Bojovníci Tálibánu dobyli Kábul takovou rychlostí, že to zaskočilo i je samotné. Zatímco slibují mír a ujišťují o svých nejlepších úmyslech, vzdělanější část afghánské společnosti se všemi způsoby snažila dostat ze země. Mezi nimi i lidé, kteří tu pomáhali Česku.
„Není to Saigon,“ hlásal americký ministr zahraničí Antony Blinken z obrazovky CNN.
Jenže všechno, co se v tu chvíli dělo v Tálibánem obsazovaném Kábulu, zběsilý úprk z tohoto jihovietnamského města obsazovaného v roce 1975 komunistickým Vietkongem připomínalo.
Jen místo vojáků s rudými hvězdami na čepicích se po ulicích promenovali bojovníci v černých turbanech zfanatizovaní islámem.
Nikdo nic netušil?
Na americké ambasádě zběsile pálili dokumenty a ze střechy lidi sbíraly evakuační vrtulníky stejně jako před lety v Saigonu. Mnozí Afghánci se mezitím snažili za každou cenu dostat na letiště a trčeli v nekonečných zácpách. Byla neděle 15. srpna a chaos v afghánské metropoli vrcholil.
„Právě mi přišla SMS, že se mám i s nejbližšími členy rodiny dostavit na letiště,“ psal mi Amir Ahmadzai, Afghánec, který vystudoval v Praze a má i české občanství. Rychle sbalili to nejnutnější, s manželkou, pěti dcerami a dvěma syny sedli do auta a proráželi si cestu na letiště. „Spousta lidí běhala sem a tam, na zemi leželi mrtví, nad námi létaly evakuační vrtulníky, bylo to hodně zběsilé,“ líčí Amir.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
