nahoru

Strašení Václava Havla: Pravda a láska musí zvítězit nad cringem a onanií

Jan Studnička 18. listopadu 2021 • 14:00
Strašení Václava Havla: Pravda a láska musí zvítězit nad cringem a onanií
foto: ČTK / Deml Ondřej

Včera se na Václavském náměstí zjevil duch Václava Havla. Možná si říkáte: Ale vždyť duchové existují jenom v hororech! A měli byste pravdu.

Duchařská povídka jako žánr nabrala na ohromné popularitě hlavně ke konci 19. století. Mohli za to její brilantní autoři, mezi nimi třeba sám Charles Dickens, ale hlavně za to mohla zmenšující se planeta a na tu dobu naprosto překotný technologický pokrok. Civilizace byla sevřena úzkostí, že s objevitelskými cestami, parními stroji a elektřinou už nezbývá na světě nic tajemného ani záhadného. 

Dnes už víme, že to není pravda, tajemství je pořád habaděj. Co se stalo v okamžiku Velkého třesku? Kdo byl Jack Rozparovač? Jak stará je Helena Vondráčková? A samozřejmě, co se stane po smrti? No, pokud nejste nějak významní, čeká vás pravděpodobně moře klidu. Blbé to máte, když významní jste, pak vás může potkat osud Václava Havla. Toho totiž v záhrobí potkal takový osud, že by se i Dickens otřásl.

Když v 70. letech 19. století Thomas Edison vynalezl (nebo spíš někomu ukradl a patentoval) fonograf, byli lidé pochopitelně naprosto fascinováni. Prvotní úžas ale vystřídalo podivné znepokojení nad možnostmi takového přístroje. Lidé nahrávali své hlasy, pak umírali… a poprvé v historii tak člověk mohl poslouchat hlas někoho zesnulého. Což byl podivně mrazivý zážitek. Dnes už nám to nepřijde, dnes se plácáme do kolen u filmů pro pamětníky a je nám jedno, že každý, kdo je na plátně, včetně dětí, dávno zaklepal bačkorami. 

Pepper’s Ghost

Jediné, co námi dokáže ještě trochu pohnout, je hologram. Natolik nová a natolik zázračná technologie, že v nás umí vyvolat úžas i mrazení. Tu posvátnou úctu před zázraky moderní techniky, kterou pociťovali lidé prchající z kina před přijíždějícím vlakem. Alespoň když všechno klapne. Víte, on totiž tenhle hologram není doopravdy hologram.  Není to ve skutečnosti světelná 3D projekce, běžně je to pouze projektor, který promítá na podlahu a na pětačtyřicet stupňů natočené zrcadlo, což budí efekt osoby v reálném prostoru.  

Základ je vlastně geniálně prostinký, vychází z téměř dvě stě let starého divadelního triku, kterému se říkalo Pepper’s Ghost, protože právě touto metodou se na jevišti „vyvolávali duchové”. Schválně klikněte nahoře do galerie, jsou tam nákresy toho, jak se promítají hologramy, i toho, jak Pepper’s Ghost fungoval. A „fungoval” je tady klíčové slovo. Protože i divadelníci 19. století věděli, že to, že mají technické možnosti něco udělat, neznamená, že mají důvod to dělat. Možná za to mohla ta výše zmíněná tehdejší úzkost z moderních technologií… Nebo možná věděli, že když vyvoláte ducha Václava Havla a necháte ho dabovat Petrem Jablonským, způsobíte řadě diváků PTSD.

Já osobně jsem při sledování Havlova „hologramu” přemýšlel, jestli radši nemám ve svém půdním bytě otevřít okno a zaskočit za reálným Václavem Havlem. 

Odcházení

Nemám nic proti Petru Jablonskému, každý se živíme, jak můžeme, a já mám občas jeho typ humoru docela rád. Ale v tom je ten problém, humor. Poslouchat Jablonského někoho imitovat je sranda, protože Jablonský je komik, který přehání charakteristické znaky řeči dotyčného. A má shodou okolností moc hezký a rozpoznatelný hlas, takže vždycky trochu zní jako… inu, on. Ta věc, která včera mluvila na Václaváku, prostě zněla jako Václav Havel, který imituje Petra Jablonského.

Václav Havel nad hrobem, mimochodem. To je pro mě možná největší záhada celého projektu, proč má chudák pytle pod očima, podivně velkou hlavu a nahrbené tělo. Můžete říct, že to je kvůli těm proslovům, které jsou až z porevolučních let, ale to je přece jedno, je z nich poskládán nový a fresh proslov, dejte Vaškovi zpátky třicet let, cigáro a pivo, vždyť ho celého děláte vy, to přece nemůže být takový problém. 

Abych jenom nenadával – Robert Mikluš, který Havla hrál, byl naprosto fantastický, projev samotný byl příjemně povědomý, ale zároveň aktuální a čistě technicky vzato to bylo super. Jenom… by bylo super, kdyby to nevzniklo jen proto, že je 17. listopad a organizátoři se chtějí vytáhnout tím, co dokážou. A kdybych se nemusel křenit u každé věty. Když už vážně musíte vyvolávat ducha Václava Havla, aspoň s ním něco udělejte, ne? Bez ohlášení ho náhodně pouštějte po republice. Víte, jak rád bych psal titulky „V Kladně na náměstí se zjevil Václav Havel” nebo „Duch Václava Havla donutil Tomia Okamuru k okamžitému odchodu z parlamentu”?

Víte, duch se má zjevovat z nějakého důvodu. Věděl to John Henry Pepper, autor divadelního duchařského triku, věděl to Charles Dickens a po včerejšku to víme i my ostatní. 2Pac a Whitney Houston se můžou zjevovat jen tak na koncertech pro pobavení diváků, ale bojovníci proti totalitě by se možná neměli vracet ze záhrobí jenom pro rychlý potlesk.

Jan Studnička


Klíčová slova: havel, výročí, oslavy, 17. listopad



Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.
 

Nejčtenější