České předsednictví si může zapsat první úspěch. V Evropském parlamentu neprošel poslední pokus „zelených“ frakcí vyřadit z taxonomie jádro a plyn. Tím by řadě zemí zásadně zkomplikovaly zajištění elektrické energie v nedaleké budoucnosti.
Na půdě Evropského parlamentu se očekával těsný souboj mezi zastánci a odpůrci tzv. taxonomie, tedy pravidel, na jejichž základě jsou posuzovány „čisté“ bezemisní zdroje. Evropská komise letos v únoru mezi tyto zdroje proti původním plánům zařadila jádro a plyn, což vyhovovalo početné skupině zemí v čele s Francií, Polskem a Českem.
Antijaderná lobby
Proti této dohodě se rezolutně postavily zejména zelená, socialistická a komunistická frakce europarlamentu, jež nebraly v potaz rozdílné ekonomické a přírodní podmínky a hodlaly zbourat křehký kompromis.
Špatný signál v tomto směru vyslalo červnové hlasování dvou vlivných výborů pro hospodářství a životní prostředí. Ve snaze zablokovat přijetí taxonomie schválily usnesení, odmítající zařazení jádra a plynu mezi „zelené“ zdroje.
To byl předvoj útoku odpůrců na současnou podobu taxonomie. Podali proti ní námitku, o níž mělo rozhodnout hlasování Evropského parlamentu. Pokud by z ní byly jádro a plyn vyřazeny, nešlo by jen o banalitu, jak se snažil zlehčovat pirátský europoslanec Mikuláš Peksa.
„Námitka by nenarušila možnost budovat další jaderné zdroje, pouze by se nefinancovaly z peněz na udržitelné zdroje,“ tvrdí Peksa. Nedodává už, že by se jejich financování výrazně zkomplikovalo a prodražilo. Investice do jaderné energie by se kvůli nevýhodně nastaveným bankovním, pojišťovacím a investičním podmínkám prakticky nevyplatily.
Obrat na poslední chvíli
Situace byla skutečně napjatá. Ještě den před klíčovým hlasováním byly síly zastánců a odpůrců taxonomie vyrovnané. K jejímu odmítnutí bylo potřeba 353 hlasů, tedy většina všech europoslanců. Nakonec kritikům chybělo 75 hlasů, což je více, než se očekávalo. Proti nakonec hlasovalo 278 poslanců, podpořilo ji 328 zákonodárců. 33 přítomných se zdrželo, což de facto znamená odmítnutí námitky.
Premiér Petr Fiala před tímto hlasováním navštívil kluby Evropských konzervativců a reformistů a Evropské lidové strany, jež ji nakonec dvěma třetinami členů podpořila. Už předtím jednal o společném postupu s francouzským prezidentem Macronem, klíčovým zastáncem jaderné energie.
„To, co se tady odehrálo, umožňuje České republice využívat jádro jako podporovaný čistý zdroj a to má pro nás zásadní důležitost,“ komentoval Fiala konečný výsledek.
Pokrytectví ANO
Nejde jen o dostavbu jaderných bloků v Dukovanech, případně v Temelíně. Budoucnost mají podle expertů, včetně předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové, malé lokálně využívané modulární reaktory, jež bude možné do deseti až patnácti let vyrábět sériově.
Je to viditelný posun proti působení bývalého premiéra Andreje Babiše, který měl v EU kvůli svým osobním problémům slabou pozici, nedojednal žádné výjimky v původním plánu Green Dealu, a dnes napadá současnou vládu za to, co sám opakovaně odsouhlasil.
Kritika politiků ANO, včetně europoslankyně Dity Charanzové, je pokrytecká. Jejich šéf se na evropské půdě zviditelnil dvěma rezolucemi Evropského parlamentu a audity, konstatujícími jeho střet zájmů a nezákonně přidělené dotace Agrofertu, největšího evropského příjemce peněz z unijních fondů. Tato ostudná kapitola je minulostí.
Výhra zdravého rozumu
„Dnes jsme byli svědky vítězství zdravého rozumu, na půdě Evropského parlamentu dosud nepříliš často vídaného,“ prohlásil europoslanec Alexandr Vondra. Odmítnutí námitky vítá a doufá, že je projevem širšího trendu, v jehož rámci se bude tento parlament nadále přibližovat realitě.
„Realitě zemí, které bez jaderné energie a dočasně i plynu nedokážou plnit závazky vyplývající jim z Pařížské dohody. Realitě Evropy, která momentálně čelí vydírání z Ruska, jež je také důsledkem dlouhých let špatné energetické politiky, ovládané mimo jiné hysterickými protijadernými aktivisty. V neposlední řadě je to velký úspěch českého předsednictví,“ uzavřel Vondra.
„Europoslanci si uvědomili vážnost situace a volili rozumem. Jádro bude považováno za čistý zdroj. Ano, občas projdou blbosti, ale v důležitých chvílích se umíme semknout,“ napsal na Twitter europoslanec Tomáš Zdechovský.
Z českých europoslanců nepodpořili „čisté“ jádro a plyn jen tři Piráti. Nejhlasitěji a nekriticky podporují tažení proti klimatickým změnám. V tomto případě nehleděli ani na to, že Fialova vláda spolu s dalšími prosadila klauzuli, že si podobu energetického mixu může každá země upravit podle svých podmínek. Krach taxonomie by tuto možnost prakticky vyloučil.
Iracionální hazard
Tlak odpůrců jádra postrádá racionalitu. Výroba jaderné energie neprodukuje žádné emise a umožňuje postupný odchod od využívání uhlí těm zemím, jež nemají vhodné podmínky pro masivní využití obnovitelných zdrojů. Ty se navíc s výjimkou vodní energie vyznačují nestabilním výkonem a vyrobenou elektřinu zatím nelze „skladovat“.
Česko může navýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, zvláště fotovoltaiky. Je to nutné už jen kvůli zvýšení energetické soběstačnosti, což ovšem platí i pro jádro. Přírodní podmínky však u nás neumožňují jejich dominantní rozšíření.
Kalkulovat s tím, že se v budoucnu část elektřiny doveze, je jen riskantním vytvářením jiného typu závislosti. Kdyby takto uvažoval každý druhý, nebylo by odkud dovážet.
Hazardování s budoucím dostatkem elektřiny není na místě už jen při pohledu za východní hranice. Putin ztratil jakékoli zábrany. Používá plyn a ropu jako zbraň ve válce se Západem, který si naivně představoval, že lze s diktátorským režimem vyšinutého „cara“ bezproblémově a výhodně kooperovat.
Schválení taxonomie je jen jedním, i když důležitým krokem k zajištění energetické bezpečnosti. Na této cestě ovšem položila nebezpečné miny ruská agrese. Projevuje se také vydíráním, že Rusko zavře kohouty plynu, a to i z těch zdrojů jako v případě Kazachstánu, distribuujících strategické suroviny přes jeho území. Teprve potom by se ukázalo, jak je Evropa schopna řešit zátěžovou situaci. Předpokladem je, aby si ji zbytečně nekomplikovala sama.
