nahoru

Prohlubování vztahů mezi Ruskem a Íránem je pro Západ velmi špatnou zprávou

Lukáš Lhoťan 16. července 2022 • 15:30
Prohlubování vztahů mezi Ruskem a Íránem je pro Západ velmi špatnou zprávou
foto: ČTK/AP/Ebrahim Noroozi

Aktuální vyhrocené vztahy mezi USA, EU a Ruskem, které začínají připomínat studenou válku 2.0, vedou k snaze Ruska utužit vztahy s mnoha svými dosavadními spojenci, kteří se naopak snaží současné situace využít co nejvíce ve svůj prospěch. Příkladem může být Írán, s nímž nedávno jednal ruský ministr zahraničí Lavrov a jenž posiluje své kapacity v oblasti obohacování uranu. Posílení vazeb mezi Ruskem a Íránem není vůbec dobrá zpráva pro Evropu a Izrael, stejně jako pro mnohé arabské země v oblasti.

Íránskému teokratickému režimu se za posledních 20 let podařilo využít situaci v globální politice a radikálně posílit své pozice na úkor Západu. Zatímco před dvaceti roky měl Írán mimo své území větší vliv pouze v Libanonu, dnes má silný vliv v Sýrii, Iráku, Jemenu a dalších zemích Blízkého východu. Po zkušenosti s invazí USA a jejich spojenců do Iráku v roce 2003 považuje Írán za zásadní stát se vojensky natolik silným, aby Západ neměl odvahu jej vojenský napadnout. Byť Írán popírá, že by jeho cílem bylo vlastnictví jaderných zbraní, tak většina západních vojenských expertů íránské vládě nevěří a myslí si, že íránský režim se o získání jaderných zbraní naopak snaží ještě usilovněji. 

Posilování ekonomických a vojenských vztahů mezi Íránem a Ruskem není tedy vůbec dobrou zprávou pro Západ jako celek. Západ se dlouhodobě obává íránského jaderného programu a jeho možného využití pro vojenské účely. A jak píše izraelský komentátor Seth J. Frantzman v deníku The Jerusalem Post: „Moskva se v minulosti snažila hrát na obě strany, spolupracovala s USA a evropskými státy, ale také tiše podporovala Írán. Nyní otevřeněji podporuje Írán, protože považuje islámskou republiku a jadernou otázku za problém, který může použít proti Západu.“ A šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi si aktuálně veřejně postěžoval, že íránské úřady omezují možnosti jeho agentury kontrolovat tamní jaderný program – například odstraňováním dálkově ovládaných kamer v jaderných provozech v Íránu, ke kterým má MAAE přístup. Před zintenzivněnou snahou íránské vlády získat jaderné zbraně varovala letos v dubnu i německá tajná služba, která zároveň poukázala na to, že Írán má obrovský program vývoje a výroby raketové techniky. 

Ruský dopravní uzel

V rámci ruské snahy o obcházení sankcí a blokády vyhlášené Západem na Rusko v souvislosti s invazí na Ukrajinu se Írán stává zároveň i důležitým přepravním uzlem pro transfer zboží z Ruska do Indie a Afriky. Rusko tak kvůli sankcím obchází evropské země a Turecko a zároveň se snaží mít své dopravní trasy na území svých spojenců, aby tak zajistilo bezpečnost a vyhnulo se západní kontrole přepravovaných zásilek.

Jak informuje saudskoarabská panarabská televizní stanice Al-Arabíja, tak mimo ruských vládních představitelů do Íránu v červnu přicestovala i delegace venezuelského prezidenta Nicoláse Madura s cílem jednat o prohloubení vzájemné spolupráce a obchodní výměně. Pro venezuelskou vládu je Írán vedle Turecka a Ruska jednou z mála zemí, s kterou mají dlouhodobě dobré vztahy a spolupracují v mnoha oblastech.

Íránská vláda se cítí být silnější a podniká stále odvážnější kroky směrem k Západu. Například když před několika měsíci řecké úřady zajaly íránský tanker u řeckých břehů kvůli porušení sankcí EU, tak íránská vláda nařídila svým elitním jednotkám zajmout dva řecké tankery ve vodách u íránského pobřeží. „Jako tyrani nám ukradli loď. Írán dokázal, že éra ‚útoku a útěku‘ skončila – zmocnili jsme se dvou jejich lodí. Kolikrát ještě chcete zkoušet íránský národ?“ prohlásil íránský prezident Ebrahim Raisi po zajetí řeckých lodí.

Jaderná hrozba

Ovšem íránská vláda má velké problémy uvnitř své země, kde se značně zdražují potraviny. Lidé jsou s ekonomickou situací nespokojení a konají se nárazově demonstrace proti zdražování a politice vlády. Ovšem to vše může íránskou vládu učinit ještě více závislou na Rusku, které kontroluje značné zásoby obilí a dalších potravinových produktů na Ukrajině, a může je tak levně nabídnout svým spojencům. 

Íránská vláda je ale opatrná. V otázce války na Ukrajině zastává stanovisko, že je sice proti ní, ale  nevyprovokovalo ji Rusko, ale záměrně USA s NATO. Pro Evropu a také Izrael by ovšem zásadní hrozbou bylo, pokud by ruská vláda umožnila íránské vládě nějakým způsobem přístup k vojenským jaderným technologiím a z Íránu by se tak stala regulární jaderná velmoc. To by ještě více posílilo jeho pozici v regionu. 

Zároveň se již dnes plně projevuje realita spojeneckého svazku Íránu s Ruskem, když jeho vojáci nahrazují stahované ruské síly v Sýrii. Íránská vláda dala zároveň jasně najevo, že je připravena přijít na pomoc Arménům, pokud by na ně opět zaútočila koalice Ázerbájdžánu a Turecka. Tím Íránci pomáhají Rusku udržet jeho vliv na Kavkaze. A je třeba také připomenout nedávný slovní konflikt mezi ruskou a izraelskou vládou, který nakonec skončil vzájemnými náznaky hrozeb izraelsko-ruského vojenského střetu v Sýrii, což by opět udělalo radost hlavně Íránu, který považuje zničení Izraele za svůj prvořadý cíl. 

Z dlouhodobého hlediska je tak prohlubování vztahu mezi Íránem a Ruskem velmi špatnou zprávou pro zájmy Západu a hlavně Evropy v oblasti Blízkého východu.





Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

E15
Nejčtenější