Miloš Zeman se v Rusku setkal s Vladimírem Putinem a účastnil se také rusko-českého ekonomického fóra. Kde kritizoval Rusko za článek o okupaci Československa

Miloš Zeman se v Rusku setkal s Vladimírem Putinem a účastnil se také rusko-českého ekonomického fóra. Kde kritizoval Rusko za článek o okupaci Československa Zdroj: ČTK

Fotograf agentury Reuters zachytil tanky jedoucí do Mariupolu. Ze záběrů není zřejmé, zda jde o ruské tanky.
Ruské střely zasáhly vojenský objekt ve východoukrajinském Mariupolu
ukrajinští policisté prohlížejí zbytky střely, která dopadla na ulici v Kyjevě
Situace v Kyjevě, (24.02.2022).
Ukrajinci utíkají z Mairupolu. (24. 2. 2022)
34
Fotogalerie

Putin chce válku. Překročí Zeman svůj stín a odsoudí invazi na Ukrajinu?

Podle posledních zpráv se Vladimir Putin rozhodl pro vojenskou akci na Ukrajině. Kreml lhal, když invazi vylučoval, a znemožnil tak místní pátou kolonu. Prezident Zeman má vystoupit na summitu NATO a držet vládní pozici odsuzující ruskou agresi. Učiní tak?

Prezident Ruské federace oznámil, že spustil zvláštní vojenskou operaci na Donbasu. Ohroženy jsou i další oblasti, včetně hlavního města Kyjeva. „Jejím cílem je chránit lidi, kteří jsou již osm let vystaveni zneužívání a genocidě ze strany kyjevského režimu. Za tímto účelem budeme usilovat o demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny. A také chceme postavit před soud ty, kteří se dopustili mnoha krvavých zločinů proti civilistům,“ citovala ho BBC.

„Frustrovaný“ Putin

Tato slova jsou předzvěstí, že Putin ztratil veškeré zábrany a rozhodl se vyvolat největší vojenskou konfrontaci od druhé světové války. Není ovšem pravda, že jeho kroky jsou projevem zoufalství a frustrace Ruska, že s ním nechce Západ jednat, jak tvrdí bývalý prezident Václav Klaus, jenž do poslední chvíle nechtěl používat pojem invaze.

Klaus nebere na vědomí, že Putinovo vydírání je nesplnitelné. Prakticky by znamenalo překreslení evropské bezpečnostní mapy po pádu železné opony. Pokud chce Kreml zasahovat do suverenity svrchovaných zemí a žádá návrat před rok 1997, kdy se začalo NATO rozšiřovat do východní Evropy, ohrožuje i zájmy České republiky.

Jestli je Putin z něčeho frustrovaný, tak z rozpadu Sovětského svazu a ztráty přímého vlivu v postkomunistické východní Evropě. Uvědomil si, že aspoň částečné obnovení sovětského impéria může dosáhnout jedině silou za cenu barbarského porušování mezinárodního práva a lidských obětí.

Putinův apetit se dramaticky projevil už po anexi Krymu v roce 2014 a nikdo z jeho dosavadních stoupenců nemůže tvrdit, že nevěděl. Proto může být současný vývoj na Ukrajině překvapivý jen pro tu část domácí politické scény, jež projevovala vůči východní mocnosti zvláštní porozumění. Vpád ruské armády na Donbas je jejím osobním fiaskem.

Rusové nejsou blázni

Za nejznámějšího stoupence zájmů Moskvy je u nás považován prezident Miloš Zeman. V první reakci zpochybnil varování amerických tajných služeb, že na Ukrajině hrozí válka. „Rusové nejsou blázni, aby se pouštěli do operace, která jim přinese více škody než užitku,“ tvrdil před týdnem.

Po Putinově uznání „nezávislosti“ separatistických republik se vrchní velitel ozbrojených sil zmohl na jedinou mělkou větu, „vstup ruských vojsk na území Doněcké a Luhanské lidové republiky zvyšuje riziko vojenského konfliktu a naopak snižuje naději na diplomatické řešení“.

Poté se Zeman odmlčel, ale bude mít příležitost vystoupit na chystaném summitu NATO, kde má zastupovat Českou republiku. Jelikož za zahraniční politiku je odpovědná vláda, měl by se držet schválené pozice. Co tento dokument obsahuje?

Odsoudí Zeman agresi?

„Česká republika hluboce odsuzuje toto uznání Ruskem a považuje jej za akt agrese vůči sousednímu suverénnímu státu a za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Česká republika stojí za plnou nezávislostí a územní celistvostí Ukrajiny v jejích mezinárodně uznaných hranicích,“ stojí v jeho úvodu.

„Vstup ruských oficiálních vojenských jednotek je vstupem na území Ukrajiny. Z pohledu České republiky tedy Rusko již zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu,“ uvádí stanovisko, považující za důležitý „jednotný a rozhodný“ postoj v rámci NATO i EU, včetně přijetí sankcí.

„Česká republika jednoznačně podporuje plány NATO k posílení obranyschopnosti východního křídla a zajištění bezpečnosti spojeneckého území, včetně přípravy rozmístění nových mnohonárodních bojových uskupení na východním křídle Aliance, a to v souladu s nezbytnými vnitropolitickými legislativními kroky,“ uvádí dokument.

Zeman byl již s postojem Česka seznámen a podle informací premiéra Fialy nemá s jeho obsahem žádný problém. Je zjevné, že pokud by se držel vládního dokumentu, otočil by ve vztahu k Moskvě o sto osmdesát stupňů.

Schizofrenní SPD

Po eskalaci ukrajinské krize se vedle KSČM do role nejotevřenějších advokátů Kremlu staví Tomio Okamura, jenž se dostal do zdánlivého rozporu se svým kolegou z hnutí SPD Jiřím Kobzou, členem sněmovního bezpečnostního výboru. Kobza považuje invazi za „porušení suverenity a integrity státních hranic a výrazně protiprávní jednání“.

Okamura následně kontroval svým prohlášením. „Vláda Petra Fialy a tajné služby USA i dalších zemí NATO podněcují konflikt Ruska s Ukrajinou. Hnutí SPD považuje současné dění na Ukrajině za důsledek tlaku zpravodajských služeb pod taktovkou USA, Velké Británie a některých států NATO, které se snaží rozpoutat válečný konflikt mezi Ruskou federací a Ukrajinou,“ napsal na Facebook.

To jsou notičky Putinovy páté kolony a dezinformační scény využívající u nás desítky webů. Do omrzení bude lhát, že za všechno může Západ, Ukrajina nemá historické hranice, vyvolává válečný konflikt a vládnou v ní údajně neofašisté, páchající genocidu na občanech ruské národnosti.

Putin definitivně odkryl svoji tvář nebezpečného diktátora. Dnes se jasně ukazuje, že pokud by v této formě vládl koncem osmdesátých let místo Gorbačova, železná opona by nepadla, a nadále bychom si užívali poručnictví Moskvy v komunistickém režimu. Dnes se ukáže, kdo stojí po jeho boku. Překročí Zeman svůj stín?