál, a pokud tam byla nějaká nešťastná tisková konference, tak ať si ji pustí zpětně. Byly tam sice nějaké velké oči, ale to se na tiskových konferencích stává, a neznamená to, že ho bude zavrhovat,“ přiznala Benešová rozdílné postoje se Zemanem k zásahu na Úřadu vlády.

To je hodně eufemistické hodnocení Ištvanovy operace. Jediné, co „vyhrál“, je větev „sledování“ Vojenského zpravodajství, kde padlo několik podmíněných trestů. A to ještě po politickém tlaku Babišova ministra spravedlnosti Pelikána, jenž dosáhl výměny soudkyně s jiným právním názorem.

Benešová se tak ztotožňuje s olomouckými bizarními konstrukcemi. Za běžné „velké oči“ považuje oznámení zadržení 150 milionů korun a desítek kilogramů zlata, což dodalo tiskové konferenci Šlachty a Ištvana výbušný rozměr. Dodnes se neprokázala žádná spojitost s obviněnými. Po rozhodnutí soudů se peníze a zlato vracejí svým majitelům.

Dvojí metr

Dále je zarážející, že by úvahy a spekulace třetích osob z odposlechů o několika jménech uvažovaných do státní správy, navíc nerealizované, mohly naplnit právní konstrukci o „sabotáži“ a „ohrožení bezpečnosti země“ s horní trestní sazbou dvanáct let.

V této široce medializované větvi nebyl nikdo obviněn. Absurdita těchto konstrukcí vyniká o to víc při pohledu, jakým způsobem dosazoval šéf ANO na významné státní posty „své“ lidi, aby pak do krve hájili jeho politické i obchodní zájmy.

Dvojí metr platí i pro údajnou korupci „trafik“ pro tři poslance, kteří byli nezákonně vazebně stíháni a odškodněni. Titíž žalobci nevyhodnotili jako „úplatek“ stovky jiných podobných případů. To se týká i účelově vytvořených míst v celní a finanční správě pro spřízněnou Šlachtovu skupinu, jež po sporu o policejní reformu odešla z policie.

Dvojí metr zvolili ištvanovci i ve větvi údajného ohrožování utajovaných informací BIS. Dosud nedoložené předání jedné utajované zprávy je vedlo ke stanovení skutkové podstaty s trestní sazbou až osm let vězení.

Jinak se zachovali v případě zetě Aleny Schillerové Davida Rusňáka, jemuž bylo prokázáno dvanáct přístupů do policejních databází. Tím si zajišťoval osobní ochranu a kontrolu nad svým podnikáním. K soudu přesto nešel, jeho stíhání bylo podmíněně zastaveno.

Vrána k vráně sedá

Olomoučtí vrchní žalobci aktivně figurovali ve válce o policejní reorganizaci, kde se postavili po bok ANO. Podíleli se na masivních únicích ze spisů, lživém očerňování policejního prezidenta Tuhého a osobní likvidaci ředitele GIBS Murína.

Taková praxe bývalé ministryni nevadí, naopak vždy držela nad olomouckými žalobci ochrannou ruku. Zatímco Bradáčovou nemohla vystát, o Ištvanově pravé ruce Komárovi se před časem spekulovalo jako o novém nejvyšším státním zástupci.

Lze se však divit, když zrekapitulujeme některé kroky Marie Benešové? Ještě jako končící poslankyně ČSSD zpochybňovala Babišovu dotační kauzu. „Čapí hnízdo je hra, že stíhaná osoba přece nemůže být premiérem. A tu hru hrají zejména pseudomoralisté všeho druhu. Čouhají z toho politické intriky jak sláma z bot,“ uvedla už v roce 2017.

Později v této souvislosti podpořila Babišovu a Zemanovu tezi, že u nás lze objednat trestní stíhání. Žádné důkazy však v tomto směru nepředložila.

Benešová se zapojila i do konfliktu kolem zákonné úpravy „lex Babiš“. Odmítala ji jako „protiústavní a v rozporu s evropským právem“ natolik, že jako členka poradního týmu prezidenta Zemana zpracovala podklady pro jeho stížnost k Ústavnímu soudu. Ten tuto iniciativu smetl jako nedůvodnou.

V neposlední řadě už jako ministryně spravedlnosti zpracovala usnesení vlády proti rezoluci Evropského parlamentu, týkající se střetu zájmů a zneužívání dotací premiéra. „Rezoluce zasahuje do vnitřních záležitostí České republiky. Ta zpráva je plná lží, nesmyslů a nepravd,“ reagoval tehdy Babiš na rezoluci a závěry evropského auditu.

S takovým selektivním výkladem práva si mohou Benešová a Ištvan podat ruce. Je spíš otázka, jak mohla vykonávat funkci ministryně spravedlnosti, jež má dbát na dodržování zákonnosti? Dokonce dvakrát. A totéž platí i pro olomouckého vrchního žalobce.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější