Prezidentova žaloba byla na spadnutí a stále může přijít. Babiš má však jeden silný argument v rukávu
Prezident Petr Pavel se v pondělí účastnil jednání vlády, aby s členy kabinetu probral otázku účasti na summitu NATO. Alespoň to byl oficiální důvod. Dle informací z Pražského hradu šel Pavel na vládu s očekáváním, že jeho účast opět nebude schválena, a následně by mohl rovnou podat kompetenční žalobu. Tento scénář se však zkomplikoval krokem Andreje Babiše, o němž se prezident dozvěděl před jednáním. A vláda má ještě jeden silný argument pro případ žaloby připravený.
Ještě v neděli večer to vypadalo, že prezident kompetenční žalobu podá. Do summitu v Ankaře zbýval přesně měsíc, což je hraniční doba pro to, aby mohl Ústavní soud spor posoudit. Žaloba měla být napsána obecně, aby se případně netýkala jen této jedné příležitosti, ale obecně kompetence prezidenta zastupovat stát navenek dle ústavy.
Navíc prezidentův tým kalkuloval ještě s jednou věcí. V září se v New Yorku koná zasedání Valného shromáždění OSN, kam za Českou republiku rovněž běžně jezdila hlava státu. OSN už rozeslala diplomaciím členských států výzvy k akreditaci, jenže české Ministerstvo zahraničí se na Kancelář prezidenta neobrátilo. Působilo to tedy tak, že MZV chce Petra Pavla vyřadit z další velké akce, nebo o tom minimálně uvažuje Petr Macinka.
V pondělí ráno se ale prezidentovy předpoklady změnily. Dozvěděl se totiž, že Andrej Babiš chce na jednání vlády už dopředu schválit Pavlovi cestu právě na VS OSN. To je komplikace pro kompetenční žalobu: je složitější tvrdit, že prezidentovi je bráněno v zastupování státu navenek, když jej zrovna v tuto dobu vláda schválila k zastupování na možná nejsledovanějším globálním fóru.
Petr Pavel a jeho lidé se tuto informaci dozvěděli ještě před jednáním vlády, Pavel tedy šel do Strakovky připravený na novou situaci. Kompetenční žalobu nakonec v pondělí nepodal. Pro právníky Hradu je to nyní o trochu jiná výzva, možná budou muset žalobu více svázat právě se summitem NATO a méně s reprezentací státu navenek jako takovou.
A v neposlední řadě, vláda nechává samotný oficiální výběr zástupce na summit až na 22. června. Do té doby tedy není žádným oficiálním dokumentem potvrzeno, že Petru Pavlovi vláda brání se účastnit. Jistě, z vyjádření premiéra a ministra zahraničí je to jednoznačně patrné, to však stále není oficiální "nominace" na akci.
Vláda má rovněž připravenou argumentaci stavící na tom, že prezident zastupuje stát navenek při všech svých zahraničních cestách, kterých za poslední měsíce uskutečnil mnoho a vláda mu je netorpédovala. A definice toho, zda je "významnější" zastupování státu běžná zahraniční cesta třeba do Estonska, anebo summit NATO v Ankaře, je už zcela subjektivní a výklad ústavních pravomocí na tom zřejmě nebude stát.
Minimálně do 22. června nejspíš kompetenční žaloba nepadne. Následně už by byl Ústavní soud zřejmě neschopný rozhodnout včas před summitem NATO. Aktuálně je tedy nejpravděpodobnější, že prezident do Ankary nepojede, nebo minimálně ne jako reprezentant České republiky. Že dosud jako jediný stát NATO nemáme vybraného zástupce, je poněkud nedůstojné, ale to už si musí obhájit vládní koalice před veřejností i zahraničními partnery. Čím dřív se od těchto tahanic posuneme k prakticé politice, tím lépe.
Téma sporu vlády s prezidentem jsme rozebrali také v poslední epizodě podcastu Padni komu padni, jehož volnou část si můžete pustit zde:
