Po pauze vynucené covidem začala před pár týdny škola, a tak někteří studenti plánují už tento pátek obnovit pravidelné stávky za klima. Může je těšit, že budou na zdravém vzduchu.

Po pauze vynucené covidem začala před pár týdny škola, a tak někteří studenti plánují už tento pátek obnovit pravidelné stávky za klima. Může je těšit, že budou na zdravém vzduchu. Zdroj: ČTK

Víte, že dýcháme nejčistší vzduch za desítky let? Přes křik o klimatické krizi jste to nejspíš neslyšeli

Je to mimořádně dobrá a zároveň důležitá zpráva. Nejspíš proto jste se ji zatím nedozvěděli. Podle oficiálních informací tuzemských hydrometeorologů byl loňský rok z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý. Opravdu. Zatímco denně slýcháme apokalyptické předpovědi, podle nichž se buď co nevidět udusíme zplodinami, nebo se Země kvůli zplodinám přehřeje a my se na ní upečeme, ovzduší v Česku bylo loni nejčistší za desítky posledních let. Bonbónek navrch: Situace se zlepšuje dlouhodobě (minimálně posledních 10 let).

Říká se, že špatné zprávy čtou lidé raději než ty dobré. Média se tím ve snaze o dosažení co největší čtenosti/sledovanosti řídí a při výběru témat dávají přednost těm negativním. A pak je tu ještě cosi jako mainstreamový mediální úzus – jde o jakési nepsané pravidlo (samozřejmě porušené občasnými výjimkami). Podle něj nejvýznamnější masová média v jedné kulturní oblasti obvykle informují o zásadních tématech a trendech plus minus stejně. Proto máte často dojem, že ve všech novinách či v televizích vidíte skoro totéž (a jiné věci naopak marně hledáte).

Těžko říct, co z výše uvedeného vedlo k tomu, že tisková zpráva „Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2020“, kterou na svém oficiálním webu zveřejnil před pár dny Český hydrometeorologický ústav, zůstala prakticky bez povšimnutí. Každopádně je to škoda. V době, kdy stále více lidí vážně používá pojmy jako „environmentální žal“, případně zvažuje, zda ještě vůbec mít děti, když podle všeobecně šířeného „vědeckého“ názoru to má Země za pár, by její zveřejnění mohlo být příjemnou změnou a osvěžením.

Celá zpráva má bez příloh přes 160 stran, takže není možné ji zde podrobně zveřejnit. Ostatně zájemci ji snadno najdou na webu ČHMÚ. Pro celkové vyznění ale bohatě stačí pár vybraných bodů ze čtyřstránkového souhrnu:

  • Rok 2020 byl z hlediska kvality ovzduší výjimečně příznivý.
  • Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší vykazuje za hodnocené období 2010–2020 klesající vývoj. 
  • Některé látky dosáhly minim na většině měřicích stanic i za celou historii měření, tj. od 90. let 20. století. 
  • V roce 2020 nebyly vyhlášeny žádné smogové situace ani regulace, resp. varování pro jakoukoliv ze sledovaných látek. Jedná se o první takový rok od začátku fungování smogového varovného a regulačního systému v 80. letech 20. století.

Znečišťujících látek je v českém ovzduší stále méněZnečišťujících látek je v českém ovzduší stále méně|ČHMÚ

Případní kritici, kteří by snad dobré zprávy o loňském ovzduší v Česku chtěli smést ze stolu poukazem na atypickou situaci kvůli epidemií koronaviru, by měli pravdu jen z menší části. Meteorologové sice pokles dopravy v důsledku nouzových stavů připouštějí jako jednu z příčin, ale nikoliv jedinou a zásadní. Klíčovou roli podle nich sehrály meteorologické a rozptylové podmínky. Laicky řečeno – jednak dost pršelo (zcela v rozporu s katastrofickými prognózami pětisetletého sucha), což škodliviny ze vzduchu vymylo a spláchlo. A – pozor! – zejména v období topné sezóny bylo tepleji než obvykle. „Vyšší teploty vedou ke snížené spotřebě paliv (tj. menším emisím z vytápění),“ potvrdili autoři zprávy jeden z možných pozitivních dopadů oteplení pro životní prostředí.

Není pochyb o tom, že rozumný přístup k přírodě a její ochrana jsou (nebo by měly být) samozřejmostí pro každého uvažujícího člověka. Zpráva o dlouhodobě se zlepšující a loni navíc zcela mimořádně dobré kvalitě ovzduší v Česku na tom nic nemění. Stejně tak ale není pochyb o tom, že lidé by neměli být stále dokola jen strašeni vizemi spálené a neobyvatelné planety. Bez ohledu na to, jak mocná je lobby, která takové informace do médií pumpuje. O životním prostředí totiž existují i dobré zprávy.